Cesta už se v těch místech zvedá do kopce a na vrchol svatého Hostýna je to pěšky lehce přes dva kilometry. Městská čtvrť Lázně na okraji Bystřice pod Hostýnem je luxusním místem pro bydlení. Nově se má stát také útočištěm pro pět, možná až osm rodin utečenců.
„Nebude záležet na tom, k jakému náboženství se hlásí, pomáháme všem, bez rozdílu vyznání,“ prohlásil náměstek ředitele Diakonie Českobratrské církve evangelické Miloslav Běťák.
Diakonie Českobratrské církve evangelickéByla založena 1. června 1989, navazovala na činnost České diakonie, která vznikla roku 1903 a působila až do roku 1952, kdy byla totalitní státní mocí zrušena. Je to druhá největší nestátní organizace zabývající se sociálními službami a občanskou pomocí. Organizace poskytuje pomoc bez ohledu na vyznání. Ve Zlínském kraji působí střediska diakonie ve Valašském Meziříčí, Vsetíně a Uherském Hradišti, v Meziříčí je i hospic. |
Zároveň ale ujistil, že se neplánuje žádné živelné přesouvání uprchlíků. Jak už dříve uvedl ministr vnitra Milan Chovanec, stát udělá předvýběr lidí, které přijme. Do prověřování jejich minulosti zapojí tajné služby, ptát se bude i na profesi konkrétních lidí, aby našli uplatnění na zdejším trhu práce.
A teprve až získají azyl, mohou se objevit v Bystřici. Celý proces bude trvat nejméně měsíce, možná víc než rok. „Bydlení jsme schopní připravit do konce letošního roku,“ dodal Běťák.
Diakonie vedení města zatím o svých plánech informovala jen okrajově a navíc až poté, co se o případ začala zajímat MF DNES. „Neznáme podrobnosti, ale chystají dost zásadní rozhodnutí a to by mělo vzejít z diskuse,“ reagoval starosta Bystřice Zdeněk Pánek.
„Nelíbí se mi, že se něco takového plánuje bez vědomí samospráv,“ podpořila jej i krajská radní pro sociální věci Taťána Valentová Nersesjan.
Ani vedení kraje nemá víc informací. Nemusí je dostat. Pomoc, kterou azylantům nabídnou církve, totiž nebude koordinovat ani financovat. Situaci však chce monitorovat, prvním krokem je jednání s Centrem pro integraci cizinců.
Práci má dát uprchlíkům hotel, jenomže ten je prázdný
Představu, že rekreační areál dá práci až osmi rodinám, nepovažuje bystřický starosta za reálnou. Místo sice má turistický potenciál, ten se ale nedaří využít. Hotel je mimo provoz déle než půl roku. Aby mohl zaměstnávat, musí se rozjet naplno. „Těžko budou mít uplatnění všichni,“ souhlasí místostarosta Bystřice Pavel Malének.
Sola Gratia není hotelem v pravém smyslu slova. V minulosti sloužila budova jako školicí a rekreační středisko, konaly se v něm rekondiční pobyty lidí s postižením. Pak se ale provoz zastavil. Patří Českobratrské církvi evangelické a její Diakonie slíbila najít smysluplné využití nemovitosti.
Ve hře byl domov pro seniory či sociální byty. O tom vedení Diakonie jednalo začátkem roku s radnicí. Situace se však změnila a jako reálnější se teď jeví zázemí pro uprchlíky. Hlavní objekt by dál sloužil pro rekreaci, v menších budovách by se bydlelo.
„Neznamená to žádné velké rekonstrukce, byty tam jsou, využívali je zaměstnanci hotelu. Takže stačí běžná údržba bez velkých nákladů,“ popsal Běťák. Práce by se prý našla pro správce parku, pokojské či třeba pomocné síly do kuchyně.
Jak by se devítitisícové městečko pod Hostýnem s příchodem lidí ze Sýrie či států Afriky srovnalo, je otázkou. Lidé zatím nemají informace, po městě se šíří různě pokroucené fámy.
Lidé v Bystřici bojují s ubytovnou pro chudé
Věc je o to citlivější, že v obci před třemi lety vznikla ubytovna pro chudé, v níž žije zhruba stovka Romů. Podnikatel je nastěhoval do hotelu Podhoran v samém centru města. Vzápětí vzrostla drobná kriminalita ve městě či šikana ve školách. Ačkoliv se poměry postupně uklidnily, rozčarování zůstává a velká část obyvatel ubytovnu tvrdošíjně odmítá.
Utvrzují je v tom občasné excesy, například když klienti ubytovny trávili nedávná vedra na náměstí u kašny, které přeměnili na restaurační zahrádku a hřiště pro děti.
Odmítavě se k ní staví i vedení Bystřice. Radní využili možnosti, kterou jim dávala novela zákona o sociálních dávkách, a neschválili doplatky na bydlení pro chudé, které inkasuje vlastník Podhoranu. Stejně reagovali třeba radní v Bohumíně či Ostravě. Vláda však vzápětí změnila podmínky, a dávky tak obce vyplácí dál.
Těžko proto odhadnout, jak v rozjitřené atmosféře zapůsobí skupinka uprchlíků. „Bude záležet na chování těch lidí. Pokud se budou chtít přizpůsobit, pracovat, pak si umím představit, že vzbudí méně emocí než Podhoran,“ soudí Malének.
Ve Zlínském kraji mohou být i další církevní objekty, které se nakonec azylantům nabídnou. Sola Gratia je však první konkrétní.
„Prostory by samozřejmě byly a my jsme ochotní poskytnout pomoc. Čekáme ale až na jasné stanovisko vlády. Ta musí říct, jaké lidi a kolik jich Česká republika přijme,“ vzkázal mluvčí olomoucké arcidiecéze Jiří Gračka.
