Zemanův kabinet čeká další kolo lítého boje o rozpočet

P r a h a - Do dalšího kola jednání o návrhu státního rozpočtu na příští rok, naplánovaného na zítřek, nastupuje kabinet Miloše Zemana s rozezlenými poslanci své vlastní strany za zády. Zákonodárcům ČSSD se nelíbí, že většina ministrů podporuje místopředsedu vlády pro ekonomiku Pavla Mertlíka, který připouští až čtyřicetimiliardový schodek státních financí. "Takové požadavky mohou uspět jedině tehdy, když se za ně výrazně postaví předseda vlády. A ten zatím v diskusi nijak razantně nevystoupil," říká místopředseda rozpočtového výboru parlamentu Michal Kraus. Poslanci ČSSD jsou přesvědčeni, že hluboce deficitní rozpočet nemá šanci projít ve sněmovně. Odhad ministerstva financí je neúprosný - stát napřesrok vybere na daních a pojistném nanejvýš 585 miliard korun, a to na slíbený program ČSSD nestačí.

"Trvám na tom, že navrhovaný minimální schodek 18,6 miliardy korun v podstatě znamená velmi omezený rozpočet. Znamenalo by to například úplné zastavení udílení grantů a další seškrtání financí pro Akademii věd," sdělil včera Mertlík. Diskutovat se proto podle něho bude až o schodku ve výši čtyřiačtyřiceti miliard korun. Naopak pro ministra financí Iva Svobodu je přijatelný nanejvýš patnáctimiliardový deficit. "Nedisponujeme v parlamentu tolika hlasy, abychom si mohli dovolit cokoliv, a překvapujeme mě, že si to neuvědomují alespoň ti ministři, kteří jako poslanci působili," konstatoval včera předseda hospodářského výboru František Brožík (ČSSD). Poslanecký klub sociálních demokratů však stejně jako vláda dosud nemá na výši možného deficitu jednotný názor. "Rozpočet s deficitem do dvaceti miliard korun, což je do jednoho procenta HDP, by měl být politicky průchodný, vyšší schodek by však mohl znamenat určité riziko, zda takový rozpočet sněmovnou projde," soudí i předseda klubu Stanislav Gross. Poslanci ovšem připustili, že v parlamentu budou hlasovat i pro plán, který se jim nebude zamlouvat. "Budeme držet barvu klubu," řekl Michal Kraus. Znovu však zopakoval, že úmysly vlády jsou politicky i ekonomicky nezodpovědné. Předseda hospodářského výboru František Brožík s ním souhlasí: "Neříkali jsme přece, že volební sliby splníme do roka. V první řadě je potřeba ve věcech udělat inventuru a pořádek. Nejsem totiž přesvědčený, že všechny výdaje, které ministři požadují, jsou oprávněné." Poslance ČSSD z rozpočtového a hospodářského výboru parlamentu znepokojuje i to, že v odhadovaných příjmech státu jsou už zahrnuty peníze ze zvýšeného pojistného a vyšších spotřebních daní. Zákony, které takové úpravy navrhují, ještě nebyly parlamentu doručeny, a navíc vůbec není jisté, že ve sněmovně projdou. Nezamlouvají se totiž hlavně opozici. "V žádném případě není možné počítat s tím, že bychom souhlasili s rozpočtem, který bude mít ve svých uvažovaných příjmech zahrnuty i výnosy ze zvýšeného pojistného," prohlásila například místopředsedkyně ODS Libuše Benešová. Unii svobody se nelíbí už sám nápad na zvýšení pojistného. "To není možné bez toho, aby se začalo hovořit o důchodové reformě a úsporách v sociálních výdajích," konstatoval místopředseda Ivan Pilip. S velkým pochopením se tento úmysl zatím nesetkal ani u komunistů. "Nápady pana místopředsedy Špidly ve mně vyvolávají velké rozpaky. Tvrdě by totiž postihly tisíce drobných podnikatelů. O tom se ještě musí diskutovat," prohlásil Miloslav Ransdorf (KSČM). Zvýšení pojistného na důchodové pojištění o 2,4 procenta, které navrhuje ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla, by mělo do státního rozpočtu přinést až deset miliard korun. Lidovci zatím o jednotlivostech odmítají hovořit. "Současná ekonomické situace vyžaduje pokračování úsporné fiskální politiky. Proto jsme už dříve vyzvali vládu, aby sestavila na příští rok vyrovnaný rozpočet, konstatoval předseda KDU-ČSL Josef Lux.