Na začátku všeho však byla náhoda. V roce 1957 objevili dělníci v troskách středověké krypty někdejšího whithornského převorství ve Skotsku tři rakve. Během následujícího desetiletí odhalily vykopávky desítky hrobů, s artefakty a ostatky, pravděpodobně duchovních a členů bohatých rodin, které převorství financovaly. Podle spolku Whithorn Trust, který o naleziště pečuje, byl objekt domovem vůbec nejstarší křesťanské komunity ve Skotsku.
Most mezi dneškem a tak dávnou středověkou minulostí teď vystavěl kraniofaciální antropolog a forenzní umělec Christopher Rynn. Třem kostrám, tedy i třem postavám vrátil tvář.
Tvář napoví o životě
Jedné z nich přitom výzkum vrátil dokonce i jméno, biskup Walter nejprve působil v diecézi York, v roce 1209 se stal whithornským biskupem, byl jím až do roku 1235. Vědecký tým jej identifikoval díky historickým zápisům, artefaktům, časovému určení s pomocí radiouhlíkových metod a analýzy izotopů.
Biskupova kostra vyzradila, že za života vykazoval známky obezity, jeho jídelníček byl bohatý na ryby. To svědčilo o zámožném životním stylu, během půstů před význačnými křesťanskými svátky si totiž mohli ti, kdo na to měli, dopřávat ryby. A biskup Walter si jich dopřával z plna hrdla, vyložil výzkum. Jeho zuby pak napověděly, že vyrůstal v Galloway. Dostalo se mu velmi důstojného pohřbu, jeho hrob byl svým umístěním a vybavením jedním z nejprominentnějších. Tělo v něm leželo se zlatým prstenem vykládaným smaragdy a rubíny a s ozdobnou berlou, popisuje server National Museum Scotland.
I druhý muž, jemuž věda navrátila tvář, byl duchovním, ovšem mnohem nižšího postavení. Byl rovněž pohřbený mezi církevní elitou, ovšem bez ornátu, bez ozdob. Jeho tvář byla nápadná rozštěpem rtu.
Třetí obličej se pak pyšnil dokonalou symetrií, tak bezchybnou, že Rynn v listu The Telegraph zdůrazňuje, že se s příkladnější souměrností nikdy nesetkal. Naznačuje to však podle jeho slov nejen to, že žena musela být „extrémně krásná“. Též je to, míní vědec, dokladem, že se těšila spokojenému, šťastnému dětství bez traumat.
„Když tvář roste, během dětských let, během dospívání, nevyvíjí se stejnoměrně. Roste vlevo, roste vpravo, trochu jako když chodíte. Takže jakákoli nemoc, dokonce byť jen duševní trauma, cokoli vás vyruší ze spánku, cokoli vám zabrání po jistý čas jíst, tvář symetrie zbaví,“ popisuje Rynn. Shrnuje: „Čím víc nemocí a traumat v dětství, tím méně symetrický obličej v dospělosti.“
OBRAZEM: „Upír“, Máří Magdaléna, vladaři. Díky 3D ožívají lidé minulosti Žil před čtyřmi stovkami let, můžeme mu však pohlédnout do královské tváře. Díky ostatkům, pokročilé vědě a moderním technologiím dokážeme realisticky zpodobnit obličeje mnohých postav historie. Nedávno se veřejnosti představila svatá Ludmila, plejáda historických postav, které „opět našly“ svou podobu, je však početná. Neschází mezi nimi ani francouzský král Jindřich IV. |
Neznámá žena se přitom pyšní velmi souměrnou tváří. Že během života zřejmě nestrádala chudobou, že nejspíš nebyla vystavena ani tvrdé práci jako dolní společenské třídy, o tom svědčí i místo a podoba jejího posledního odpočinku. Její ostatky ležely v kamenné rakvi před vysokým oltářem, hned za hrobem biskupa Waltera, to podle vědců poukazuje na vysoký společenský status. Její život byl pravděpodobně velmi zaopatřený, ovšem krátký, zemřela něco po dvaceti letech života.
Tělo neznámé krásky přitom v rakvi leželo na lůžku z lastur, to má podle bio-archeoložky Shirley Curtis-Summersové souvislost s náboženskými poutěmi do Whithornu. Poutníci a poutnice totiž cesty podnikali s náhrdelníky z lastur kolem krku. Do whithornského převorství putovali kvůli hrobce svatého Niniana, misionáře z osmého století, který obracel na křesťanství piktské národy.
Vědci doufají, že se dozvědí víc též o ženě. Izotopová analýza by jim měla prozradit skladbu jejího jídelníčku. Pokud se ukáže, že rovněž obsahoval hodně ryb, potvrdí to její vysoký sociální status.
„Tento projekt nese velký význam. Protože zatímco nikdy nedokážeme vyprávět celý příběh životů oněch středověkých lidí, když budeme moci rekonstruovat jejich jídelníček, mobilitu, a nyní jejich tváře, umožní nám to ponořit se do jejich minulosti a přijít jim tváří v tvář,“ říká Bradfordská univerzita, která na výzkumu spolupracuje.
