Moudrost najdete u chudých lidí, ne u boháčů, říká psycholog

aktualizováno 
Nevlastní ji ani majitelé firem, ani jejich manažeři, ani vlastníci vysokoškolských diplomů. Moudrost najdete spíš u lidí zdola společnosti. Nedává jí jim vzdělání ani peníze, ale zkušenosti, tvrdí výzkum kanadského psychologa Igora Grossmanna.

Vlastnictví peněz vám moudrost nezajistí, říká psycholog. | foto: Profimedia.cz

Na samém začátku jeho studie stál údiv. Vědec zaznamenal fakt, že se lidská společnost postupem času stává, alespoň v hrubém průměru a měřeno inteligenčním kvocientem, chytřejší. Jenže právě proto se zeptal: „Proč tedy mezi námi proporčně neubývá vzájemných konfliktů?“ A dodal: „Je to paradox moderní společnosti. Všichni jsou chytřejší, ale přitom nás to nepřibližuje tomu, jak spolu navzájem vyjít.“

Moudrost jako umění vyhýbat se konfliktům

Nejprve si sám odpověděl. Rozum, projev naší inteligence, má jen pramálo společného s moudrostí, která nám pomáhá vycházet s ostatními. „Jen syrová míra inteligence nesnižuje pravděpodobnost konfliktu,“ přiznal si Grossmann. Odtud dospěl k otázce moudrosti.

„Moudrost totiž zabránit konfliktům dokáže. Zahrnuje schopnost vyhodnotit kritické situace z různých úhlů pohledu. Je klíčovým parametrem kompromisu, je v praxi uplatněným nadhledem, schopností vnímat různé perspektivy problému, a tím představuje i jisté vcítění se do pocitů protistrany konfliktu,“ vypočítává.

A právě moudrosti věnoval svůj mnohaletý výzkum na University Waterloo. Předpokládal přitom, že by se mohla silněji rozvinout u těch, kteří vynikají nad průměr svým intelektem nebo společenským postavením. Čekalo ho ale zklamání. V průběhu rozsáhlé studie, na které se podílelo 2 145 respondentů nejrůznějších profesí a rozmanitého společenského postavení, zjistil, že mezi boháči a vysokoškoláky mnoho moudrosti nenalezne.

Hledané symptomy moudrosti, tedy alespoň té, která se uplatňuje v rovině řešení konfliktů, se nejsilněji projevovaly u lidí nižšího společenského a profesního zařazení. Jak k tomu došel? Na základě dotazníku, ve kterém respondenti rozebírali své zkušenosti z nedávných hádek, ať už s partnery, přáteli, nebo kolegy.

Moudrý člověk pozná vlastní chybu

Otázkám jeho ankety nešlo o to, odhalit příčiny konfliktu, ale spíše cestu, jak se řešil. „Zvážili jste během vaší rozpravy možnost, že se třeba opravdu mýlíte?“ vyzvídali vědci. „Zkusili jste se na řešené téma podívat z pohledu vašeho oponenta? Jak moc jste se snažili porozumět tomu, co říká on?“

Grossmann spolu s kolegy následně odpovědím přiřadil hodnocení „moudrého zvažování“. Nebylo to tak těžké: řada respondentů totiž v odpovědích sebevědomě připouštěla, že je pohled názorové protistrany vůbec nezajímal nebo se o nějakou formu nadhledu nad situací vůbec nepokoušeli. Psycholog poté ono „skóre“ porovnal s hodnocením jejich společenského statusu, s tím, jakého vzdělání, profesního zařazení nebo platu účastníci výzkumu dosáhli.

Zjistil, že lidé s nízkými hodnotami společenského skóre, tedy ti, kteří mají nižší příjem, nižší dosažené vzdělání a větší obavy o své finance, dosahovali na stupnici „moudrého zvažování“ během hádek dvakrát lepších výsledků. „Inteligence s tím skutečně neměla co do činění,“ říká Grossmann. „Když přišlo na schopnost moudře zvážit průběh hádky, bodovali lidé z nižších společenských vrstev, z řemeslných či dělnických profesích.“

Chudší lidé musí umět vyjít s ostatními

Eranda Jayawickreme, Grossmannova spolupracovnice a sociální psycholožka z Wake Forest University, pro to má teorii. „Lidé nižšího profesního zařazení většinou sdílí své pracovní prostředí s řadou kolegů. Doma i mezi přáteli také často závisí na společně sdílených zdrojích, jejich komunita má k dispozici obecně omezenější prostředky. Musí se umět dělit, chápat potřeby ostatních a zvažovat je v kontextu svých vlastních. V takovém prostředí se vám silně zdokonalují sociální techniky předcházení konfliktům. To je něco, co vás život ve střední společenské třídě nenaučí,“ říká.

