Baťova univerzita zvládla náročné období a bylo o ní slyšet nejen v tomto regionu. „Ano, jsme univerzita, která sídlí mimo tradiční centra vzdělávání. Ale to neznamená, že jsme druhořadí,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES Vladimír Sedlařík. „Slovo regionální by nemělo být vnímáno negativně. Špatné je regionální myšlení, ale tak my nepřemýšlíme,“ dodává.
Řada lidí má při pohledu nazpět pocit, že dva covidové roky jim protekly mezi prsty. Jak to vnímáte?
Zatím mám za sebou 3,5 roku a ve zbývajících šesti měsících funkčního období ještě spoustu práce před sebou. Ale ano, první rok po mém zvolení byl relativně klidný ve srovnání s tím, co nás čekalo potom. Nastal covid, po něm zase krize na Ukrajině. Situace byla velmi složitá, ale nemyslím, že bych se na ni měl vymlouvat, pokud by se našly nějaké výtky k mé práci. Byl to také impulz pro nás, pedagogy a vedení univerzity, abychom se poučili, posunuli, zlepšili v kvalitě a způsobu vzdělávání. Významný posun nastal v oblasti tzv. třetí role univerzity, což také obnáší působení univerzity na své okolí.
Připomeňme, že UTB jako první v republice zapojila studenty do trasování, také jste vyráběli dezinfekci, studenti doučovali děti zdravotníků, pomáhali v nemocnicích a sociálních zařízeních. To ale není všechno, je to tak?
Pak jsme také poskytli naše prostory pro otevření Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině, zajišťovali jsme překladatele z řad zaměstnanců a studentů, studenti pořádali sbírky. To, že se před lety podařilo ve Zlíně založit univerzitu, se teď velmi dobře vrátilo.
Dalo by se říct, že paradoxně tyto náročné roky pomohly zvýšit povědomí o univerzitě?
Objektivně to nedokážu posoudit, zpětnou vazbu nemáme, ale byl bych rád, kdybychom ji dostali. Chtěl jsem, aby město Zlín udělalo v rámci oslav 700 let i anketu o tom, co si lidé myslí o univerzitě. Zřejmě to bohužel zapadlo v rámci jiných aktivit, ale věřím, že bude brzy příležitost. Se Zlínským krajem jsme začali plánovat systematickou dlouhodobou spolupráci.
V jakém smyslu?
Týkat se bude například podpory nadaných studentů doktorských studijních programů, podpory rozvojových aktivit univerzity nebo programu, který pomůže přilákat experty ve svých oborech do našeho kraje, protože je zřejmé, že Zlínský kraj potřebuje pracovité a chytré lidi. Zkrátka lídry, kteří jsou jedním z předpokladů pro zajištění jeho rozvoje.
Věříte, že v tomto směru pomůže Meziregionální univerzitní rada, jejíž jste předsedou?
S kolegy z dalších devíti vysokých škol intenzivně komunikujeme nad klíčovými tématy. Třeba teď máme tři, která chceme do konce roku posunout. Prvním je právě systém spolupráce mezi kraji a univerzitami, protože v každém regionu to funguje trochu jinak. My se inspirujeme v Jihočeském, Západočeském, ale i v Moravskoslezském kraji, kde si uvědomují, že je potřeba přitáhnout experty, kteří budou zvyšovat kvalitu vzdělávání nebo výzkumu, a kraj je proto podporuje v rámci svých programů. Toho chci dosáhnout i u nás. Druhou věcí, o kterou se snažím, jsou profesně zaměřené studijní programy.
Takové ale UTB už nabízí.
Ano, ale jak mezi školami, tak v rámci akademické obce univerzity panuje mnoho nejasností ve smyslu definice a hlavně významu profesních studijních programů. Je potřeba vysvětlovat, že profesní studijní program není něco druhořadého, ale že je to plnohodnotný program, který studenty zapojuje do praxe již během studia. Typickým příkladem jsou některé pedagogické obory, oblast zdravotní a sociální péče, ale dokážu si představit i programy technického zaměření, které budou vychovávat budoucí technology či pracovníky v IT.
Vladimír Sedlařík
|
Když jste říkal, že o univerzitě je v Evropě slyšet, jak jste to myslel?
