Úterý 17. května 2022, svátek má Aneta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 17. května 2022 Aneta

Krvavý Prostějov: nejen v Praze umírali lidé

  12:08
V srpnu 1968 umírali lidé po celé zemi. Nejvíce obětí bylo v Praze, ale okupanti zabíjeli civilisty všude, kde se jim situace vymkla z rukou. Jedním z takových míst byl Prostějov, kde výstřely nervózních sovětských vojáků usmrtily tři náhodné občany. Ani jejich pohřeb nebyl pokojný. Sovětské vrtulníky přelétávaly nad místem smuteční tryzny.

Nejkritičtějším místem v srpnu 1968 byla Praha. | foto: Emil FafekKavárna

Krveprolití, při němž okupační vojáci zastřelili při průjezdu Prostějovem Martu Říhovskou, Ladislava Langa, Josefa Boháče a dalších devět lidí těžce zranili, komunistický režim na dlouhá léta ututlal. Nikdo kromě lidí z okolí Prostějova neměl tušení, že sovětská kolona obrněnců rozsévala v ulicích města při invazi vojsk Varšavské smlouvy smrt. Sovětští vojáci pálili doslova na vše, co se jen hnulo.

"Byl to rachot... Střelba jako hrom. Lidé před ní panicky utíkali, jiní byli naopak zvědaví. Volal jsem na ně, ať tam nechodí, že se tam přece střílí,“ vzpomíná na jeden z nejintenzivnějších srpnových konfliktů Zdeněk Kratochvíl.

MF DNES se podařilo po čtyřiceti letech složit mozaiku toho, co tehdy masakr v Prostějově vyprovokovalo. Jen viník zůstal neznámý.

Vůbec poprvé navíc promluvili velitelé 22. elitní výsadkové brigády z Prostějova, na něž v době bezhlavé střelby na civilisty mířily kanony sovětských tanků a raketometů. Na výsadkářích je dodnes patrné hluboké trauma z vědomí, že zatímco ve městě tekla krev civilistů, oni seděli v kasárnách – bez informací, bez rozkazů z velení armády. Vždyť se střílelo i na jejich manželky a děti.

. Co se stalo v Prostějově

Jak k prostějovskému masakru došlo, není dodnes zcela jasné. Podle pamětníků vojenská kolona ve městě zabloudila, neboť lidé zamalovali či přepsali ukazatele u silnic. Sovětští vojáci směřující k Brnu se v Prostějově zamotali, a když se začali vracet, střetli se s další kolonou. Nervózní vojáci zřejmě situaci nezvládli a po osmé hodině večer začali pálit. Nejdříve do vzduchu, pak kolem sebe.

"Nechali nás smažit ve vlastní šťávě,“ říká tehdejší velitel výsadkové brigády František Mansfeld.

Proto si velitelé pohrávali smyšlenkou, že se na to už nemohou dívat a přejdou pod pláštěm noci i s dvěma tisíci prvotřídně vycvičených vojáků na partyzánský boj.

Když tedy Mansfeld volal na velitelství Západního vojenského okruhu v Táboře generála Vasila Valo a ptal se ho na radu, generál mu vyhýbavě odpověděl, aby jednal podle svého uvážení.

"I na mne tu míří kanony a kulomety,“ ukončil telefonický rozhovor Valo.

Osudný první výstřel
Není příliš známo, jak velmi se Sověti při invazi obávali vojenského konfliktu. A dvojnásob to platilo o Prostějově.

Sověti měli totiž detailní informace o schopnostech výsadkářů vycvičených k boji v týlu protivníka. Na jejich kasárna zamířili nejen každou hlaveň, kterou měli po ruce. Ze vzduchu hlídali navíc Čechoslováky z nízko přelétajících stíhaček.

"Zkušenost z krvavého potlačení maďarské revoluce v Sovětech stále doznívala. Jakmile něco třesklo, ihned sahali po zbrani,“ vysvětluje Mansfeld. K nervozitě okupačních vojáků přispěli i lidé, kteří změnili silniční ukazatele. Kolona obrněnců směřujících na Brno se tak nemohla z Prostějova vymotat. Vojáci v transportérech a na korbách náklaďáků byli stále nervóznější – nevěděli už, odkud přijeli a kam vlastně jedou.