Střední společenská třída je z hlediska řešení konfliktů přesným opakem. Zdrojů je relativní dostatek, a panuje tu intenzivní snaha prosadit své zájmy na úkor jiných. „Lidé v této společenské vrstvě investují hodně do vzdělání, které zlepšuje jejich inteligenční kvocient, ale ve skutečnosti tu nikdo nevěnuje přílišné úsilí snaze porozumět, předcházet nebo řešit konflikty,“ dodává Grossmann.

S moudrostí je trochu problém, přiznává. „Je těžké ji přesně definovat, ale když ji vidíme na vlastní oči, poznáme ji,“ říká Grossmann a popisuje: „Moudří lidé zůstávají klidní navzdory probíhající krizi. Umí ustoupit stranou, aby viděli celý obraz problému. Dokážou být ohleduplní a mají schopnost sebereflexe. Umí poznat limity vlastních znalostí, zvažovat alternativy a pamatovat si, že svět se vždycky mění. Moudří lidé tolerují nejistotu a jsou optimističtější. Umí poznat, co je pravda, a dělat to, co je správné.“

Autoři:

Nejčtenější

Vyzývavá krása. Nejhezčí MOgirl roku 2018 volte do konce ledna

Zvolte MOgirl, která vás okouzlila v roce 2018

Je mezi nimi striptérka i zdravotní sestra, jsou extrovertní i samotářské, v mnoha ohledech však především své. Slečny...

Brzký sex pomůže navázat romantický vztah, tvrdí studie

Sexuální touha a žádostivost pár může postrčit k vážnému vztahu, soudí vědci.

Sexuální žádostivost a duševní blízkost jsou odlišné emoce, vývojové a společenské procesy je však propojily. Sex tak...

Tradiční maskulinita ohrožuje mužské životy, tvrdí psychologové

Drsňácké chování a machistická role může být i vězením, připomínají...

Soutěživost, diktát úspěchu a moci, potlačování a nesdělování emocí, protiženské postoje, vyhýbání se projevům...

Porno trendy 2019: rostoucí ženské publikum a návrat placených videí

Letos v květnu bude mít premiéru pornografická verze  seriálu Sex ve městě....

Dívky a dámy budou tvořit třetinu klientely a kvůli cenzuře a mileniálům bude větší ochota za porno zase platit. A...

Extrémní gastronomie: nejdražší mořské okurky přijdou na 3 500 dolarů

Mořská okurka Apostichopus japonicus láká nejvíc.

Nevalná chuť, bizarní vzhled a ještě k tomu připočtěte fakt, že dýchají svým konečníkem. Přesto stojí stovky dolarů....

Další z rubriky

Londýn byl středověkým centrem zločinu. Zabíjelo se hlavně v neděli

Pitky a opilecké neshody byly podle historiků docela účinným spouštěčem násilí,...

Bezpečným místem pro život Londýn ve středověku rozhodně nebyl. Násilí ho prostupovalo a mnohdy končilo smrtí. Bylo...

Bitva o Sidney Street: obří přestřelku v Londýně provází fáma o Stalinovi

Skotská garda zaujala pozice a zvrátila situaci, které do té doby kralovali...

Modernizovala policejní zbraně, zastavila imigraci do země a ukázala, jakou podívanou dokážou nabídnout média....

Pomsta především: židovští spiklenci chtěli zabít šest milionů nacistů

Aba Kovner byl od mládí aktivistou sionistického socialistického hnutí, vůdcem...

Na konci holokaustu bylo na šest milionů zavražděných lidí židovského původu. Poválečný soudní proces v Norimberku...

Nevíte, co vařit? Inspirujte se
Nevíte, co vařit? Inspirujte se

Uvařte rodině něco dobrého.

Najdete na iDNES.cz