„Nikdy jsem nečekal, že by za výbuchy stála nějaká organizovaná skupina ze zahraničí,“ prohlásil starosta Haluzic František Marecký. „Je ovšem pravda, že od začátku se mezi lidmi mluvilo o tom, že první výbuch byl nešťastná náhoda a druhý už někdo udělal záměrně.“
Exploze v říjnu a prosinci 2014 ovlivnily životy lidí nejen z této obce, ale i z nedaleké Lipové, Slavičína a nejbližších Vlachovic.
 |
„Byli jsme velmi překvapení z toho, že se v areálu skladuje vojenský materiál. To jsme nevěděli,“ připomněl tehdejší hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák. „Hasiči jeli k požáru a nevěděli, že hrozí exploze. Ukázalo se, s jakou lehkomyslností se k tomu přistupovalo.“
Zprávu o tom, že do výbuchů jsou zapletení ruští agenti, přinesli o víkendu ministr vnitra Jan Hamáček a premiér Andrej Babiš. Vycházeli z informací Národní centrály organizovaného zločinu, která na případu spolu se zpravodajskými službami pracovala.
„Je to překvapivá až šokující informace,“ vyjádřil se starosta Vlachovic Zdeněk Hověžák. Oba vybuchlé sklady v rozlehlém areálu kousek od obce si pronajímala firma Imex Group. Při první explozi zemřeli dva její zaměstnanci. V prvním skladu bylo 58 tun munice, ve druhém dvojnásobek.
Zpráva o víkendu upravila spoustě lidí z Vlachovic a okolí program. Stejně jako před sedmi lety usedali k televizním obrazovkám a rádiím.
„Jak by také ne. Dokážete si představit žít v neustálých obavách z dalších explozí?“ uvedl Ladislav Ovesný z Lipové. „Vždyť vyšetřování skončilo až loni na podzim, a teď se ještě objeví podezření, že se do výbuchu zapojili lidé z ruské tajné služby.“
Vesnice Lipová stejně jako další obce v okolí muničních skladů se v říjnu 2014 změnila na čas v obec duchů. Evakuace a následné stěhování tehdy postihlo všech 363 obyvatel.
Nejdelší a nejnákladnější v historii
Kolem posledního z lipovských domů, poblíž táhlé zatáčky s kamenným křížem, byla ještě nedávno policejní páska. Kdo měl tudy namířeno do Haluzic a dál do Vizovic, musel otočit a zvolit objížďku přes Slavičín. Vrbětický areál je vzdálen přibližně pět kilometrů, samotné Vrbětice jsou okrajovou částí Vlachovic.
„Což dokládá, jak velké bylo bezpečnostní pásmo, které se jen postupně zmenšovalo,“ vysvětluje Ovesný a přidává úsměvnou historku. „Když sem přes kopec nad Vrběticemi létala munice, můj dům tady ještě nestál. Kdyby ano, tak přesně v polovině jeho délky by ho přeťala páska. Měl bych ho dílem v bezpečné a zakázané zóně,“ usmál se muž, jenž našel s rodinou azyl u rodičů v Brumově a v jednom z penzionů v Luhačovicích.
Nejen lidé v okolí muničních skladů čekají, co bude dál. „Jsem docela zvědavý, jak Rusové situaci vysvětlí a co všechno se ještě na diplomatické scéně odehraje,“ říká pan Ivan z Haluzic, jenž zažil evakuaci slavičínských Vlárských strojíren. „Do střechy jedné budovy se zapíchl granát, všichni museli pryč,“ upřesnil.
„Pro nás je sdělení ministra překvapivé, ale vyjádřit se k němu nemůžeme,“ sdělil právník firmy Radek Ondruš. „Nemohli jsme nahlédnout do policejního spisu, proto by to byly pouze spekulace.“
K případu se zatím nechtěl vyjadřovat ani ředitel krajské policie ve Zlíně Jaromír Tkadleček, který byl šest let velitelem zásahu ve Vlachovicích. Ten se stal nejdelším a s odhadovanými náklady kolem miliardy korun také nejnákladnějším v historii.
Čekání na náhradu škody
Řada obyvatel obcí v minulosti v rozlehlých muničních skladech pracovala, další stále pracují v areálu v jejich bezprostředním okolí. Většina z nich zažila opakované evakuace, další stovky mají své pozemky a lesy uvnitř areálu i mimo něj.
