Čeští žáci skončili v matematice na 16. místě z 58. V přírodovědě byli třináctí. „Dosáhli jsme nadprůměrných výsledků, a to jak ve srovnání se všemi účastněnými zeměmi, tak ve srovnání se vzdělávacími systémy Evropské unie,“ řekl Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
„Po 24 letech jsme se v matematice a přírodovědě dostali na úroveň výsledků z roku 1995,“ dodal při představování výsledků šetření. V Evropě byli podle ústředního školního inspektora nejlepší žáci z Lotyšska a Litvy, severských zemí nebo Anglie.
Přírodovědné a matematické dovednosti žáků čtvrtých tříd byly u nás loni v květnu ověřované na 210 základních školách a účastnilo se více než 6 500 žáků.
Vývoj výsledků českých žáků
Testování TIMSS 2019 (Trends in International Mathematics and Science Study, který zjišťuje úroveň znalostí a dovedností žáků 4. a 8. ročníku základních škol v matematice a v přírodních vědách), pro čtvrté ročníky se uskutečnilo v 58 zemích, mezi nimiž jsou vedle evropských států například Kanada, USA, Japonsko, Chile a Jihoafrická republika. Nejlepší byly tradičně děti v asijských zemích, v obou předmětech dosáhli nejlepších výsledků žáci v Singapuru.
Testování se dělalo v době před vypuknutím koronavirové pandemie, kdy ve školách fungovala běžná výuka. Letos na jaře i na podzim kvůli šíření nákazy covidu-19 školy v Česku přešly na výuku na dálku. Na jaře byla účast na ní dobrovolná. Podle odborníků se kvalita distančního vzdělávání mezi jednotlivými školami velmi liší.
Průměrný výsledek zemí
Porovnání za posledních 24 let
Podle odhadů České školní inspekce se na jaře výuky na dálku vůbec neúčastnilo 10 tisíc dětí a zhruba 20 procent, tedy asi 250 tisíc žáků základních škol, nemělo možnost online připojení. Rozdíly, které už dříve ve vzdělávání v Česku byly, tak podle odborníků narůstají.
Zatloukal připustil, že by asi teď výsledky testování vypadaly jinak. Podle něj ale mohou být inspirací pro to, co je třeba zlepšit v budoucnu. Díky testování těsně před vypuknutím koronavirové krize bude pak po dalších testech za čtyři roky jasně vidět, jaký vliv na vzdělávání pandemie měla, řekl. Ministr školství Robert Plaga doplnil, že v roce 2023 by se měli testovat i osmáci.
Lepší práce se školními plány
Jako silné stránky v matematice se podle Zatloukala ukázaly loni úlohy zaměřené na uvažování, čísla a geometrii. V práci s daty se ale čtvrťáci oproti roku 2015 zhoršily. V přírodovědě jsou úspěšnější v uplatňování znalostí v modelových situacích, slabou stránkou je neživá příroda. Za důvody zlepšování výsledků od roku 2007 označil Zatloukal to, že učitelé lépe pracují se školními plány, více se sami vzdělávají a mění se výuka matematiky.
Nejhorší výsledky mělo loni při testování zhruba 20 procent čtvrťáků, řekl. Nejlepší vzdělávací systémy mají podle něj o polovinu více nejlepších žáků a čtyřikrát méně těch nejslabších. Znamená to, že se tam školám daří lépe maximálně využívat vzdělávací potenciál dětí, vysvětlil.
Testování podle něj loni opět potvrdilo, že na úspěchy žáků v ČR má velký vliv rodina. Praha nebo Zlínský kraj, kde žijí bohatší lidé, má ve srovnání s chudším Karlovarským či Ústeckým krajem zhruba dvojnásobek žáků s nejlepšími výsledky. Potvrdilo se také to, že důležitou roli ve vzdělávacím systému hraje i školka, dodal.
