13. Tenacious D
O co jde: Hudební humor z Hollywoodu. Tenacious D, to je projekt komiků Kyle Gassa a populárního Jacka Blacka. Ti dva se znají už od studentských let a jako Tenacious D se proslavili ve stejnojmenném komediálním seriálu o "nejlepší kapele světa", který v roce 1999 běžel na HBO. A protože to mělo úspěch, pánové začali vystupovat i živě, vydali dvě regulérní alba, a dokonce natočili i vlastní film - Tenacious D in: The Pick of Destiny.
O čem to je: Podle Blacka mají úspěch, protože představují "vakcínu proti maskulinnímu rocku."
Slavní fanoušci: Pověsti Tenacious D prospívá, že mají spoustu fanoušků mezi opravdovými hudebníky. Ať už je to Beck, Pearl Jam nebo David Grohl, který dokonce účinkuje v jejich klipech a oba komiky přizval k natáčení slavného videa Foo Fighters k hitovce Learning To Fly.
12. The Dalton Brothers
O co jde: Povedený vtípek U2, kterým opepřili tři koncerty americké části turné k desce The Joshua Tree v roce 1987. Členové kapely se namaskovali jako ošuntělá country skupina (klobouky, Bono měl dlouhý zrzavý ohon) a odehráli koncert jako vlastní - předem neohlášená - předkapela.
Mělo jít o tři bratry Daltonovy a jejich sestru Betty – tu si vystřihl basista Adam Clayton. Irové se skvěle vžili do role céčkového amerického country, popíjeli na pódiu whiskey a Bono šíleným jižanským akcentem házel křupanské hospodské hlášky.
Vzhledem k tomu, že už tehdy U2 hráli na stadionech, diváci ve vzdálenějších řadách neměli šanci prokouknout, kdo se v převlecích skutečně schovává. A tak se je snažili prostě vypískat...
Jak na to přišli? Bono a spol. převzali název podle známého rodinného gangu, který spáchal koncem devatenáctého století v Americe řadu bankovních či vlakových loupeží.
11. Half Man Half Biscuit
O co jde: Uznejte, že kapela s názvem Napůl chlápek, napůl sušenka nemohla v našem žebříčku chybět. Jedná se o satirický post punk se surreálnými až poťouchlými texty, který si velmi oblíbil i nebožtík John Peel.
Kapela se v polovině osmdesátých let rychle stala senzací britské nezávislé scény, jenže když se jejich druhý singl Dickie Davies Eyes dostal až do oficiální Top 40, zpěvák Nigel Blackwell se nechal slyšet, že se kvůli úspěchu už nestíhá dívat přes den na televizi, kapelu rozpustil a začal zase brát podporu.
Vydrželo mu to ale jen do roku 1990, kdy kapelu zase oživil a HMHB jsou aktivní dodnes (jejich poslední deska vyšla před dvěma lety a jmenuje se vtipně Achtung Bono). Pravidelně i koncertují, i když zásadně nedělají víc koncertů za sebou, aby vždy mohli spát ve vlastní posteli.
Vrcholný kousek: Kapela odmítla účinkování v legendárním televizním pořadu The Tube, neboť ten den měl zápas jejich milovaný fotbalový klub. Nepomohlo ani to, že jim lidé z televize Channel Four nabídli, že je po natáčení odvezou na zápas helikoptérou.
10. Art Brut
O co jde: V době, kdy v Británii kulminovala kytarová vlna, přišli jistí Art Brut, aby zvěstovali, že založili kapelu, s níž promlouvají k dětem a mají v úmyslu napsat píseň univerzální jako je Happy Birthday. Samozřejmě kytarovou.
Stylizace: Ústy spíš deklamujícího než zpívajícího frontmana Eddieho Argose si dělají legraci z fenoménu nových kytarových kapel objevovaných týden co týden časopisem NME, ze sbírání bootlegů a singlových béček a vůbec z nadšení pubescentní mládeže, které tuhle scénu v Británii pohánělo.
Argos ale za sebou má výbornou kapelu s přísně kytarovým indie zvukem, díky níž je to i docela strhující hudba.
Nejvtipnější moment: Píseň Emily Kane, v níž se Eddie Argos vyznal ze stesku po svojí první lásce, která ho opustila, když mu bylo patnáct. Jeho vzkaz se skutečné Emily donesl, ta ho kontaktovala a oni se po letech opravdu sešli. "Přišla i se svým klukem a bylo to strašně trapný," řekl k tomu Eddie.
9. Daniel Landa
O co jde: Domácí zpěvák, skladatel, a hlavně šprýmař kaufmannovského typu , který nastavuje zrcadlo všem tzv. spasitelským umělcům. Ve svých dokonalých parodiích nezná hranic a pro dobrý vtip je schopný parodovat katolickou církev, husitský chorál Ktož sú boží bojovníci nebo Karla Kryla.
