Bývalý primátor Zlína Miroslav Adámek reprezentoval hnutí STAN ve vedení...

Bývalý primátor Zlína Miroslav Adámek reprezentoval hnutí STAN ve vedení magistrátu v minulých třech volebních obdobích. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

STAN ve Zlíně propadá. Hnutí bude hledat osobnosti a bojovat o přežití

  • 1
Po dvanácti letech bude vedení Zlína bez Starostů a nezávislých. Hnutí zažívá složité časy, jeho budoucnost je nejistá a mezi členy se šušká i možném zániku. Někdejší primátor Miroslav Adámek však věří, že zkušenost v opozici pomůže, aby se uskupení zase zvedlo.

Hnutí STAN lze považovat za symbol politických změn ve Zlíně. Když v roce 2010 sestavilo kandidátku s TOP 09 a do čela nasadilo jako politického nováčka lékaře Miroslava Adámka, vyhrálo volby a po více než 10 letech vládnutí poslalo do té doby dominující ODS a ČSSD do opozice.

Teď se zdá, že hnutí potkává stejný osud. Po 12 letech ve vedení města, z nichž osm roků mělo Adámka jako primátora v čele, míří do opozice.

„Pravidelně to bývá ve větších městech tak, že je někdo dvě tři volební období ve vedení radnice, a pak jde. Nikomu neuškodí, když bude v opozici. Bude se moci nadechnout a najít další cestu i nové lidi,“ míní Adámek, který už se naplno věnuje profesi lékaře. „Je dobře, že někdo dostane za uši, je pak na něm, aby se zvedl,“ dodává.

Adámek to jako doktor nazývá fyziologickým procesem, což se dá jednodušeji vyjádřit i tak, že se STAN už prostě „ohleděl“. Ano, uškodila mu kauza Dozimetr, do níž byl zapletený zlínský podnikatel Michal Redl, jenž býval komplicem zločince Radomíra Krejčíře a má ke STAN blízko. Nepomohlo mu ani působení ve vládě, jež zatím marně zápolí s rostoucí drahotou i nespokojeností obyvatel. Přesto…

„I kdyby žádný Dozimetr nebyl, tak strana, která je tři volební období u moci v krajském městě, většinou bývá střídána. Tak to v politice chodí. Není to selhání zlínského STAN,“ tvrdí poslanec a spoluzakladatel hnutí Petr Gazdík, který kvůli kauze Dozimetr v červnu rezignoval na post ministra školství.

STAN si tak otestuje působení v opozici, jeho zastupitelé se zatím vždy podíleli na řízení města přímo. „Mrzí nás to,“ konstatovala končící náměstkyně primátora a jednička kandidátky STAN Kateřina Francová.

Nevděčná role bez vlivu na město

Posteskla si, že Starostové a nezávislí nebudou u realizace velkých projektů, na jejichž přípravě se podíleli. Ať už jde o proměnu náměstí Míru nebo Velkého kina.

„Teď to budeme sledovat zpovzdálí. Budeme chtít, aby se ty věci udělaly. Jako opozice budeme fungovat, nedokážu říci, jestli úplně konstruktivně,“ nastínila.

Role opozice je nevděčná. Její zastupitelé nejsou na veřejnosti vidět ani slyšet a směřování města ovlivňují jen okrajově. A bude to tak, i když nově vznikající koalice ANO, ODS, KDU-ČSL a Pirátů říká, že chce s opozicí spolupracovat.

Své o tom ví třeba zrovna ODS, která v roce 2014 dokonce vypadla ze zastupitelstva. Ale vrátila se do něho o čtyři roky později – a rovnou do koalice, v níž letos ještě posílila. Naopak ČSSD se po ústupu ze svých pozic potácí už 8 let mimo zastupitelstvo, stejně jako komunisté.

Jakou cestou půjde STAN? Její členové i registrovaní příznivci, kterých je v kraji dohromady kolem 250, doufají v cestu návratu na výsluní. Ovšem někteří nevylučují ani to, že se hnutí už nezvedne. A zanikne.

„Říkat, že takové riziko tady není, by asi nebylo férové. Když ale vidím lidi kolem sebe, tak ti si to nechtějí připustit. Chtějí pracovat a STAN vrátit do povědomí lidí,“ poznamenal šéf zlínské buňky STAN a končící radní Pavel Simkovič.

Starostové nás podrží, věří Gazdík

Klíčová otázka zní, co musí Starostové udělat, aby se comebacku dočkali. A nejlépe už za čtyři roky. Většina dotázaných odpovídá paradoxně tak, že by se nemělo nic zásadního měnit a mělo by především zůstat věrné samo sobě. Mluví o poctivé a seriózní práci. Současně však také o lepší komunikaci uvnitř hnutí a nedostatku výrazných tváří, které by na sebe dokázaly strnout pozornost voličů.

„Je to o hledání osobností a vím minimálně o pěti, které by za čtyři roky mohly ve Zlíně zasáhnout do politiky, s některými už jsem mluvil,“ naznačil Gazdík, konkrétnější však být nechtěl.

Podle něho zánik hnutí nehrozí. „Pořád máme zhruba 3 200 zastupitelů, jsme ve všech patrech politiky, máme druhý nejsilnější senátní klub, jsme druhou nejsilnější vládní stranou. A tyto komunální volby ukázaly, že nás budou starostové držet dál. Vyhráli jsme v dalších obcích kraje, není to jen o Zlíně,“ předestřel Gazdík.

Pokud byla řeč o osobnostech, tak dříve zlínské volby vyhrával Adámek. Jeho čas je ale pryč, navíc návrat do politiky nechystá. „Bude se těžko hledat někdo, kdo má všechny předpoklady pro to, aby na sebe strhl okolní dav a voliče,“ tuší ekonomický náměstek primátora za STAN Bedřich Landsfeld.

Před volbami říkal, že z vedení města odchází, nicméně zastupitelem chtěl zůstat. Kvůli špatnému volebnímu výsledku hnutí se mu to však nepodařilo. „Je nepříjemné odcházet při takové porážce,“ přiznává.

„Určitě to bude chtít personální obměnu, nějaké osvěžení. Musíte mít lidi, kteří ctí stejné hodnoty a chtějí pro město něco udělat,“ dodal Landsfeld.