Všichni se po celou dobu zajímali o to, kdo za výbuchy stojí. Odpověď ani jednou nedostali. „Nikdy jsme to neprobírali ani my na výboru. O to podivněji to teď na mne působí. Taková informace po šesti letech mne zaráží,“ oznámil uherskobrodský senátor Patrik Kunčar, který je místopředsedou Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
Starostové z Vlachovic a okolí se teď chtějí společně obrátit na Zlínský kraj, vládu i ministerstva. „V průběhu vyšetřování případu se různí politici vyjadřovali v tom smyslu, že se nic nezjistí a bude těžké ukázat na viníka. Bez něj ale nemáme u koho žádat o náhradu škody, kterou výbuchy způsobily,“ upozornil Hověžák. „Aktuální informace o podezření směrem k ruským agentům to zásadně mění. Teď to můžeme posunout dál.“
Zatím nevyčíslená škoda vznikla majitelům pozemků, kteří se k nim kvůli uzavření areálu, ohledávání míst výbuchu a čištění od rozmetané munice nemohli několik let dostat.
Jde především o lesy, o něž se nemohli starat, bojovat s kůrovcem ani dřevo těžit a prodávat. Vlastníky jsou jak soukromé firmy, tak fyzické osoby nebo obce. „Roky nebyl zájem nahradit lidem škodu. Možná se to teď rozhýbe,“ věří i Marecký.
Vedení kraje chce pomoci. Podle hejtmana Radima Holiše je potřeba pozemky majetkově vyjasnit a zkontrolovat a také jednat se státem a Vojenskými lesy, které území převzaly.
Výbuchy v muničním areálu ve VrběticíchPrvní z výbuchů a následný požár zničil 16. října 2014 sklad číslo 16, ve kterém bylo 58 tun munice. Poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Ostravská firma Imex Group, která měla sklad pronajatý, nahlásila dva pohřešované zaměstnance. Jejich ostatky byly nalezeny 21. listopadu 2014. Druhý výbuch 3. prosince 2014 zničil sklad číslo 12, ve kterém bylo 98 tun materiálu a který měl pronajatý také Imex. Kvůli explozím byli několikrát evakuováni obyvatelé okolních obcí. Nejprve dvakrát koncem října na několik hodin, začátkem prosince pak muselo 400 lidí z obcí Lipová a Haluzice i zaměstnanců z areálu bývalých Vlárských strojíren odejít na dva dny. Pyrotechnici totiž v areálu objevili poškozenou budovu s municí a na její střeše zaklíněný granát, který se nakonec podařilo bezpečně odstranit. Slabé neřízené výbuchy se z areálu ozývaly do poloviny prosince 2014 a pyrotechnici se mohli do Vrbětic vrátit až 22. prosince. Začátkem roku 2015 začalo stěhování munice a výbušnin, počátkem února si ji jako první odvezla společnost Excalibur Army. V březnu začaly převozy munice do znovuotevřeného armádního skladu v Květné na Svitavsku. Poslední kamion odjel z Vrbětic 23. prosince 2015, celkem jich bylo vyvezeno 547 (z toho do Květné zamířilo 267 kamionů, 280 vyvezly soukromé firmy). Do konce roku 2015 stál zásah ve Vrběticích armádu, policii a hasiče skoro 350 milionů korun. Prostor byl poté oplocen a zabezpečen čidly a ostrahou, od ledna 2016 jej pyrotechnici čistili od nevybuchlé munice. Náklady na pyrotechnické vyčištění vrbětického areálu se jen odhadují, mohou se přiblížit i miliardě korun. Při výbuších bylo zasaženo 1 319 hektarů půdy, z toho zhruba 341 hektarů přímo v areálu. Ohledání prvního vybuchlého skladu ve Vrběticích skončilo v červnu 2017, následně pyrotechnici zahájili práce u druhého explodovaného skladu. Záchranné práce se uzavřely koncem loňského září a složky integrovaného záchranného systému (IZS) pak v říjnu 2020 ukončily zásah ve Vrběticích. Areál bývalých muničních skladů se vrátil do běžného právního stavu. V budoucnu by měly získat všechny pozemky a objekty v areálu do svého majetku Vojenské lesy a statky ČR, které na nich plánují hospodařit. Podle prvního náměstka policejního prezidenta Martina Vondráška prošlo do roku 2020 policejním pyrotechnikům rukama při ohledání místa činu přes 13 000 kusů munice, dalších 1 800 pak při povrchovém sběru. Výbuchy ve Vrběticích policie vyšetřuje jako úmyslné obecné ohrožení a na případu pracuje speciální tým. Žádná obvinění v souvislosti s výbuchy zatím nepadla. Zdroj ČTK, iDNES |
