Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvDějinami se jako Ariadnina nit táhne otázka, jak tenká je hranice mezi hrdinstvím a zločinem. Platí to o odkazu bratří Mašínů, kteří jsou částí společnosti vnímáni jako hrdinní bojovníci proti komunistické totalitě, ale druhá, podle řady průzkumů mnohem větší část české populace, je naopak vnímá jako zločince, jejichž činy jsou v rozporu s elementární morálkou.
Bratři Mašínové se v době totality prostříleli na Západ. Při jejich akcích zemřelo šest lidí – dva příslušníci SNB a pokladník a později i tři východoněmečtí policisté.
Jako teroristé z Hamásu
„Podle mě to byli vrazi. A dokonce i příměr hrdlořezové není úplně mimo mísu, protože jednoho policistu, kterého odzbrojili, svázali a omámili chloroformem, nakonec brutálně podřízli. A nevím, jaký je v tomto ohledu rozdíl mezi nimi a teroristy z Hamásu,“ řekl v Rozstřelu historik a politolog Jan Bureš.
Na to v Rozstřelu zareagoval senátor Marek Hilšer těmito slovy: „Vy tady mluvíte o brutální vraždě. Ano, může se to tak zdát. Ale oni prostě nemohli házet po příslušnících komunistického režimu a proti esenbákům švestkové knedlíky. Kdyby to neudělali, tak by je poznali a odhalili by je.“
Jan Bureš ale podobnou argumentaci zásadně odmítá. „Tady přece nejde o obecné řeči typu - boj proti komunismu. Vždyť v padesátých letech se u některých soudů za bojovníky proti komunismu označovali také lidé, kteří loupili v samoobsluhách nebo na hřbitovech vykrádali hroby a kradli mrtvolám zlaté zuby. A přitom následně u soudu tvrdili, že bojují proti komunismu.“
„Tohle ale nebyl žádný promyšlený čin. Víte, kdyby Mašínové byli schopni zorganizovat statisícovou armádu, provést povstání, odstranit režim, dostat se k moci a obnovit demokracii, pak bych takový krok ocenil. Ale to, co oni dělali, byly v podstatě jenom akty individuálního teroru,“ říká Jan Bureš.
„Činy, které spáchali, byly naprosto nepřiměřené cílům, které údajně měli mít,“ pokračuje Jan Bureš. „Jestli si prostě mysleli, že tím, že budou zabíjet policisty, ten režim odstraní nebo ho nějakým způsobem poškodí, tak to bylo naprosto nesmyslné a naivní. Stejně jako to, že měli údajně plánovat atentát na Klementa Gottwalda. Nakonec se ukázalo, že to v podstatě byla jenom jakási úvaha v hospodě o tom, že by nebylo špatné tehdejšího prezidenta zabít.“
S tím se podle staršího vyjádření ztotožňuje i současný prezident Petr Pavel, který s největší pravděpodobností bratry Mašíny letos nevyznamená. V loňském rozhovoru pro MF DNES mimo jiné řekl: „Můj názor na bratry Mašíny je poznamenán vraždou policejního strážmistra během jejich útěku (při přepadení služebny SNB v Čelákovicích podřízl Ctirad Mašín dýkou chloroformem omámeného a spoutaného příslušníka Jaroslava Honzátka).“
Boj za svobodu vraždu neomlouvá. Mašíny bych nevyznamenal, říká generál Pavel |
„Záměrně to nazývám vraždou, protože nešlo o žádné úmrtí v boji. Bylo to zabití člověka, který pro ně nepředstavoval žádné riziko. Navíc nebyl zabit způsobem, který by byl v boji ospravedlnitelný. Nikoliv pistolí, ale dýkou. S tím se nemohu vnitřně srovnat. Respektuji, co dělali v odboji proti režimu, který považovali jednoznačně za nepřátelský. Respektuji i veškerá jejich bojová střetnutí na útěku s příslušníky policie a armády. Ale tato jediná konkrétní věc mi vadí,“ řekl v rozhovoru Petr Pavel.
