Fotografie se u něj scházejí z různých zdrojů. Ze soukromých sbírek, z muzea, archivu na Klečůvce i dalších míst.
Tu, která zdobí poslední stranu nové publikace nazvané Tomáš Baťa – Inspirace pro Československo, získal zlínský grafik a sběratel Stanislav Nováček v antikvariátu. Oproti jiným snímkům jde ale v tomto případě doslova o poklad. Díky této fotografii se obyvatelé Zlína vůbec poprvé dozvídají, jak vypadal rodný dům Tomáše Bati.
„Ne že bychom to doteď nevěděli. Jeho podobu známe dlouho, ale jen ze dvora. Jak vypadal dům z ulice, jsme spíše tušili. Věděli jsme jen, že to byl dům zlínských měšťanů, zámožnějších řemeslníků, s hezčí fasádou,“ vysvětlil zlínský historik a autor publikace Zdeněk Pokluda.
Fotografie se také neobjevila jen tak. Nitky, které k ní nakonec vedly, se od několika lidí scházely zhruba pět let.
Otázka nad podobou domu visela ve vzduchu od chvíle, kdy ve svém pátrání dospěl k závěru zlínský znalec místopisu Vojtěch Křeček. Doma srovnával, přeměřoval a dedukoval a nakonec na základě katastrální mapy a vzdálenosti od kostela sv. Filipa a Jakuba přesně určil polohu pozemku číslo 94, na kterém Baťův dům stál.
Jednalo se o levý roh současného městského divadla v horní části ulice Dlouhá (viz loňský článek Zlínské divadlo slaví 50 let, stojí v místě Baťova rodného domku). Byl součástí řadové zástavby a přesně naproti stála významná budova zlínského chudobince.
Zdeněk Pokluda spolu se svým spolupracovníkem, grafikem a sběratelem Nováčkem, začali hledat dál. Během let, kdy se věnují zlínské historii, jim rukama prošly tisíce snímků, jednodušeji než kdo jiný dokázali spolehlivě identifikovat různé ulice, domy, zákoutí.
Když hledali fotku, která by zachycovala řadu domů v ulici Dlouhá nejpozději v roce 1933, kdy tam ještě Baťův dům stál, žádný objev nepřišel.
„Je velmi mnoho fotek této ulice, ale všechny zobrazují až její dolní část kolem Rašínovy ulice. Poblíž kostela ne,“ upozornil Pokluda.
Přesto dali s Nováčkem dohromady přibližnou podobu fasády, která odpovídala snímku ze dvora. Věděli, jak má postavenou střechu, že do domu vedou velká průjezdná vrata a že má pravděpodobně dvě okna.
Objev z antikvariátu
Teprve po dvou letech, letos na jaře, se objevil důkaz. Když dávali dohromady výše zmíněnou publikaci o inspirativním Baťovi, narazil Nováček na jeden snímek.
„Byla to trochu detektivní práce, protože všechny fotografie, které používáme, si nejdříve naskenuji do počítače a pak z nich vybíráme. A pokud je moje, tak v tu chvíli nepátrám po tom, kde se vzala. Nakonec jsem ale zjistil, že tato pochází z jednoho zlínského antikvariátu,“ upřesnil Nováček.
Ležela v krabici mezi dalšími fotografiemi, které zachránil Nováčkův známý v obchodě. Kdo je přinesl, komu předtím patřily a z jakého roku pocházejí, se ale neví.
„Je to už několik let, takže se původu asi nedopátráme. Mohlo to být z pozůstalosti, kdy se příbuzní zbavovali věcí po zemřelém,“ naznačil.
„Mám několik fotografií této ulice, ale to už je období, kdy dům byl zbouraný a místo něj byla postavená nová Šalerova vila,“ upozornil.
Že je na fotografii skutečně dům zakladatele obuvnické firmy, je jisté. Odborníci ji porovnávali s ostatními snímky ze stejné doby, kde byla ulice zachycená třeba z věže nedalekého kostela, i podle dalších indicií.
Klíčovým detailem byl kříž na protějším domu, kterého si Nováček všiml. Právě v tomto protějším domě podle jiných známých snímků poznal chudobinec, na kterém u vchodu skutečně visel kříž.
„S jistotou můžeme říct, že na fotografii je dům rodičů Tomáše Bati. Všechny nitky, informace a prameny, které nás k ní dovedly, jsou snadno ověřitelné. Například z katastrální mapy nebo třeba z adresy Tomášových rodičů ve školním katalogu, a do ostatních snímků přesně zapadá,“ dodal Pokluda.
Tomáš Baťa se v domě s číslem popisným 142 narodil v roce 1876. Později vyfotil tento dům z pohledu ze dvora fotograf Josef Vaňhara. Z historických materiálů je zřejmé, že začátkem 30. let se staré domy v této ulici začaly bourat, aby ustoupily novým stavbám a komunikacím.
Tehdy zde vyrostla i vila advokáta Evžena Šalera, která stála až do sklonku 50. let na pozemku původního domku Tomáše Bati. Ještě v 50. letech vedle ní podle dochovaných snímků stály rodinné domy, které si někteří současní obyvatelé stále pamatují.
