Česko jako rekordman v počasí. Odchylky od průměru byly u nás největší

  20:00aktualizováno  20:00
Loňský rok byl neobvykle teplý na celé planetě, Česká republika však ze všech meteorologických statistik viditelně vybočuje. Odchylka od průměrné teploty u nás byla totiž největší v Evropě a druhá největší v celosvětovém měřítku. Výkyvy teplot se nám podle expertů nevyhnou ani v příštích letech.

Evropa zažila loni horký rok. Průměrná teplota byla na starém kontinentě celkově o 1,8 stupně Celsia vyšší než běžně, ale vůbec nejvíc stoupla právě v České republice. Odchylka od normálu u nás dosáhla až na plus 2,5 stupně Celsia. Tyto údaje přinesla organizace Berkeley Earth, která základní průměrnou teplotu nastavila podle období mezi lety 1951 a 1980.

Česká republika zažila velký teplotní výkyv nejen v celoevropském měřítku, ale i v porovnání se zbytkem světa. Podobná situace byla o jednu desetinu stupně už jenom v Arménii. Horko ale ovládlo i zbytek střední Evropy – v Německu a Rakousku byl výkyv plus 2,4 stupně, na Slovensku plus 2,3 stupně. 

Čeká nás doba nového počasí

„Takto vysoká teplotní odchylka souvisí s trendem nárůstu teploty vzduchu ve střední Evropě a je velmi pravděpodobné, že extrémní roky budou v budoucnosti nastávat stále častěji. Pokud byl ze současného pohledu rok 2018 extrém, z budoucího pohledu může být takto vysoká odchylka úplně normální,“ uvedl pro iDNES.cz Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Vývoj globální teploty a prognóza do roku 2060.

Vývoj globální teploty a prognóza do roku 2060.

„Extremita počasí neustále roste a poroste i u nás, jaký ale bude vývoj do budoucna na našem území, je těžké říct,“ vysvětlil pro iDNES.cz geolog a klimatolog Václav Cílek z Geologického ústav AV ČR. Česká republika totiž leží na rozhraní různých klimatických front. 

Do budoucna je tak možné, že se například jižní Morava bude potýkat s jinými problémy než severní Čechy. Pro náš region je navíc typická rozkolísanost, která je nejvýraznější právě v zimních měsících.

Loňský rok byl podle nejstarší tuzemské meteorologické stanice v pražském Klementinu vůbec nejteplejší od začátku měření v roce 1775. Průměrná teplota dosáhla 12,8 stupně Cesia. Přitom na hranici 12 stupňů se teplota dostala poprvé v roce 2000. To, co se nestalo nikdy před tím v historii, se po přelomu milénia opakovalo ještě čtyřikrát.

„Ze studií vyplývá, že proces oteplování se spíš zrychluje. Co se v současnosti děje, není vybočení z normálu, ale začátek nového klimatického období,“ popisuje Cílek. Fáze nového počasí by se podle něj mohla naplno projevit v horizontu deseti až dvaceti let.

Roli hraje faktor náhody

Vysoké teploty zasáhly minulý rok v podstatě celý svět. Celková teplota Země byla o 0,8 stupně vyšší, než je běžné. Výkyvy teplot se nejvýrazněji projevily ve střední Evropě, ale to ještě nemusí znamenat, že by byl region z dlouhodobého hlediska ke globálnímu oteplování náchylnější.

„Vzhledem k tomu, že takto vysoká odchylka byla zaznamenána pouze v jednom roce, spíše než specifičnost regionu bude hrát roli faktor náhody,“ doplnil Lhotka s tím, že podobný skokový nárůst teploty zažila například východní Evropa a Rusko v roce 2016, v následujícím roce už výkyv ale tak velký nebyl.

Rozhodně to ale není důvod k radosti. Teplota byla totiž v loňském roce oproti normálnímu stavu vyšší ve všech státech světa bez jediné výjimky, i když jinde nebyly extrémy tak vysoké. Ve velmi teplém období se pohybujeme dlouhodobě. „Takto teplé klima v moderní historii ve střední Evropě nebylo,“ řekl Lhotka.

V našich podmínkách je nebezpečný především nedostatek vody v půdě a ten mohou negativně ovlivnit i mírné zimy. I když můžeme zažívat extrémní mrazy, celkově hrozí, že bude zimní období kratší. Přes zimu bude více pršet a méně sněžit, sníh navíc bude odtávat mnohem dříve. 

„V zimním období se tedy dostane méně vláhy do půdy a spodních vod, a to by mohlo negativně ovlivnit průtoky řek v teplém půlroce,“ uzavřel Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.


Nejčtenější

Nalezen po 22 letech. Zmizelého muže objevil bývalý soused přes Google Maps

Potopené auto s tělem Williama Moldta se podařilo najít díky satelitním mapám...

Trvalo to 22 let, ale pozůstatky tak dlouho pohřešovaného muže se nakonec našly díky tomu, že někdejší obyvatel Floridy...

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Drama v Děčíně. Sedmnáctiletý syn shodil svého otce z balkonu, muž zemřel

ilustrační snímek

Těžko uvěřitelné drama se minulý týden odehrálo v severočeském Děčíně. Sedmnáctiletý syn zde podle policie shodil z...

Jak obejít povinnost. Majitelé psů přemýšlejí, jak čip vyříznout z kůže

Strážníci kontrolují povinné očipování psů v Ostravě.

Do povinného čipování všech psů zbývají poslední tři měsíce. Na internetu už ovšem lidé vymýšlejí, jak nařízení obejít....

Další z rubriky

Demolice Stalinova pomníku by byla drahá, lepší bude oprava, říká Lukeš

Stalinův pomník na Letné.

Zbytky někdejšího Stalinova pomníku se hroutí. Pražský magistrát musí na základě odborného posudku stavbu do pěti dnů...

Skateboardisté mají smůlu. Okolí Stalinova pomníku je zavřené, hrozí pokuta

Prostor kolem bývalého Stalinova památníku je obehnán zábranami a páskami. (20....

Praha uzavřela podzemní část někdejšího Stalinova sousoší na Letné. Vstup je zakázán i do přilehlého okolí včetně...

Bratři Mašínové byli důsledkem krvavého režimu, říká Jiří Padevět

Historie se může opakovat, říká spisovatel Jiří Padevět. Na mysli má především...

Památník tří odbojů by měl vzniknout do tří let na Mašínově rodném statku. Předsedou spolku, který se přestavbě objektu...

ČSSD udělala čistku v Ostravě a vrací se jí Kajnar, má být i lídr do voleb

Petr Kajnar

Sociální demokraté udělali velkou čistku v Ostravě, když zrušili 17 místních sdružení z 26. Po jednání předsednictva...

Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?
Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?

Někteří je vnímají jako výstřelek pro alternativně založené maminky. Fyzioterapeuti zase prohlašují, že nic lepšího pro nohy neexistuje. My jsme se je rozhodli otestovat na dvou kolegyních z kanceláře a zjistit, kde je pravda.

Najdete na iDNES.cz