Stylizace: Landa je perfekcionista, postupem času si vybrousil zcela dokonalou image. Ostříhal si své dlouhé dready, začal chodit do fitka a batikovaná trička s mírovými motivy vyměnil za legračně chlapácký bomber.
Vtipná hláška: "Rozsviťme si znova vlast!"
Vrcholné číslo: Pobíhání po kostele sv. Petra a Pavla na pražském Vyšehradě v bílé říze či mystifikační plánování výstavby chrámu svatého Václava, "největší stavby v dějinách zemí Koruny české". Ano - s touhle veselou kopou se prostě nikdy nenudíte...
8. Chaprál Crazy – Plesk!
O co jde: Dnes už neexistující dadaistická kapela, která patřila k tomu nejpodivnějšímu, co fungovalo na naší hudební scéně v devadesátých letech. Šlo o velice aktivní sdružení, řízené dvěma chlapíky – Kakaxou Koszuszhlehlebleshotárem a Raxaxou Koszuszhlehlebleshotárem. Začínali se švihlým vysíláním na Radiu 1, které bylo brzy pro jistotu zrušeno. Už v rámci rádiové show zněly éterem jejich písně, které se vyznačovaly stylovou všežravostí a naprosto šílenými texty. Později Chaprál vtrhnul i na pódia a jejich show byla plná podivných převleků a performancí – například házení dámských vložek s kečupem do publika.
Výběr z díla: Album Věčný hlad mé vousaté pomlázky, básnická sbírka Hladina mrkve v nepoměru s botanickou zahradou, divadelní hra Kterak políbit první uherák či klipový film Zbytečky lidství.
Uniforma: Podle vnitřních stanov skupiny musel být správný "pleskáč" oblečen do: dámských menstruačních vložek, několika trilobitů, indiánské čelenky, obnošené tabatěrky, většího počtu muněk, dietních sucharů a svěrací kazajky.
7. The Radiostars
O co jde: "Po Sex Pistols a Luneticu jde o další hudební formaci, které jde čistě o zisk," říkají o sobě The Radiostars s tím, že se neštítí vůbec ničeho. A je to tak. Jedná se o jakousi superkapelu napříč domácí klubovou scénou, ve které se sešli Looky z Letů mimo,
Šmity z Roe-Deer a The Prostitutes, Tomáš Vondráček z The Slots a Franta Vrána z Tří sester. Jejich cílem jsou předělávky provařených popových hitů do punku a naživo je to vždy velká zábava. Už jenom proto, že většina členů bývá v dresu The Radiostars obvykle zcela pod parou....
Z repertoáru: Záběr je široký od Barbie Girl před Dlouhou noc až po Durch Den Monsun. Specialitou The Radiostars jsou pak mash-upy – Supporti/Kalousek/Chinaski, Queen s My Chemical Romance, Green Day se Žlutým psem, Blur s Visacím zámkem, či dokonce vrcholné číslo s názvem Když muž se ženou bitter snídá, v němž se potkávají The Verve, Southpaw a Karel Gott.
6. GWAR
O co jde: Citujeme z Wikipedie: "Kapela je nejznámější pro své výtvarné kostýmy, obscénní texty a obraznou pódiovou show, která obsahuje vtipné odkazy na skatologii, sadomasochismus, nekrofilii, pedofilii, bestialitu, pohanské rituály, satanismus, exekuce, války, mučení, zlobu, znásilňování a jiné zneužívání, rasismus, anti-křesťanství, sebevraždy, užívání nelegálních drog, závislost na alkoholu a jiná kontroverzní, násilnická, politická a morální tabu." Uf...
Jak to vzniklo: Členové kapely se vydávají za mimozemské válečníky, jejichž pozemská mise s cílem podmanit si lidstvo začala přistáním na Antarktidě. Ve skutečnosti však GWAR vznikli jako diplomová práce několik studentů umění na Virginské Univerzitě na téma "experiment v oblasti marketingové strategie".
Vrcholné číslo: Zákaz činnosti v Severní Karolině poté, co byl jeden z členů během koncertu zatčen kvůli kostýmu obří protézy penisu. Tento incident pak byl pro kapelu hlavní inspirací k desce s názvem America Must Be Destroyed z roku 1992.
5. Goldie Looking Chain
O co jde: Jestli máte rádi Xaviho Ozajstný hiphop, GLC budete milovat. Těchle osm kluků z Walesu oblečených do laciných teplákovek a s kily kočičího zlata na krku se totiž na parodovaní hip hopu specializuje. Zní to jako mix nejprovařenějších klišé oldschool hip hopu s tou nejpestřejší přehlídkou rapperů s různými vadami řeči, jakou si umíte představit.
