Příběh bratrů a jejich tří přátel, kteří nejdříve se zbraní v ruce doma bojovali proti komunistickému režimu a pak se rozhodli opustit zemi, dodnes rozděluje společnost. Někteří lidé opakovaně požadují, aby jim bylo uděleno státní vyznamenání. Jiní je označují za vrahy. Při jejich činnosti zemřelo šest lidí – v Československu dva příslušníci SNB a pokladník, v NDR tři policisté.
Prvního a nejkontroverznějšího zpracování se bratrům Mašínům dostalo v roce 1975, když natočil Jiří Sequens osmý díl seriálu Třicet případů majora Zemana pod názvem Strach.
Když režim nechytil Mašíny, pomstil se jejich blízkým. Členové jejich skupiny Václav Švéda a Zbyněk Janata padli do rukou východoněmecké policie. V květnu 1955 byli v Československu se strýcem Mašínů Ctiborem Novákem popraveni. Ve vězení zemřela i jejich matka Zdena Mašínová starší.
Mašínové poprvé ve filmu
Od včerejška běží v kinech nový film Bratři, který jejich příběh zpracovává. Inspiraci režisér Tomáš Mašín (vzdálený příbuzný – pozn. red.) čerpal hlavně z knihy Odkaz – Pravdivý příběh bratří Mašínů, kterou napsala dcera Josefa Mašína Barbara.
Scenárista Marek Epstein ale připustil, že film není přesným popisem příběhu bratrů Mašínových a jejich přátel. „Kostra příběhu se drží historických faktů. My se jich drželi, ale autorsky jsem film stavěl jako příběh o rodině i o silných ženských figurách,“ uvedl Mašín pro časopis Téma. Roli jejich matky Zdeny ztvárnila Tatiana Dyková.
Režisér scénář konzultoval s Josefem Mašínem, s nímž se několikrát potkal. Dokonce prošli skutečnou cestu, kterou se bratři v roce 1953 dostali do Berlína. „S panem Mašínem jsem ji prošel celkem třikrát, jednou skutečně celou od Hory Svaté Kateřiny až do Berlína,“ vzpomíná filmař Mašín. Podle režiséra šli zastávku po zastávce klíčovými místy, kde se odehrály nejzásadnější střety s Volkspolizei nebo i momenty, které Josef Mašín považoval za zásadní.
Ukázal režisérovi i hlavním představitelům třeba mýtinu s klestím, kde si vyhrabali členové skupiny úkryt pod nalámanými větvemi a strávili v něm tři dny, doslova obklíčeni východoněmeckými policisty.
Náročné bylo natáčení pro představitele hlavních postav, Oskara Hese a Jana Nedbala. Film se točil chronologicky. Na konci cesty tak herci vypadali velmi podobně jako Mašínové. Nedbal třeba kvůli scéně, která zachycuje první okamžiky Ctirada Mašína po propuštění z Jáchymova, výrazně zhubnul. „Půlku natáčení jsem neměl boty, protože je Ctiradovi ustřelili, takže pak dal útěk bosý. I já jsem v listopadu běhal bosý po lese,“ vypráví Nedbal.
Bez kaskadérů natáčel Nedbal i poslední scénu filmu, při které se Ctirad Mašín dostane pod vlakem do Berlína.
Film Bratři není jediný. Bratři Mašínové se stali tématem i pro IV. ročník filmového festivalu Nezlomní a obětovaní v pražském kině Atlas. Téma bylo vybráno právě proto, že na říjen připadá 70. výročí cesty bratrů Mašínových.
Mašínové a major Zeman
Jeho součástí byla v úterý debata, která připomněla, že to není poprvé, kdy se Mašínové objevili v televizi nebo na filmovém plátně. Prvního a nejkontroverznějšího zpracování se bratrům Mašínům dostalo v roce 1975, když natočil Jiří Sequens osmý díl seriálu Třicet případů majora Zemana pod názvem Strach.
RECENZE: Nestrannost šlechtí, příběh rodu Mašínů však současně ochuzuje |
Bratry si zahráli Jan Tříska a Oldřich Vízner, jejich strýce Ctibora Nováka Josef Vinklář.
Podle historika Petra Koury jsou v seriálu bratři vykresleni jako psychopati ovládaní šíleným strýcem.
Toho sami bratři nakonec zastřelí a téměř jsou rádi, že mohou spolupracovat se Zemanem. Se skutečným příběhem díl situovaný do roku 1951 nemá nic společného. Pouze se volně inspiroval událostmi přepadení služebny SNB v Čelákovicích.
Příslušníci rodiny Mašínů se objevují i v seriálu Karla Kachyni Tři králové z roku 1998. Ten pojednává o jejich otci. Bratry hrají dětští herci. „Seriál byl plný fabulací. Předešel pozdějšímu bádání historiků o Mašínech,“ vysvětluje Koura.
