Kadaňka po sobě zanechal rozsáhlou sbírku hvězdářských dokumentů a zápisků. Rodina nyní předala tyto zajímavosti valašskomeziříčské hvězdárně.
„Přivezli jsme časopisy, knihy o astronomii, mapy hvězdné oblohy a zápisky,“ popsala Světlana Kadaňková.
Na pozorování perseid její tchán několik let spolupracoval s observatoří na Skalnatém plese ve Vysokých Tatrách, v pozůstalosti tak je i korespondence s kolegy z řad profesionálů. „Všechny tyhle věci s láskou opečovával celý život,“ podotkla žena.
Rodák z Tetčic u Brna vystudoval obor fyzika pevné fáze a pracoval na vývoji polovodičů a tažení monokrystalického křemíku v rožnovské Tesle. Zároveň se ale celý život věnoval astronomii.
„Stále sledoval, co je v oboru nového. Nás děti pro ni sice nezískal, ale ovlivnil nás v tom, že jsme se s bratrem vydali technickým směrem,“ uvedl Kadaňkův syn Jiří.
Dodnes vzpomíná na chvíle, kdy je otec brával s dalekohledem na kopec. Pro děti to byl svátek.
„Jednou, když kolem Slunce prolétala kometa, která pouhým okem nebyla viditelná, mě úplně fascinoval,“ vyprávěl syn. „Usadil dalekohled do stativu a na primitivní stupnici nastavil podélnou a příčnou orientaci. Když jsme se podívali do okuláru, kometu jsme spatřili přesně uprostřed.“
Pokračovatele ale Kadaňka neměl, synové ani nikdo z příbuzných se astronomii nevěnují, a proto se rodina rozhodla materiály věnovat. Přáli si, aby je dostal někdo, pro koho budou mít význam. Hvězdárna je vítá, osobní záznamy o pozorování jsou vždy neopakovatelné a jedinečné.
„Dokládají zájem lidí o přírodní vědy,“ míní odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus.
Kadaňkovy materiály jsou navíc odborně na výši. Kromě observatoře na Slovensku dlouhodobě spolupracoval i s pražským Astronomickým ústavem a jeho pozorování jsou hodnověrná. Nyní budou mít své místo v archivu hvězdárny.
„A časopisy označené jeho jménem budou v naší knihovně přístupné široké veřejnosti,“ naznačil Kraus.
