Strach z války, který část populace pociťuje, se nevyhýbá ani některým dětem. „Šestiletý syn se ve školce chlubil, že jeho děda je voják a zná generála, Někdo mu řekl, že to má blbý, protože děda půjde do války a tam umře. Sesypal se nám tam,“ svěřila se učitelka spisovatelce Markétě Lukáškové na jejím Instagramu.
Lukáškové se ozvala řada rodičů i učitelů, kteří popisovali, jaký dopad mělo volební období na děti. Strašení válkou, které se z úst i billboardů neúspěšného kandidáta Andreje Babiše ozývalo, mnohé vyděsilo.
Obavy Čechů z války
|
„Desetiletá neteř začala před několika měsíci trpět vážnými úzkostmi. Došlo to dokonce tak daleko, že tvrdila, že nechce žít a nedokázala ani vstát z postele,“ napsala Lukáškové další žena. Najít dívce dětského psychiatra bylo náročné, protože jich je nedostatek.
S pomocí lékaře a za podpory rodičů se holčiččin stav zlepšil, pořád je ale velmi náchylná, drží jí proto doma od zpráv dál. Před předvolebními billboardy, které zaplavily Česko, jí však neudrželi.
„Je naprosto vystrašená, úzkosti jsou zpět a opravdu nevím, jak ji nyní vše vysvětlit,“ popisuje žena dopady předvolební kampaně na její malou neteř.
Děti vzaly válku jako fakt, ale bojí se a chtějí pomáhat, říkají rodiče |
Zakladatelka České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) Lenka Felcmanová potvrzuje, že předvolební rozdmýchávání tématu války mohlo u některých dětí způsobit úzkost.
„Zaznamenali jsme, že se ve školách ve zvýšené míře doptávaly, zda válka bude i v naší zemi. Učitelé se museli jejich obavám věnovat. Podobnou zkušenost mělo i mnoho rodičů,“ popsala svou praxi a dodává, že pro děti je posledních několik let velmi psychicky náročných.
Svěřily se vám děti s obavami z války?
„Zažívaly a řada z nich i nadále zažívá vysokou míru nejistoty a obav z toho, co bude. Zavádějící informace v předvolební kampani zveřejněné na billboardech a jiných místech mohly jejich obavy a nejistotu zesílit,“ dodala Felcmanová.
Obavy však ve výjimečných případech rozdmýchávali i sami učitelé. „Syna se spolužáky ve škole strašila třídní učitelka, že když vyhraje Pavel, donutí nás přijmout euro... A ty děcka tomu věří, protože to řekla paní učitelka,“ zní další ze zpráv.
Felcmanová dodává, že kampaň cílená na vyvolání strachu může mít na děti dopad mnohem větší než na dospělou populaci. Děti jsou totiž zranitelnější, mají méně možností si nepravdivost výroků ověřit. „Mají také mnohem méně zkušeností, které by jim pomohly rozpoznat manipulaci. Věří nám dospělým, že to, co říkáme, je pravda,“ dodává.
Zkušenosti z Ukrajiny
Podle spoluzakladatelky ČOSIV nesmíme zapomínat ani na to, že mnohé děti jsou ovlivněné zkušenostmi svých spolužáků z Ukrajiny. „Pokud mají zkušenost, že tatínek, strýc nebo bratr jejich kamaráda umřel ve válce, nebo že jeho rodina přišla o dům nebo milovaného pejska, a najednou z jejich pohledu důvěryhodná osoba na křiklavém plakátu říká, že válka hrozí i nám, dítě se právem vyděsí,“ míní Felcmanová.
O dětských obavách a úzkostech se dozvěděla i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková, a to jak od rodičů tak od učitelů. „Zjevná lež, že jeden z prezidentských kandidátů chce naši zem zatáhnout do války, podle některých informací došla až do mateřských školek. Děti byly strašeny mobilizací a opravdu vážně se bály o své blízké ať už tatínky, bratry nebo další příbuzné,“ uvedla.
Podle Laurenčíkové je důležité věnovat pozornost tomu, jak děti celospolečenská témata vnímají, co prožívají a přiměřeně k jejich věku s nimi o aktuálním dění diskutovat. „Je nutné vytvořit dětem bezpečný prostor pro zpracování emocí, a také jim pomoci zorientovat se v tom, jak rozpoznat pravdivé informace od dezinformací a fake news,“ apeluje.
Dětem říkejte pravdu
Dětský psycholog Václav Mertin situaci nevidí tak závažně. „Děti reagují nepříznivě na leccos, patří to k věku. Úplně bych se tím neznepokojoval... Nemůžu ale vyloučit, že se v určité chvíli může dítěti něco propojit a může prožívat hrůzu,“ řekl.
V případě, že je ale dítě vyděšené válkou nebo klidně i jinou krizí, je stěžejní komunikace rodičů. „Jestliže ve škole či školce mluvili o válce, je na rodičích, aby k tomu dětem něco řekli,“ míní.
„Když dítě přijde s tím, že se bojí války, rodič by měl rezolutně odmítnout. Děti mohou mít šílené představy,“ poznamenal psycholog. S menšími dětmi radí mluvit velmi jednoduše, nabízet příznivější verzi. „Nelhal bych, ale realitu bych jim zjednodušoval.“
Tati, máš zbraň, abys mě ochránil? Ve školkách se mluví o válce, děti se bojí |
Se staršími dětmi už je možné o jejich obavách více diskutovat, vyjadřovat stanoviska, u těch menších není podle psychologa dobré zabíhat do podrobností. „Stejně jako dítěti řeknu ‚jdi spát‘, mu řeknu ‚ne, žádná válka nebude,‘“ tvrdí Mertin.
Obavy dětí z války se projevily již počátkem ruské invaze na Ukrajině. Jen za první týden od vypuknutí konfliktu se na konzultanty Linky bezpečí obrátilo na šedesát dětí. „Obávají se hlavně toho, aby nebyla válka i u nás. Chtějí si ujasnit, co se vlastně děje. A také se bojí o své rodiče,“ řekla v minulosti Regina Jandová z Linky bezpečí.
