Bylo pondělí 20. března. V hlavním městě Tokio zrovna vrcholila ranní dopravní špička, když do metra nastoupila pětice mužů. Nemířili do práce, přišli zabíjet. V novinách nesli šikovně schované plastové pytlíky s tekutým sarinem – čtyři útočníci měli po dvou sáčcích, jeden měl tři. Na třech různých linkách metra je v pěti vagonech položili na podlahu a nepozorovaně propíchli ostrou špicí deštníku. Poté jakoby nic vystoupili na předem domluvených stanicích, kde je čekali komplicové, kteří zajistili jejich odvoz.
Právníka, jeho manželku i ročního syna usmrtili pomocí injekcí s chloridem draselným. Poté obětem rozmlátili zuby kladivem, nacpali těla do sudů a rozvezli je do tří různých japonských oblastí.