A když jeden ze sovětských samopalníků zmáčkl nechtěně spoušť nabité a nezajištěné zbraně, vystresovaní Sověti podlehli dojmu, že jsou napadení. Odezva byla zběsilá.

Srpen 1968 - čtyřicet let od okupace

Tati – raketky venku létají!
"Nejdříve začali střílet vojáci z čela kolony a pak se k nim postupně přidávali další a další. První výstřel tedy zazněl někde u hřbitova a postupně to došlo jako lavina až na náměstí. Brali to hlava nehlava,“ vzpomíná tehdejší náčelník štábu výsadkové brigády Miloslav Juříček.

On sám si tehdy na chvíli odskočil k rodině, aby se ujistil, že je v pořádku. Jeho dva malí synové začali z okna nadšeně volat: "Raketky létají!“ "Povedené ‚raketky‘! Šlo o svítící náboje z desítek kulometů a samopalů. Byl to smrtelný ohňostroj táhnoucí málem přes celý Prostějov. Na to nejde ani po čtyřiceti letech zapomenout,“ přiznává Juříček. Okamžitě své kluky strhl k zemi a nařídil manželce, aby tak s nimi zůstala, dokud zběsilá palba neutichne. A pak jako o život utíkal do kasáren. Tehdy šestnáctiletá Alice Bezrouková sice vojenský výcvik neměla, ale zachovala se i s rodiči podobně. V nevyzpytatelné palbě se instinktivně schovali v koupelně. "Byla to jediná místnost bez oken,“ vzpomíná. Ještě dlouho potom se bála vyjít ven.

. Oběti zběsilé střelby

Rusové v Prostějově zabili tři lidi: důchodce Ladislava Langa (člena KSČ), sedmadvacetiletou Martu Říhovskou a dvaadvacetiletého Josefa Boháče. Říhovská byla zastřelena přes zavřené vchodové dveře, smrtící kulka jimi pronikla. Dalších devět občanů bylo vážně zraněno.

Lidé se podle Dagmar Kratochvílové ocitli v roli lovné zvěře: "Prošli jsme kolem dveří, kde jen krátkou chvíli poté zastřelili Martu Říhovskou poté, co vešla do domu. Zastřelili ji přes dveře. Minuli jsme to místo jen o pár minut.“ Sověti zuřili, nemohli se dostat ven z Prostějova, obrněná kolona jezdila stále dokola, takže to podle svědků působilo, jako by se chtěli ze vzteku prostřílet. "Pálili střídavě do všech světových stran. Kudy projeli, zůstala spoušť,“ vrací se k tragédii paní Kratochvílová.

Chceš vystřelit z tanku?
Někdejším prostějovským výsadkářům se ani dnes neodpovídá lehce na otázku proč zůstali v kasárnách, zatímco ve městě se střílelo.

"Myslíte si, že jsme měli na Sověty vlítnout? Možná bych byl dnes hrdina – nevím, zda živý – kdybych k tomu dal rozkaz. Ale co by následovalo potom? Sověti věděli moc dobře, koho mají proti sobě. Jen před bránu našich kasáren postavili tři tanky s trojicí obrněných transportérů. Své rozkazy brali smrtelně vážně. Dali nám jasně najevo, že při sebemenším odporu spustí palbu – z kanonů, raketometů i velkorážních kulometů. Hlavou se mi mohlo honit cokoliv, ale musel jsem vnímat realitu. Na mém jediném slově závisely životy dvou tisícovek výsadkářů,“ popisuje postavení výsadkářů jejich tehdejší velitel František Mansfeld.

. Další osudová místa

Celkem si okupace Československa do konce roku 1968 vyžádala 108 mrtvých, zhruba 500 těžce a stovky lehce zraněných. Nejvíce obětí, 36, bylo v Praze a Středočeském kraji. Devět lidí padlo v Liberci, sedm v Košicích, šest v Bratislavě, tři v Brně, dva v Jičíně.

Jeho muži byli vycvičeni k záškodnickým akcím. Pokud by jim Mansfeld rozkaz vydal, bez váhání by poslechli. Trápila ho ale myšlenka na to, co nastane potom. A nedělal si nejmenší iluze o reakci Sovětů, kterou by nepochybně odnesli – a v mnohem větší míře – i civilisté v Prostějově.

