Kněz z Chlumce nad Cidlinou Rostislav Kotrč se snaží prolomit tradiční nevraživost mezi církvemi a komunistickou stranou, která před rokem 1989 věřící tvrdě pronásledovala. Dokonce se chtěl stát členem KSČM, nakonec je „jen“ na druhém místě její kandidátky.
„Usiloval o vstup do naší strany, ale dohodli jsme se, že bude rozumnější, i vzhledem k jeho vztahu k církvi, aby zůstal pouze naším sympatizantem,“ říká členka královéhradeckého okresního výboru KSČM Taťána Lankašová. Mezi členy má podle ní strana „spoustu věřících“.
„Je to velice slušný a čestný člověk, který k nám přišel sám, a dokonce nám nabídl modlitebnu, abychom ji mohli použít ke schůzi,“ dodává o čtyřicetiletém duchovním z Chlumce nad Cidlinou, jenž jde do podzimních komunálních voleb z druhého místa na kandidátce KSČM jako nezávislý.
Nadšení z toho nejsme, říká biskup
Ani Kotrč, bývalý elitní policista z protikorupčního útvaru, žádný střet mezi svým nynějším kněžským působením a kandidaturou za komunisty nevidí.
Po konfliktu s Bradáčovou musel odejít od policieVelmi netradiční je také Kotrčova minulost. V roce 2012 nastoupil k elitnímu útvaru protikorupční policie a byl hlavním vyšetřovatelem kauzy Ředitelství silnic a dálnic. Po neshodách s vedením i tehdejší vrchní žalobkyní Lenkou Bradáčovou však musel odejít. Bradáčová na něj dokonce podala trestní oznámení za to, že údajně prozradil identitu tajné svědkyně (více najdete zde). Kvůli tomu ho už přes rok vyšetřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů. „Stal jsem se nepohodlným, protože jsem upozorňoval na nezákonné postupy ze strany některých policistů,“ tvrdí Kotrč. Hájí se, že identitu svědkyně nemohl prozradit, protože její jméno prý už stejně bylo veřejně známé. Kotrč proto podal několik trestních oznámení a opakovaně si stěžuje na postupy policie, státního zastupitelství i inspekce. |
„Vím, že pro mnohé lidi je to těžko pochopitelné. Myslím, že je to vlivem neustálé mediální masáže a špatného pochopení dějinných a teologických souvislostí,“ míní.
S programem komunistů prý souhlasí, je například rozhodným odpůrcem církevních restitucí.
„Jsem orientován levicově a sociálně. Když se podíváme do Bible, zvláště do knihy Skutky apoštolské, která popisuje počátek křesťanství, tak tam můžeme číst, že lidé měli vše společné, o majetek se dělili, tak jak kdo potřeboval. To je přece základní princip komunismu. Bohužel se z této filozofie vytratil Bůh, což vedlo k její částečné deformaci,“ vysvětluje farář.
Jeho nadšení však moc nesdílí biskup královéhradecké diecéze husitské církve Pavel Pechanec: „Upřímně, je to velmi nestandardní a ošemetná záležitost. Máme doporučení, že když už se chceme komunální politikou zabývat, měli bychom kandidovat spíše za nezávislá uskupení.“
Dodává však, že zakazovat duchovním nic nemůže. „Naše církev je velmi liberální, dbáme na vnitřní svobodu všech našich členů. Pokud to tak člověk vnímá a cítí, nelámeme ho, ale upřímně řečeno, nadšeni z toho nejsme,“ vysvětluje biskup.
Obnovil odbory duchovních, minulost KSČM mu nevadí
Husitská církev se v roce 1968 rozhodně postavila proti sovětské okupaci, někteří její kněží byli vězněni. Také její polistopadové dokumenty mluví o tom, že členové by se neměli podílet na politice „motivované prvky fašismu nebo komunismu“.
V husitské církvi Kotrč působí od roku 1999 a s náboženstvím propojil i svou práci u policie – je generálním vikářem Křesťanské policejní asociace. Podle svých slov se také snaží upozorňovat na nešvary v husitské církvi, čímž se prý dostal do nelibosti představených. Obnovil například odbory duchovních pod názvem Jednota duchovenstva.
Tvrdí, že pokud ho lidé v Chlumci zvolí do zastupitelstva, chce se zaměřit na rozvoj volnočasových aktivit pro mladé. Se zločiny komunistů, kteří před rokem 1989 pronásledovali a věznili duchovní, v této souvislosti problém nemá. Dnešní komunisté jsou už prý jiní než ti, kteří se v 50. letech snažili církve cíleně zlikvidovat.
„Myslím, že kdo prezentuje KSČM jako stranu spojenou s represí 50. let 20. století, je demagog a o historii ani politice nic neví. Minulost vždy tvoří lidé, kteří se více či méně snaží o svůj prospěch, moc či pomoc ostatním. To bych se stejně mohl pozastavovat nad tím, jak někdo může byt členem římskokatolické církve, která držela v útlaku a krvavě působila ne 20 či 40 let, ale celé jedno tisíciletí,“ říká Kotrč, který kromě Husitské teologické fakulty a policejní školy vystudoval také marketing. V KSČM prý poznal „spoustu vzdělaných a poctivých lidí“.
