„Ahoj, bando,“ tak začínaly její proslovy k americkým vojákům. A v podobně familiárním duchu pokračoval její svůdný ženský hlas dál. „Myslím, že už je vážně čas, abyste odhodili ty svoje flintičky a sbalili se na cestu za oceán. Domů. Němci jsou už dávno na vrcholu a nikdo je z něj nedostane.“
Hlasatelka v nastaveném kurzu pokračovala. V rychlosti vykreslila bídu života amerického pěšáka: Živí se konzervami a mrzne na bitevním poli, zatímco jeho milou ve Státech obletují takzvaní F4, tedy branci nezpůsobilí aktivní služby. Neopomněla dodat, že: „Toto není vaše válka. Uvrtali vás do toho Židi, Roosevelt a Churchill. Já říkám do háje s nimi, doma by vám bylo líp.“