Zůstává trauma z bezmoci
Výsadkáři se podle Miloslava Juříčka připravovali léta na válku se vším všudy a při srpnové okupaci si zpočátku mysleli, že nastává třetí světová válka. Jejich rozhořčení pak prý narostlo do té míry, že byli odhodlaní ke všemu. Přesto si bývalý výsadkář myslí, že pokud by jeho vojáci prorazili sovětské obklíčení a vyrazili prostějovským občanům na pomoc, rozpoutalo by to nedozírný masakr.

„Zůstává tak v nás jen trauma ze zrady spojenců i naší bezmoci, když Sověti stříleli na bezbranné civilisty, naše přátele, sousedy, rodiny,“ dodává Juříček.

"Když na mne ale jeden ze sovětských velitelů vyhrkl, že mohou začít i střílet, oplatil jsem mu stejně: Na nádvoří mám připraveny bezzákluzové kanony a po ruce desítky pancéřovek. Tak to zkuste!

Sovět si rychle uvědomil, že to přehnal, a začal nás konečně respektovat – i jemu šlo koneckonců o krk. Kdyby nesplnil rozkaz, dostal by od svých kulku, a pokud by to přehnal, schytal by to zase od nás,“ vysvětluje František Mansfeld.

. Nejkritičtějším místem byla Praha

Přestože se v srpnu 1968 střílelo a umíralo na mnoha místech tehdejšího Československa, nejkritičtějším místem byla samozřejmě Praha. "Její obsazení bylo pro úspěch operace stěžejní,“ říká historik Milan Bárta z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Kolik lidí v Praze zemřelo?

V Praze byly v první den okupace zaznamenány nejvyšší ztráty, téměř 20 mrtvých, desítky zraněných. Později přibyli další, podařilo se zdokumentovat, že do konce roku v Praze zemřelo 26 našich občanů.

Kde byla další kritická místa?

Vedle Prahy se v první den invaze nejvíce umíralo především v Liberci, kde při průjezdu vojenských kolon začali nenadále sovětští vojáci střílet do okolních davů. Smrtelná zranění utrpělo šest lidí a 24 bylo zraněno. Později na stejném náměstí narazil tank do podloubí a část domů se zřítila. Padající zdivo usmrtilo jednoho muže, další zemřel později v nemocnici. V nastalém zmatku řidič projíždějící sovětské cisterny smrtelně zranil dalšího muže. Celkem v Liberci zemřelo devět lidí, osm bylo zraněno těžce.

Na co se nejvíc umíralo?

V prvních dnech invaze to byla zejména nevyprovokovaná a nenadálá střelba do davů. Nervózní vojáci ve stavu bojové pohotovosti očekávali pod vlivem falešných informací střet s ozbrojenými nepřátelskými kontrarevolucionáři, nebo dokonce americkými či západoněmeckými vojáky. A na druhé straně čekali lidi, kteří je budou vítat květinami. Místo toho se střetli s pasivním odporem davů. V pozdějších týdnech a měsících se jednalo především o oběti dopravních nehod způsobených bezohlednou jízdou a hrubým porušováním pravidel silničního provozu ze strany sovětských řidičů. Ví se o případech vytlačení aut ze silnice či přejetí chodců. Někteří občané se demonstrativně postavili do cesty tankům a byli jimi usmrceni. Svědci také hovořili o úmyslném najetí těžké vojenské techniky do chodců.

Jak byli okupanti trestáni?

Příslušné československé orgány se zejména v prvních dnech snažily dohledat viníky trestných činů a potrestat je. Sovětské orgány však v naprosté většině případů pachatele kryly, spolupracovat odmítaly s tím, že věc vyšetří samy a samy také potrestají pachatele. O výsledcích ani neinformovaly. Podařilo se dohledat pouze čtyři vojáky z řad okupačních vojsk, kteří byli za usmrcení občanů na českém území potrestáni. Ve třech případech to byli sovětští vojáci a tresty se pohybovaly mezi třemi a čtyřmi roky vězení. Čtvrtým odsouzeným byl voják polské lidové armády, který byl za usmrcení dvou občanů v Jičíně a zranění dalších odsouzen k trestu smrti. Ten mu ale byl změněn na doživotí a nakonec z vězení vyšel po patnácti letech.