Na mezinárodní úrovni jsme se významně začali zapojovat do projektů EU. Ve výzkumu a vývoji jsme zapojeni do mezinárodních sítí podílejících se například na výzkumu skladování energie, materiálů pro elektromagnetické stínění nebo obuvnictví. Naše univerzita stále častěji pořádá mezinárodní odborné konference, což také posiluje povědomí o Zlíně v rámci vědecké komunity.
Jste místopředsedou České konference rektorů, prakticky nejvyšší reprezentace vysokých škol. Co to přináší univerzitě?
Řešíme témata, která jsou důležitá pro všechny vysoké školy v Česku. Třeba připomínkování znění zákonů týkající se vysokého školství nebo jednání o rozpočtu pro vysoké školy. Osobně považuji za prestižní fakt, že rektor zlínské univerzity dostal důvěru většiny kolegů z ostatních vysokých škol.
Za necelé čtyři roky máte za sebou poměrně hodně práce. Jak jste je prožíval?
Pracovně. Mám vysoké nároky na sebe i své spolupracovníky a snažím se lidi kolem sebe pozitivně motivovat k vyšším výkonům a ke zvyšování kvality naší univerzity. Jsem zvyklý operativně rozhodovat s vědomím odpovědnosti za svá rozhodnutí. Během pandemie to bylo poměrně stresující. Nakonec jsme se stejně museli zařídit sami. Ale člověk se naučí starat sám o sebe, což může být vlastně výhoda.
Říkal jste si občas, že byste nejraději skončil?
Popravdě říkal, ale tím si asi projde každý. Je třeba se smířit s tím, že rektor má legislativou dané pravomoci a pravdou je, že v českém systému panuje významná nerovnováha mezi pravomocemi a odpovědností rektora veřejné vysoké školy. Jednou z mých priorit byla a je zejména interní komunikace. Pomyslná zkouška ohněm byla interní diskuze o osudu naší nejstarší budovy, kde donedávna sídlila Fakulta technologická. Jsem rád, že jsme došli ke společné shodě. I když se nám podařila například generální rekonstrukce kolejí na Štefánikově ulici nebo vybudování centra digitalizace výuky, tak pro mne jsou stejně důležitější lidé, naši studenti a zaměstnanci.
Kam chcete univerzitu posunout dál? Kraj stále připomíná, že by potřeboval, abyste nabízeli zdravotnické obory.
S krajem jsme si už vysvětlili, že to není tak jednoduché. Akreditovat nový studijní program trvá delší dobu. Rozvoj a inovaci studijních programů naplánovanou pochopitelně máme. Například Fakulta humanitních studií je ambiciózní a chce pět nových programů, například se zaměřením na domácí a hospicovou péči. Fakulta managementu a ekonomiky pracuje na programu Sportovní management. Fakulta logistiky a krizového řízení chystá program zaměřený na udržitelný rozvoj. Strategicky významná je tvorba nového strojírenského studijního programu na Fakultě technologické. Pozadu nezůstávají ani kolegové z Fakulty aplikované informatiky a Fakulty multimediálních komunikací, kteří nedávno získali grant na přípravu programu zaměřeného na kreativní průmysl.
Máte i vize do dalších let?
Aktuálně jsme schválili tři nové strategie. Ty se týkají rozvoje lidských zdrojů, celoživotního vzdělávání a genderové rovnosti. Mezi konkrétní cíle patří jednoznačně novostavba budovy U1, tedy Fakulty technologické, rozvoj infrastruktury pro spolupráci s praxí, navýšení ubytovacích kapacit pro studenty, vybudování univerzitního sportoviště a v kontextu aktuálních událostí je také nutné zvýšení energetické nezávislosti na fosilních palivech.
Co celoživotní vzdělávání?
To je důležité a přínosné pro celou společnost. Chtěl bych v brzké době založit Institut celoživotního vzdělávání, který bude zahrnovat Univerzitu třetího věku, akreditované kurzy pro veřejnost a firmy a programy interního vzdělávání zaměstnanců univerzity. Pro veřejnost jde o kurzy zaměřené na softwarové inženýrství nebo aktuální trendy v plastikářských a gumárenských technologiích a mnoho dalších.
