Když letos v únoru zavolali Michala Říhu k jeho včelařskému stanovišti u Přílep, byl v šoku. Třicítku úlů našel poškozených a rozházených po zemi. Původně odhadoval škody až na 200 tisíc korun, což se ale naštěstí nepotvrdilo.
„Díky tomu, že si rozházených úlů všimli lidé a zavolali nás, stihli jsme všechno opravit a včelkám se nic nestalo,“ líčí Říha.
Důvod pro počínání vandalů hledá jen těžko. „Buď šlo o výrostky, kteří se tím bavili, anebo o špinavé praktiky konkurence. To by bylo horší. Nevím, proč by se někdo takto mstil,“ uvažuje.
Od únorové události se mu ozvali i další včelaři, kterým se stalo něco podobného.
Kontaktní údaje mají včelařům zajistit informace o postřicích
A obavy chovatelů včel se letos ještě prohloubily. Stát totiž umožnil zveřejnit osobní údaje včelařů včetně míst, kde mají uloženy úly. Tyto údaje jsou od března k dohledání ve veřejném registru půdy (LPIS) a na webu Portál farmáře.
Registr včelařůVčelařů je v Česku kolem 58 tisíc. Informace o jejich včelstvech shromažďuje Českomoravská společnost chovatelů. Eviduje stanoviště včelstev, která jsou daná podle čísel zemědělských parcel. Údaje zpracovává ministerstvo a podle nich aktualizuje Integrovaný zemědělský registr, ze kterého se informace přetahují do veřejné části registru. Zemědělec, který chce na svém pozemku aplikovat postřik, by měl minimálně 48 hodin dopředu informovat chovatele včel. Týká se to včel v okruhu alespoň pěti kilometrů od hranice postřikovaného pozemku. |
Záměr ministerstva zemědělství byl přitom usnadnit kontakt mezi zemědělci a včelaři, což je důležité třeba v době postřiků, které mohou být pro včely škodlivé. Včelaři to ale považují za návod pro zloděje, jak se dostat k jejich úlům, a stěžují si na nerespektování ochrany osobních údajů.
„Bohužel ke kriminalitě dochází i mezi samotnými včelaři. Co když někomu šlápnu na kuří oko, on si během tří minut na internetu najde, kde mám úly, a všechno mi rozhází nebo podpálí? Takové obavy teď prostě mám,“ upozornil Říha.
Ministerstvo svůj postup hájí. Kontaktní údaje včelařů jsou podle něj uveřejněny ve všech registrech zemědělské půdy LPIS, aby byly pro všechny snadno dostupné.
„Kromě zemědělců se jedná například o obce a města, správce sportovních areálů či liniových staveb atd., kteří v rámci údržby zeleně a krajiny mohou také provádět postřiky. O porušení ochrany osobních údajů se nejedná,“ uvedla mluvčí resortu Helena Šindlerová.
Na takové vysvětlení však chovatelé, kteří mají špatné zkušenosti už z dřívějška, neslyší. Například Jaroslavu Hábovi, který má na Vizovicku okolo 250 včelstev, před dvěma roky vybrali z úlů rámečky se včelami. A zveřejňování údajů ho štve.
„Ten systém stejně nefunguje pořádně. Nedávno mi přišly doporučené dopisy z Litovle či Uničova, že tam budou zemědělci stříkat. Ale já tam žádná včelstva nemám. Musí v tom být obrovský nepořádek,“ stěžuje si Hába.
Zároveň upozornil, že od zemědělců přicházejí často nekonkrétní informace, že budou provádět postřiky „od dubna do října“.
Potíže má ten, kdo má více včelstev v různých lokalitách
Podle předsedy zlínské okresní včelařské organizace Romana Slavíka k těmto problémům docházelo, ale některé už byly odstraněny.
„Nyní platí, že nás zemědělci informují minimálně do 48 hodin před postřikem,“ uvedl.
Novelizace zákona podle něj přinese pro včelaře i řadu výhod, zveřejnění poloh úlů však i on považuje za kontraproduktivní.
„Zákonodárci asi nedomysleli některé důsledky. Měla by se udělat další novelizace. Sám navrhuji, aby se údaje v LPIS dostaly do neveřejné zóny, kde by k nim měli přístup jen farmáři. Ostatní by dostali jen základní informace, kde který včelař funguje,“ naznačil Slavík. Sám však očekává, že to může trvat dlouho.
S krádežemi a vandalismem se včelaři ve Zlínském kraji potýkají dlouhodobě. Před pár lety byly problémy zejména v příhraniční oblasti. Šířily se zprávy, že tu včelstva kradou slovenští sousedé, kteří tak kvalitní včelstva nemají.
Obecně platí, že obávat se musejí především ti, kteří obhospodařují větší množství včelstev uložených v různých lokalitách.
„Včelař je sice pravidelně objíždějí, ale není v jeho silách hlídat všechny naráz,“ míní jednatel kroměřížských včelařů Pavel Buřinský.
Z nového systému nemá dobrý pocit. „Je možné, že se obavy nepotvrdí. Na druhou stranu, když se někomu něco ztratí, bude se hledat chyba v tomto systému. Budoucnost ukáže,“ uzavřel Buřinský.
