„V posledním březnovém týdnu nahlásili lékaři do systému dalších 1 044 pacientů s černým kašlem. Od ledna do konce března evidujeme již 5 297 případů pertuse,“ říká epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová.
Ve srovnání s předešlým týdnem, kdy onemocnělo 1 151 lidí, jde o mírný pokles. „Na tom se pravděpodobně podílely dva dny volna, kdy nebylo školní vyučování,“ míní Fabiánová.
Podle odborníků z toho ale nelze vyvozovat, že epidemie už dosáhla svého vrcholu a začala zpomalovat. „Počty hlášených případů ovlivnily Velikonoce. Řada lékařů měla delší volno, některé případy nahlásí dodatečně a také my je budeme vkládat do systému se zpožděním. Jaký bude skutečný vývoj, ukážou až následující dny a týdny,“ shodují se epidemiologové v krajích.
Černý kašel: Je to epidemie a sílí, oponují ministerstvu odborníci |
V lednu odborníci varovali, že letos onemocní až čtyři tisíce lidí. Teď počítají nejméně s dvojnásobkem. Nejnovější čísla dokazují, že letošní epidemie je nejsilnější za více než 60 let. „Už jsme překonali rok 1962, kdy na území Česka onemocnělo 4 772 lidí,“ říká Kateřina Fabiánová.
Nejvíce infikovaných letos hlásí kraje Jihočeský (917), Středočeský (768), Vysočina (620) a Praha (574). Nejméně případů dosud zaznamenaly kraje Olomoucký (93) a Karlovarský (42).
Jinde umírají děti
Onemocnění se vyskytuje ve všech věkových skupinách, nejčastěji mezi dospívajícími ve věku od 15 do 19 let. Nakazilo se ale i 85 dětí do jednoho roku, pro které je černý kašel největším rizikem.
Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí hlásí letos zvýšený výskyt černého kašle i řada dalších zemí jako Belgie, Dánsko, Španělsko, Švédsko, Norsko či Chorvatsko, kde do poloviny března onemocnělo přes 6 200 lidí. V některých zemích zemřeli kojenci, například v Nizozemsku čtyři.
„Černý kašel není samozřejmě jen problémem Evropy. Vyskytuje se celosvětově, a to i v subtropech a tropech. Dva nové případy úmrtí teď řeší úřady na Filipínách, oba kojenci, kluk ve věku 1 měsíc a holka 2 měsíce. Jednak to vystihuje nejrizikovější skupinu ze všech a taky z toho vyplývá, že pokud chcete s dětmi cestovat, nechte je řádně proti všemu v rámci kalendáře očkovat. To je absolutní základ. Pertuse se vyskytuje u nás, ale je to i cestovatelská nemoc, tak jako jiné respirační nákazy. Stačí jedna cesta letadlem,“ upozornil na sociální síti X epidemiolog Rastislav Maďar.
Chybí vakcíny
Ačkoli většina českých dětí je proti černému kašli očkovaná, vakcína chrání jen omezenou dobu. Odborníci proto doporučují přeočkování v dospělosti, zejména těhotným ženám a těm, které početí plánují, ale i lidem, kteří jsou v kontaktu s kojenci, či pacientům s oslabenou imunitou nebo plicními nemocemi.
Vzhledem k situaci se řada lidí rozhodla doporučení poslechnout a kombinovanou vakcínu, která chrání kromě černého kašle i proti záškrtu, tetanu a dětské obrně, si zaplatit. Stojí zhruba od 700 do 1 500 korun. Problémy jsou ale s dostupností vakcín. V minulých dnech sice lékaři očkovali, ale další vakcíny už si nemohli objednat.
Vakcín máme dostatek, epidemie nehrozí, říká ministerstvo o černém kašli |
„Od začátku roku se proti černému kašli očkovalo na vlastní žádost více dospělých lidí než za celý loňský rok. Nejvíc v posledních dvou týdnech. Proto mají noví zájemci aktuálně problém dostat se k vakcíně,“ uvedl na síti Maďar s tím, že ministerstvo zdravotnictví řeší situaci s výrobci vakcín a hledá možnosti dodávek z jiných vyspělých zemí. „V dubnu už by situace měla být vyřešena, na obzoru je dodávka dalších desítek tisíc kusů vakcín,“ dodal Maďar.
Upřesňuje to mluvčí resortu Ondřej Jakob. „Loni se nechalo za celý rok očkovat 24 tisíc dospělých lidí, letos už přes 21 tisíc, z toho jen za poslední dva týdny 12 tisíc,“ říká Jakob.
Nově objednané vakcíny dostanou podle něj lékaři v dalších dnech. „Minulý týden dostali deset tisíc dávek z Velké Brintánie lékaři, kteří si je objednali dříve. Tento týden by mělo dorazit 20 tisíc dávek z Kanady a aktivně jednáme o dodání desítek tisíc vakcín z dalších zemí,“ dodává mluvčí ministerstva.
Desetitisíce nakažených
Černý kašel, nazývaný dříve také dávivý, zajíkavý či zádušní, patřil mezi povinně hlášená onemocnění již od dob Rakouska-Uherska. V první polovině minulého století se bakteriemi Bordetella pertussis či Bordetella parapertussis, což jsou původci onemocnění, nakazily desetitisíce lidí ročně. Desítky až stovky nemocných každý rok zemřely, nejčastěji děti do jednoho roku věku.
Po druhé světové válce dosáhla hlášená nemocnost na území Česka maxima v roce 1956, kdy lékaři evidovali 49 144 případů nákazy, což znamenalo 520,5 nemocných v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Od roku 1945 do roku 1959 zemřelo v souvislosti s pertusí celkem 2 638 lidí.
Po zavedení plošného očkování v roce 1958 rychle klesala nemocnost i úmrtnost v dětské populaci. Pomohlo také zahájení léčby chloramfenikolem, což je antibiotikum účinné proti široké škále bakterií. I tak ještě v letech 1960 až 1983 zemřelo v Česku 21 nakažených. Černý kašel sice ani pak zcela nezmizel, menší epidemie se vracejí ve dvou až pětiletých cyklech, ale od roku 1984 do roku 2004 nebylo hlášeno žádné úmrtí.
Případů černého kašle přibylo za týden o třetinu, s nákazou zemřel další člověk |
Poté v letech 2005, 2007, 2008 a 2009 zemřely čtyři neočkované děti ve věku od čtyř týdnů do čtyř měsíců. „Ve třech případech nebyly děti očkované kvůli jejich nízkému věku. U jedné dívky bylo zahájení očkování odloženo kvůli nachlazení. To však již patřilo k prvním příznakům fatálního onemocnění pertusí,“ vysvětluje Kateřina Fabiánová.
Od roku 2014 zemřelo v Česku dalších osm lidí, z toho sedm seniorů. Dva z nich letos, ale podle lékařů měli i další zdravotní problémy a černý kašel nebyl hlavní příčinou smrti.