O čem to je: Nadržené vyznání televizní cvičitelce aerobiku, oslava proslulého "řezaného" hašiše, kterému se v Británii říká kostka mýdla (Soap Bar), zhulený kámoš, co si v psychóze začne myslet, že je robot. Pokud aspoň trochu znáte reálie a jste schopni pochytit velšský akcent, budete se královsky bavit.
Nejvtipnější moment: "Chutná to jako sračka a budeš z toho kašlat, ale právě ta zasraná guma, kterou do toho dávaj, je to, z čeho se sjedeš." (Soap Bar)
4. Beatallica
O co jde: Jak už název napovídá, tahle kapela se rozhodla zjistit, jaké by to bylo, kdyby písničky od Beatles zahrála po svém Metallica. A i když to působí na první pohled jako blbost, je to naopak do absolutní dokonalosti dotažený mash-up. Kapela si pak pohrává i s texty, v nichž kloubí beatlesácký originál s odkazy na texty Metalliky a s celkovou metalovou estetikou.
Jak to vzniklo: Projekt vznikl v roce 2001 jako vtip. Když se ovšem nahrávka dostala na internet, okamžitě si získala ohromnou popularitu po celém světě. Až potom začala Beatallica koncertovat a letos vydala své první oficiální album s názvem Sgt Hetfield's Motorbreath Pub Band..
Zajímavost: Zatímco samotná Metallica patří mezi jejich největší fanoušky a nemají s nimi problém, vlastníci práv The Beatles chtěli Beatallicu žalovat. Před hrozícím soudem je nakonec zachránil sám bubeník Metalliky Lars Ulrich, kterému ze za asistence jeho právníků podařilo nejen zarazit hrozící soud, ale dokonce i získat k předělávkám Beatles pro Beatallicu oficiální povolení.
3. Weird Al Yankovic
O co jde: Něco jako Těžkej Pokondr po americku. A je v tom skutečně dobrý. Za svoji kariéru prodal přes dvanáct milionů desek a je nejúspěšnějším hudebním komikem všech dob.
Stylizace: Al je perfekcionista a ke svým parodiím známých hitů točí i vymazlené parodie původních videoklipů. Je jedno, jestli si dělá srandu z Michaela Jacksona, Boba Dylana, Madonny, Nirvany nebo Red Hot Chili Peppers, výsledek je vždycky do detailu dotažený zvukově i vizuálně.
Nejvtipnější moment: Detail s pastičkou na myši v závěru klipu Fat, který je – jak jinak – sestřelem Jacksonova klasického klipu Bad.
2. The Rutles
O co jde: Jsou kvanta napodobitelů The Beatles, ale jenom jedni The Rutles. Fiktivní skupina založená Ericem Idlem z Monty Python a hudebním komikem Neilem Innesem natočila hudební dokument, ve kterém celý fenomén liverpoolské čtyřky totálně postavila na hlavu.
Stylizace: Film All You Need Is Cash z roku 1978 je úžasnou parodií na historii The Beatles od hamburských začátků přes vřeštící fanynky a Yoko Ono (která má ve filmu podobu dcery Adolfa Hitlera) až po rozpad kapely.
Tvůrci jej proložili dvěmi desítkami skladeb přesně v duchu The Beatles, přičemž každá z nich je parodií konkrétního hitu "Brouků" (Help! se jmenuje Auch! a podobně). A když The Beatles vydali svoji Anthology, The Rutles reagovali druhou várkou překopávek pojmenovanou Archaelogy.
Nejvtipnější moment: Že John Lennon se jmenuje Ron Nasty a Paul McCartney je Dirk McQuickly? Že George Harrison (Stig O´Hara) je Ind? Že Harrison sám se tu mihl v roličce televizního reportéra? Opravdu těžko vybírat.
1. Spinal Tap
O co jde: Nejznámější fiktivní kapela, která měla takový úspěch, že se postupně stala kapelou reálnou. Na začátku byl fiktivní dokument This Is Spinal Tap z roku 1984, který do té míry vystihl všechna rocková klišé, že je považován za jeden z nejlepších rockových dokumentů všech dob. K filmu vyšla i deska originálních písní. A byl z tohoto takový fenomén, že Spinal Tap později vydali i další album a začali koncertovat.
Problém s bubeníky: Spinal Tap byli vždy jen trio, neboť jejich bubeníci umírali za zvláštních okolností – ať už to byla nehoda při zahradničení, udušení zvratky (i když nikdy nebylo zjištěno, čí zvratky to byly) či samovznícení během koncertu.
V čem byli lepší než Led Zeppelin: Zatímco Jimmy Page hrál na kytarou smyčcem od houslí, Spinal Tap hráli na kytaru celými houslemi.
Kult: Spousta hlášek z filmu se uchytila v muzikantském slangu – nejznámější je "vohul to na jedenáctku" podle scény, v níž si dá kytarista Spinal Tap zesilovač na stupeň jedenáct, ačkoliv u všech zesilovačů je stupňů jen deset.
