Trvale zůstat v Česku láká především pracovníky ze zemí, které nejsou členy Evropské unie. V současné době je u nich podíl trvalých pobytů výrazně vyšší než počet těch přechodných. Trvalý pobyt má 60 procent z nich. Častěji zde také zakládají rodiny. Unijní pracovníci se naopak do své vlasti daleko častěji vracejí.
„Každý osmnáctý obyvatel Česka má jiné občanství než občanství České republiky,“ říká Jarmila Marešová z ČSÚ. Dodává, že čísla přirozeně nezahrnují občany, kteří jsou v Česku nelegálně. Vytvořit odhad kolik lidí u nás nelegálně žije, je podle Marešové velmi složité. I podle oficiálních čísel nicméně na konci roku 2018 žilo v Česku téměř 567 tisíc cizinců.
„Česko je takové Švýcarsko východní Evropy,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Cizinci do Česka zkrátka jezdí za vyšším výdělkem, který je někdy proti jejich domácím podmínkám až trojnásobný.
To se v některých případech projevuje i v poměrně vysokých výdělcích. Do Česka totiž míří nejen levná prcovní síla, ale i specialisté. Průměrná mzda u Slováků a Rumunů přesahuje v Česku čtyřicet tisíc korun.
„Demograficky jsou cizinci spíše mladší lidé,“ říká Marešová. Častěji do Česka také přijíždějí muži než ženy, a to nejčastěji ve věku 35 až 39 let. To souvisí především se strukturou práce a s tím, jaké pozice na trhu práce v Česku chybí.
Přibylo opět lidí zaměstnaných na černo. Jsou to hlavně cizinci z Ukrajiny |
„Nejvíce cizinců je zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu,“ uvádí Marešová. Celkově jich v tomto odvětví pracuje necelých třicet procent. Naopak nejméně cizinců se uplatní ve veřejné správě.
Nejvíce cizinců, kteří jsou evidováni na úřadu práce a patří tedy mezi zaměstnance, pochází ze Slovenska. Těch je v Česku 129 tisíc a mezi cizinci zastupují celkem třetinu tohoto segmentu trhu práce. Dále je v této kategorii 21 procent Ukrajinců a dále osm procent Poláků a osm procent Bulharů.
