Československý lev nebo Barunčini vlci. Tak se jmenují dvě oficiálně přiznané organizace Národní domobrany, které působí v Hradci Králové a České Skalici. Další desítky lidí však mají podle webu organizace působit po celém Královéhradeckém kraji.
Jednotlivci či skupiny operují ve všech okresních městech, ale také na vesnicích, jako je Lánov či Velké Svatoňovice na Trutnovsku, Černilov na Hradecku nebo Bolehošť na Rychnovsku. Celkem jich je podle oficiální mapy v kraji 41.
Starostové o nich zpravidla vůbec nevědí a skupiny se pečlivě vyhýbají kontaktu s veřejností. Přestože domobrana slíbila zveřejnění e-mailů na webových stránkách k 1. květnu, nic se nestalo. Organizace naopak přestala i v pravidelné aktualizaci mapy svých členů.
„Počty a kontakty domobranců nad rámec informací uvedených na webu médiím zásadně nesdělujeme, v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů,“ uvedla organizace v reakci na otázky MF DNES, které zůstaly bez odpovědí. Vedení domobrany pouze odkázalo na své webové stránky. Její facebookový profil má aktuálně přes devět tisíc příznivců.
Většina radnic nemá o existenci domobrany na svém území žádné informace. Přitom třeba v Meziměstí na Broumovsku jsou podle webu iniciativy hned dvě skupiny. „Nevíme o tom. Nikdo se nám nenahlásil a ani pan místostarosta mi nic takového neříkal, to by se určitě zmínil,“ potvrdila starostka Eva Mücková.
„Barunčini vlci mě navštívili. Přišel jeden člen démonického vzezření a hovořil naprosto klidným způsobem. Nenabízel nic, pouze mi oznámil vznik této skupiny. To bylo vše,“ řekl místostarosta České Skalice Tomáš Hubka. Žádné konkrétní činnosti či návrhy však na schůzce nepadly.
Domobrana se profiluje jako apolitická iniciativa
Jednotlivé hlídky mají za úkol pozorovat okolí, získávat poznatky pro pozdější použití a přitom být neviditelní. Mají si osvojit nocování v terénu, kde má být jejich poznávacím znamením uniforma s výšivkou domobrany. Díky ní by si je mohli lidé zaměňovat za vojáky, což je i jeden z opatrně přiznaných cílů iniciativy, jelikož k uniformě prý mají lidé respekt. Nejdůležitější činností však má být pravidelný výcvik, který má zvýšit akceschopnost a funkčnost skupiny.
„Dojde-li během hlídky ke kontaktu s podezřelými osobami nebo je-li hlídka svědkem porušení zákona, stáhne se do bezpečné vzdálenosti a přivolá bezpečnostní složky. Pokud existuje zjevné nebezpečí z prodlení a je-li některý z domobranců fyzicky napaden a není schopen se z místa konfliktu bezpečně vzdálit, brání se účinně tak, jak mu umožňuje zákon,“ nabádá web iniciativy, jehož autoři si dávají pozor, aby zůstali na správné hraně zákona.
Hlídky podle nich pracují zásadně beze zbraní, autoři však neopomínají zdůraznit, že každý občan má právo nosit zbraň, pokud respektuje příslušný zákon.
Domobrana se profiluje jako apolitická iniciativa. Přitom kritizuje současný politický systém a vyzývá politiky k jednání. Po personální stránce je spojená s Národní demokracií, v jejíchž strukturách působí například člen rady Národní domobrany, etnograf a poručík ve výslužbě František Krejča. Předsedové místních organizací strany v Náchodě a v Hradci Králové však spojení s domobranou odmítají.
Existence iniciativy je právně legální
„Někteří členové Národní demokracie jsou členové Národní domobrany. Je to jejich osobní věc a nemá to se stranou nic společného. Já nemám zájem se stát členem té skupiny,“ řekl předseda náchodské buňky strany Pavel Šimek.
