Pozorovatelé ale většinou chtěli zůstat v anonymitě, dokud nebudou známy oficiální výsledky.
"Devětadvacet procent je hodně špatné skóre, navíc v kombinaci s tím, že nejvíc hlasů dostali pravicoví a levicoví euroskeptici," řekl sociálně demokratický nizozemský poslanec EP Jan Marinus Wiersma.
Připomněl, že v Nizozemsku byla před pěti lety obdobně nízká účast. "Tentokrát jsme se však zmobilizovali, šli jsme mezi lidi, snažili jsme se jim vysvětlit, oč v EU jde. Vyžaduje to seriozní debatu s občany - možná právě to v České republice scházelo."
Komisař Pavel Telička se soustředil pouze na účast, o dojmy z rozdělení mandátů se hodlá podělit až v neděli. "Je škoda, že jsme lépe nevyužili příležitost poprvé hlasovat o Evropě," řekl.
Teď je podle něho třeba důkladně vyhodnotit příčiny nezájmu lidí, analyzovat volební kampaň.
Účast voličů podle odhadů zhruba odpovídá poslednímu průzkumu Gallupova ústavu ve všech členských státech, který byl zveřejněn ve středu. Pro ČR předpověděl účast 27 procent a pro Slovensko 25 procent. Byly to dvě nejhorší prognózy ze všech 25 zemí a jediné pod 30 procent. Průměrně má podle průzkumu k urnám v celé unii přijít 52 procent lidí.
Podle českého velvyslance při EU Jana Kohouta svědčí poslední česká zkušenost o poklesu důvěry lidí v instituci voleb a v zastupitelskou demokracii. Silná podpora euroskeptickým stranám je zase ukázkou vztahu k EU jako k něčemu vnucenému.
"Nenaplnily se žádné katastrofické scénáře, které byly spojovány se vstupem do unie; ani se nemohly naplnit. Přesto si lidé neuvědomují, jak je členství pro ČR výhodné. Projevil se naopak jakýsi zažraný strach a nedůvěra, pocit, že unie pro nás není nic dobrého. V Bruselu to nebude dobrá vizitka," řekl Kohout.
