Ministerstvo obrany 26. ledna oznámilo, že vláda schválila darování vojenského materiálu ukrajinské armádě. Konkrétně se jednalo o dělostřeleckou munici ráže 152 milimetrů. Jenže ani měsíc poté, jak upozornil server echo24.cz, obrana slíbenou munici na Ukrajinu neposlala.
„Dnes budu jednat s ukrajinským velvyslancem a budu se ptát, co bylo tím zádrhelem,“ uvedla dále ministryně obrany Jana Černochová. Ta rovněž uvedla, že Česko uzavřelo s ukrajinskou stranou také dohodu o možné hospitalizaci ukrajinských vojenských příslušníků.
„Dlouhodobě s Ukrajinou rozvíjíme spolupráci a podporujeme její cestu k demokracii. K dispozici máme poměrně širokou škálu možností od politické a diplomatické podpory až po konkrétní projevy, jako je právě dar munice, který považuji za důležité gesto solidarity,“ uvedla v lednu ministryně Černochová.
Vojenská pomoc z Británie i USA
Předmětem daru je 4006 kusů dělostřelecké munice ráže 152 mm v hodnotě asi 36,6 milionu korun. Účelem daru je podle ministerstva posílení obranyschopnosti Ukrajiny, která o pomoc požádala v reakci na situaci, kdy Ruská federace soustředila u jejích hranic značný vojenský potenciál.
Armáda podle vyjádření ministerstva disponuje ve svých zásobách dostatečným množstvím munice ráže 152 mm, která navíc není kompatibilní s nově pořizovanými děly NATO ráže 155 mm. Z toho důvodu se nejedná o materiál, který by byl pro ozbrojené síly perspektivní.
Podobná situace nastala také s helmami, které se rozhodlo darovat Německo. To dříve odmítalo na Ukrajinu poslat zbraně a po tlaku některých států rozhodlo alespoň o daru 5 tisíc vojenských přileb. V úterý německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že přilby se stále nacházejí v Německu. „Přilby jsou již několik dní připraveny k vyzvednutí. Čekáme na signál ukrajinské vlády, kam chtějí helmy doručit,“ uvedlo německé ministerstvo obrany. Pokud podle něj Kyjev o dodání požádá, bude transport do tří dnů vyřízen.
Vojenskou pomoc začaly některé státy Ukrajině poskytovat poté, co se vůči ní začala stupňovat ruská agrese včetně dezinformační a kybernetické války. Podporu na Ukrajinu zasílají například Spojené státy, Velká Británie, Dánsko, Kanada či Litva, Lotyšsko a Estonsko.