„Oproti roku 2015 se Spolana zlepšila, protože snížila emise látek, které mohou způsobovat rakovinu o zhruba devět tun,“ prohlásil na tiskové konferenci vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika Jindřich Petrlík. Spolana byla i přesto v roce 2016 na prvním místě mezi znečišťovateli.
Vyjádření Spolany"Spolana je jedinou společností v Česku, která v daném rozsahu používá trichloretylen při výrobě kaprolaktamu a také je jeho jediným výrobcem, takže je přirozené, že se s ohledem na použitou metodiku v žebříčku objevujeme opakovaně. Za uplynulý rok se nám ale podařilo hodnoty emitovaných látek meziročně snížit o více než 10 %. Zároveň je nezbytné zdůraznit, že plníme veškeré emisní limity a do ochrany životního prostředí každoročně investujeme desítky milionů Kč," uvedl v reakci pro iDNES.cz mluvčí Spolany Pavel Kaidl. Společnost má také v letošním roce ukončit výrobu chloru pomocí amalgámové eletkrolýzy, a tak zcela přestane využívat rtuť. Chemička by také v roce 2019 měla přejít na plynový energetický blok a přestat využívat hnědé uhlí jako palivo. (Kaprolaktam je organická sloučenina využívaná pro výrobu polyamidu, která se dále využívá například v textilním průmyslu, pozn. red.) |
„Daleko horším případem je podnik na druhém místě, což je továrna na polymerbeton ACO Industries v Přibyslavi. Meziročně zvýšila emise potenciálně rakovinotvorného styrenu o devatenáct tun,“ doplnil Petrlík s tím, že se firma podle Arniky stala skokanem roku.
Upozornil také na spalovnu komunálních odpadů v Chotíkově, která se hned první rok svého provozu dostala na sedmé místo v žebříčku největších zdrojů dioxinů. Na pátém místě zde figuruje například spalovna v pražských Malešicích.
Údaje Arniky vychází z Integrovaného registru znečišťovatelů, kam podniky samy hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek. Za rok 2016 tam údaje nahlásilo 1 295 provozů. Arnika na základě těchto veřejně přístupných údajů připravuje už třináct let žebříčky podle skupin látek nebezpečných pro lidské zdraví. Podrobné informace zveřejňuje na webu Znečišťovatelé pod lupou.
Dukovany vypouštěly látky poškozující ozonovou vrstvu
Arnika poukázala také na na emise látek poškozujících ozonovou vrstvu. V loňském roce jich neobvykle velké množství vypustila Jaderná elektrárna Dukovany - až 2287 kilogramů. Přitom Spolana, která je na druhém místě, vypustila takových látek pouze přibližně 10 kilogramů.
Nejnebezpečnější pro ozon jsou z těchto látek například halony, které se využívají například pro hašení požárů v jaderných zařízeních. „V roce 2016 navíc v Dukovanech nevypukl žádný požár, konalo se jen cvičení hasičů. Můžeme jen doufat, že při pouhém cvičení nepoužívali hasicí přístroje s halony,“ upozornil Petrlík.
Redakci iDNES.cz to potvrdil i mluvčí Dukovan Jiří Bezděk. „Halon je v souladu s výjimkami pro jaderná zařízení využíván jako hasicí plyn ve vybraných speciálních provozech. Jeho spotřeba nesouvisela s žádným požárem, ale s ověřením funkčnosti zařízení v červnu loňského roku. Aktuálně speciální hasicí systém v Dukovanech modernizujeme s předběžným termínem ukončení v roce 2020,“ vysvětlil Bezděk.
Styren se využívá jako rozpouštědlo a výchozí surovina pro výrobu například polystyrenu, pryží, izolací a dalších výrobků. Do prostředí se uvolňuje při samotné výrobě, ale i při spalování organické hmoty nebo těkáním do ovzduší z výrobků, ve kterých je obsažen. Styren negativně ovlivňuje nervový systém a u lidí je považován za možný lidský karcinogen.
Dioxiny vznikají například spalováním odpadu, který obsahuje chlorované látky, nebo jako vedlejší produkt v chemické výrobě, kde se využívá chlor. Už ve velice malých dávkách způsobuje hormonální poruchy a ohrožují reprodukci.
Do skupiny rakovinotvorných látek patří chemické látky anebo jejich sloučeniny. Jsou mezi nimi arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium, polychlorované bifenyly (PCB), trichlorethylen a vinylchlorid.