Podle Jana Bureše by bylo skutečně chybou, kdyby bratry prezident Petr Pavel vyznamenal. „Jsem přesvědčen, že si vyznamenání nezaslouží. Vyznamenání máme dávat lidem, kteří prospěli české společnosti nebo státu. Mašínové i ti další kolem nich ale nijak společnosti neprospěli.“
Jasně vystoupili proti režimu
Podle něj jde hlavně o politickou kauzu. „Jde o snahu některých politiků se na tomto tématu zviditelnit. A myslím si navíc, že toto téma vnímá velmi citlivě i společnost. Když se podíváte na jakékoliv výzkumy veřejného mínění, tak velká většina společnosti nesouhlasí s tím, aby byli Mašínové oceňováni. Dokonce poměrně značná část veřejnosti tvrdí, že by i dnes měli být odsouzeni za to, co udělali.“
Opačného názoru je senátor Marek Hilšer, který by jejich vyznamenání naopak přivítal. „Byli to lidé, kteří jasně vystoupili proti komunistickému režimu. A to v době, kdy komunistický režim vraždil a zavíral lidi. Popravoval je, mučil je v lágrech. Oni se rozhodli navázat na odkaz svého otce, který bojoval proti nacistům, a chtěli se postavit zlu.“
„Podle mě bylo jejich jednání občanskou odpovědností. Můžeme diskutovat o tom, zda prostředky, které používali, byly nebo nebyly adekvátní. Ale stejně můžeme diskutovat i o tom, jaké prostředky používali odbojáři nebo partyzáni proti nacistům,“ míní Hilšer.
Krvelační hrdlořezové?
„Ale rozhodně to nebyli žádní krvelační hrdlořezové, jak se je snažila prezentovat komunistická propaganda celých 40 let. Prostě to byli mladí lidé, kteří se rozhodli proti nesvobodě a proti tomu, co se kolem nich dělo, bojovat i se zbraní v ruce,“ myslí si senátor.
Měl by prezident Petr Pavel Mašíny vyznamenat?
Jan Bureš tyto úvahy v Rozstřelu odmítl a přidal k tomu historickou paralelu s jiným státem. „Když vykládám studentům moderní historii, ukazuji jim případ Řecka. Tam stovky tisíc lidí bojovaly za to, aby Řecko mohlo zůstat svobodné a aby se nestalo komunistickým režimem. To je samozřejmě zcela legitimní. A vedlo to k úspěchu, protože se podařilo zabránit vítězství komunistů v občanské válce.“
„A Řecko, přestože třeba v padesátých letech ještě úplně demokratické nebylo, se postupně demokratizovalo. Ale v případě bratří Mašínů byla celá jejich úvaha naivní. Neměli lidi, kteří by se k nim přidali. A představa, že by sem přijela americká armáda, ke které by se připojili, byla samozřejmě také zcela nesmyslná,“ vysvětluje historik.
Vyznamenejte Mašíny, žádá petice, již pro skupinu podepsalo 34 osobností |
„Bylo evidentní a vzdělaným lidem zcela dávno jasné, že Západ nejpozději v roce 1947 rezignoval na snahu pomoci zemím střední Evropy, které se nechtěly stát součástí komunistického světa. Velká Británie i Spojené státy daly od vývoje ve střední Evropě ruce pryč. Přenechaly ji Stalinovi,“ navazuje Jan Bureš.
„Dokonce když utekli do východního Německa a poté do Západního Berlína a spojili se s americkou armádou, které navrhli, že se s její pomocí dostanou zpátky do Československa a budou tam vyvíjet špionážní činnost proti komunistickému režimu, tak jim sami američtí vojáci říkali, že je to naprosto nesmyslný a šílený nápad a odradili je od toho,“ uzavírá historik.
Jak tedy bojovat proti zlu a nezpronevěřit se morálním hodnotám? Co je ještě hrdinství a co už je zločin? A měla by být vyznamenána sestra bratří Mašínů Zdena? I o tom debatovali v Rozstřelu senátor Marek Hilšer a historik a politolog Jan Bureš z Metropolitní univerzity Praha.