Který případ vámi nejvíc otřásl?

Každé z těchto úmrtí je tragické. Jedním z málo známých případů je tragédie z 21. srpna z Desné u Jablonce nad Nisou. Při sjezdu z prudkého kopce sovětské cisterně selhaly brzdy a v levotočivé zatáčce vrazila do budovy Jabloneckých skláren. Z rozbité cisterny vytekl benzin, který se vznítil a vybuchl. Cisterna z vleku vylétla do vzduchu a dopadla opodál. Vzduchem létaly hořící kanystry a sudy, které byly upevněny po stranách auta. Od požáru vzplála i budova továrny, hořela silnice politá benzinem, z kanálů šlehaly plameny. Tlaková vlna a žár zasáhly i lidi okolo. Při požáru zahynula Marie Vodáková s osmiletou vnučkou Dagmar Škavovou, které v té době šly po chodníku z nákupu.

Mohlo být obětí ještě daleko víc?

Samozřejmě. Stačil mnohdy nepatrný podnět či výstřel a nervózní vojáci zahájili střelbu do okolí. Později se velitelé snažili často vymluvit, že první výstřely zazněly z československé strany, což se však nikdy nepodařilo dokázat.

80 let od atentátu na Heydricha

27. 5. 1942 provedli českoslovenští parašutisté atentát na zastupujícího říšského protektora na území Čech a Moravy Reinharda Heydricha.

Praha potřebuje několik nových tunelů a radiál, říká dopravní expert

  • Nejčtenější

Šéf dopravní skupiny BusLine a syn herce Vyskočila se zastřelil

Šéf dopravní skupiny BusLine Jakub Vyskočil spáchal v noci sebevraždu. Podle zdrojů iDNES.cz se zastřelil a zanechal po...

Západ chystal invazi do Ruska, bráníme bezpečí vlasti, řekl Putin na přehlídce

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí v Moskvě přednesl při příležitosti 77. výročí porážky nacistického Německa...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sebrali nám moře, štkal Orbán. Chorvatsko si předvolalo maďarského ambasadora

Chorvatsko v úterý vzneslo diplomatický protest proti výroku maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten odmítavý postoj...

Tajemství dopisu na rozloučenou. Co bylo za sebevraždou šéfa dopravního impéria

Premium Když v neděli večer ukončil výstřelem z pistole svůj život Jakub Vyskočil, majitel jedné z největších dopravních firem...

Putin je k smrti vyděšený, míní Kyjev o projevu. Zkresluje historii, řekl Fiala

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho generálové zrcadlí fašismus a tyranii z doby před sedmasedmdesáti lety. V pondělí...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Češi řeší, čím topit. Proč bychom se neměli zbavovat plynového kotle?

Premium Plynu pro domácnosti by mělo být dosti při přerušení dodávek z Ruska. Nedostatkový plyn sice zdražuje, ale rychlý...

I vysokoškolák může být blbý, říká obávaný lovec z Novy Doktor Vševěd

Premium Na úspěchu televizní soutěže Na lovu má Jiří Martínek velký podíl. Diváci žasnou nad jeho znalostmi. On žasne taky –...

  • Další z rubriky

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou...

ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Bez nebezpečných injekcí do penisu si dnes nic nevyděláte, říká pornoherec

V posledních letech se ve videích pro dospělé objevuje další nerealistický prvek – hodiny trvající erekce. Pornoherec a...

Památka na sověty. Turkmenistán hodlá jednou provždy uhasit Bránu do pekla

Sovětští důlní inženýři podnikli v šedesátých a sedmdesátých letech řadu misí. Jejich expedice do Turkmenistánu v roce...

Eurovizi vyhráli Ukrajinci s písní pro matky, čeští We Are Domi nezaujali

Na šedesátém šestém ročníku mezinárodní pěvecké soutěže Eurovize, který se letos konal v italském Turíně, zvítězil...

Nešvar z devadesátých let se vrací. Turisté na místě zjišťují, že bydlí jinde

Premium Nešvar z devadesátých let se vrací. Turisté si zaplatí zájezd v zahraničí, přijedou do hotelu a teprve na jeho recepci...