20 let za objektivem fotoaparátu, to už je kus života. Jak ses vůbec k focení závodů dostal?
Cestu k focení jsem si našel tak nějak sám. Mládí jsem strávil v Litvínově, a když bydlíš v Litvínově, máš v podstatě jen dvě možnosti – buď jezdit do Mostu na okruh, anebo chodit v Litvínově na hokej. Já dělal obojí a motorsport a hokej už mi zůstaly na celý život. (smích) Otec byl zaměřený úplně jinak, toho bavila muzika a motorsport jej moc nezajímal, ale jednou mě vzal na závody ještě na starém mosteckém okruhu a tam mě to chytlo. Jak byly nějaké závody v Mostě, nemohl jsem tam chybět, a ještě se Zenithem jsem se snažil něco nafotit.
Foťák dělá 12 snímků za sekundu, tak si spočítáš, že mezi dvěma snímky uletí tři metry. Takže dostat puk do záběru je dobrý cvik na postřeh.