Bližší zkušenost má hradecký šéf Národní demokracie Petr Seidel, který však vstup do organizace odmítl. „Byl jsem na jednom setkání, ale nejsem členem. Myslím, že zatím pro to není důvod. Myšlenka organizace, která by poskytla pomoc slabším, kteří nejsou schopni se ubránit nějaké síle, ale není špatná. Mohla by pomoci i státním orgánům. Nevíme, jak to do budoucna bude,“ potvrdil Petr Seidel.
Policie aktivity iniciativy pečlivě sleduje. Domobrana je neformální, nemá žádný právní statut, a tak ji stát de facto nemůže regulovat. Na webu prohlašuje, že nemá organizační strukturu a jednotlivé skupiny jsou autonomní. To podstatně ztěžuje monitoring jejich činností.
V čele přesto stojí rada, v níž kromě Krejči zasedají také politička a podnikatelka Nela Lisková a bývalý vojenský lékař Marek Obrtel, který v minulosti stál za výrazně militantnější organizací Českoslovenští vojáci v záloze proti válce plánované velením NATO.
Oproti ní míří domobrana na širší vrstvy. Samotná existence iniciativy je právně zcela legální, do křížku se zákonem se však mohou dostat případné zásahy, které zákon vymezuje pouze bezpečnostním složkám.
„K žádnému porušení zákona či veřejného pořádku při shromáždění nedošlo. Ostražitost je ale určitě na místě, a to vzhledem k nacionálně zaměřenému směru uskupení. Nelze vyloučit, že ta shromáždění se nemohou radikalizovat,“ říká policejní specialista na extremismus v kraji Jan Pokorný.
Iniciativa deklaruje, že chce pomáhat bezpečnosti při veřejných akcích. V takovém případě by ale musela své kroky dopředu konzultovat s obcemi nebo policií. Vznik bezpečnostních dobrovolníků přitom už loni podpořilo ministerstvo vnitra, které vypsalo dotace pro obce na hlídače přechodů a další aktivity v oblasti bezpečnosti, které vykonávají dobrovolníci.
Bývalý policista a odvolaný kněz má hnutí v Chlumci
S myšlenkou domobrany sympatizují i lidé mimo iniciativu. V lednu ji na svém webu podpořil bývalý politik za ODS Miroslav Macek. Trutnovský poslanec za KSČM Zdeněk Ondráček nedávno na Facebooku napsal, že podle něj nelze plně spoléhat na policii či armádu, kterým chybí lidé.
„Kdo nás tedy bude bránit? Budeme zakládat domobrany, pokud ano, tak na jaké platformě? Pojďte o tom diskutovat? Váš názor mě zajímá,“ vyzval politik, který v diskusi odmítl, že podporuje právě Národní domobranu.
Podobné hnutí již od loňského roku existuje v Chlumci nad Cidlinou. Stojí za ním bývalý elitní policista a odvolaný kněz Církve československé husitské Rostislav Kotrč, který předloni kandidoval za KSČM do městského zastupitelstva a na přednášku do modlitebny pozval právě Ondráčka (více čtěte zde).
Kotrč založil Hnutí domobrany v Chlumci nad Cidlinou, na jehož facebookovém profilu jsou videa z ukázek sebeobrany, mapa německých táborů pro uprchlíky, články o Islámském státu nebo protimigrační projevy Miloše Zemana či Tomia Okamury.
„Chci, aby lidi dokázali rozpoznat nebezpečí, měli kontakty na policii. Připravovali jsme školení na první pomoc, dovednosti sebeobrany. Nemělo to militantní charakter,“ popsal hnutí Rostislav Kotrč. Jeho členové se s Národní domobranou spojit nechtějí, protože je prý příliš svázaná s Národní demokracií, zatímco hnutí prosazuje zcela apolitickou organizaci. Spolupracují však s Obrtelovými Československými vojáky v záloze.
„Snažil jsem se navázat spolupráci s policií. Chtěl jsem, aby byla domobrana pomocí pro státní a městskou policii a řízení by měla na starosti městská policie. Pan policejní prezident Červíček to tenkrát smetl ze stolu. Napsal mi, že policie je prý dostatečně připravena,“ doplnil Kotrč.
