Evropa zažila loni horký rok. Průměrná teplota byla na starém kontinentě celkově o 1,8 stupně Celsia vyšší než běžně, ale vůbec nejvíc stoupla právě v České republice. Odchylka od normálu u nás dosáhla až na plus 2,5 stupně Celsia. Tyto údaje přinesla organizace Berkeley Earth, která základní průměrnou teplotu nastavila podle období mezi lety 1951 a 1980.
Česká republika zažila velký teplotní výkyv nejen v celoevropském měřítku, ale i v porovnání se zbytkem světa. Podobná situace byla o jednu desetinu stupně už jenom v Arménii. Horko ale ovládlo i zbytek střední Evropy – v Německu a Rakousku byl výkyv plus 2,4 stupně, na Slovensku plus 2,3 stupně.
Čeká nás doba nového počasí
„Takto vysoká teplotní odchylka souvisí s trendem nárůstu teploty vzduchu ve střední Evropě a je velmi pravděpodobné, že extrémní roky budou v budoucnosti nastávat stále častěji. Pokud byl ze současného pohledu rok 2018 extrém, z budoucího pohledu může být takto vysoká odchylka úplně normální,“ uvedl pro iDNES.cz Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Vývoj globální teploty a prognóza do roku 2060.
„Extremita počasí neustále roste a poroste i u nás, jaký ale bude vývoj do budoucna na našem území, je těžké říct,“ vysvětlil pro iDNES.cz geolog a klimatolog Václav Cílek z Geologického ústav AV ČR. Česká republika totiž leží na rozhraní různých klimatických front.
Do budoucna je tak možné, že se například jižní Morava bude potýkat s jinými problémy než severní Čechy. Pro náš region je navíc typická rozkolísanost, která je nejvýraznější právě v zimních měsících.
Loňský rok byl podle nejstarší tuzemské meteorologické stanice v pražském Klementinu vůbec nejteplejší od začátku měření v roce 1775. Průměrná teplota dosáhla 12,8 stupně Cesia. Přitom na hranici 12 stupňů se teplota dostala poprvé v roce 2000. To, co se nestalo nikdy před tím v historii, se po přelomu milénia opakovalo ještě čtyřikrát.
„Ze studií vyplývá, že proces oteplování se spíš zrychluje. Co se v současnosti děje, není vybočení z normálu, ale začátek nového klimatického období,“ popisuje Cílek. Fáze nového počasí by se podle něj mohla naplno projevit v horizontu deseti až dvaceti let.
Roli hraje faktor náhody
Vysoké teploty zasáhly minulý rok v podstatě celý svět. Celková teplota Země byla o 0,8 stupně vyšší, než je běžné. Výkyvy teplot se nejvýrazněji projevily ve střední Evropě, ale to ještě nemusí znamenat, že by byl region z dlouhodobého hlediska ke globálnímu oteplování náchylnější.
„Vzhledem k tomu, že takto vysoká odchylka byla zaznamenána pouze v jednom roce, spíše než specifičnost regionu bude hrát roli faktor náhody,“ doplnil Lhotka s tím, že podobný skokový nárůst teploty zažila například východní Evropa a Rusko v roce 2016, v následujícím roce už výkyv ale tak velký nebyl.
Rozhodně to ale není důvod k radosti. Teplota byla totiž v loňském roce oproti normálnímu stavu vyšší ve všech státech světa bez jediné výjimky, i když jinde nebyly extrémy tak vysoké. Ve velmi teplém období se pohybujeme dlouhodobě. „Takto teplé klima v moderní historii ve střední Evropě nebylo,“ řekl Lhotka.
V našich podmínkách je nebezpečný především nedostatek vody v půdě a ten mohou negativně ovlivnit i mírné zimy. I když můžeme zažívat extrémní mrazy, celkově hrozí, že bude zimní období kratší. Přes zimu bude více pršet a méně sněžit, sníh navíc bude odtávat mnohem dříve.
„V zimním období se tedy dostane méně vláhy do půdy a spodních vod, a to by mohlo negativně ovlivnit průtoky řek v teplém půlroce,“ uzavřel Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
