Opravdu, taková byla moc přírody a jejích vrtochů. Dvacetiprocentní pokles průměrných ročních srážek se odrazil v jedenáctiprocentním růstu rizika, že následujícího roku bude zavražděn císař.
Onu rovnici poskytlo srovnání dvou studií. První, vydaná v magazínu Science, zkoumala srážky v období starého Říma v oblasti Galie a Německa, kde byly soustředěny početné římské jednotky. Druhá, publikovaná v časopisu Economic Letters, dala data o tehdejším klimatu do souvislosti se společenskými událostmi, jmenovitě s vojenskými povstáními a vraždami panovníků. „Byla to otázka skládat dohromady rozličné kousky informací,“ vylíčil serveru Live Science jeden z autorů druhé práce Cornelius Christian.
Vzorec, který vyšel, načrtává jasný model, jak líčí magazín The Smitshsonian: nízké srážky vedly ke špatným úrodám, následkem toho vojenské jednotky hladověly, dopouštěly se povstání, což vedlo k politické destabilizaci a končilo vraždami panovníků.
Nejtypičtějšími oběťmi onoho scénáře byla přitom gordiánská dynastie, která vládla v letech 238 až 248. Ukázkovým příkladem je poté císař Vitellius. Byl oblíbencem vojáků, nakonec však skončil, v roce 69 našeho letopočtu, vláčený po římských ulicích, mučený, zavražděný a hozený do Tiberu. „Vojsko jej velebilo. Jenže onen rok zasáhl nedostatek srážek, to jej naprosto ochromilo. Jeho jednotky povstaly, nakonec byl v Římě zavražděn,“ popisoval Christian.
Nejen sucho. Ale nejen minulost
Nezastírá přitom, že příčin, pohnutek pro vraždění římských panovníků poskytly dějiny vždy více. Na vině nebylo jen sucho. Mezi faktory, které nešlo přehlédnout, byly inflace, války, nemoci. Sucho však bylo velmi silnou proměnnou mezi těmi, které se do politických vražd promítly.
Ostatně, Christianova studie není první, která velmi materialistický vztah mezi společenským jednáním a objektivní realitou dokládá. Například studie z magazínu Nature z roku 2017 vypovídá o tom, jak se na úpadku staroegyptské dynastie Ptolemaiovců podepsala sopečná činnost a následné sušší klimatické podmínky.
Magazín The Economist potom připomíná, že vliv přírody nevyrušila ani moderní doba se svým technologickým pokrokem. „Sucho je široce uváděno jako příčina občanské války v Súdánu a vzestupu Boko Haram v Nigérii,“ líčí časopis a varuje: „Za 1 500 let se změnilo jen málo. Extrémní podnební podmínky, ať zapříčiněné klimatickou změnou, nebo ne, mají tendenci zvyšovat politickou nestabilitu.“
