„Naše společnost se nikdy neměla tak dobře jako dnes. Staré paradigma uspořádání společnost už však nemusí dlouho platit a nové se teprve pracně hledá. A to je důvod, proč pociťujeme určitou nejistotu, která se projevuje i tím, že společnost je rozpolcená,“ tvrdí Bárta.
„Vidíme to i na výsledcích voleb. Vezměte si, jak dopadly prezidentské volby v Rakousku, kde se Rakušané rozdělili na dva stejné tábory, podobně to dopadlo v Holandsku. Vidíme také vzestup velmi pravicových sil v Evropě. Prostě je patrné, že lidé hledají nová řešení, protože ta stará už nesplňují jejich očekávání,“ říká Miroslav Bárta.
To jsou jen některé důvody, které ukazují, že dnešní svět je v pohybu. Podle něj to ukazuje, že dozrál čas k potřebě zásadních změn.
Jako vědec, který se zabývá zkoumáním civilizací, jejich vývoje, příčinami jejich vzestupů a pádů, se domnívá, že jsme na vrcholu našeho vývoje či krátce za ním. Upozorňuje, že změny rozhodně nemusí znamenat nic špatného.
Dnešní elity neřeší klíčové problémy
„Nejde ani o nic mimořádného. Společnosti se v historii ve svém vývoji vždycky měnily,“ říká egyptolog.
Miroslav Bárta kritizuje úroveň dnešních elit. „Problém dnešních politiků mimo jiné je ten, že problémy neřeší za pomoci selského rozumu, ale rovnou píšou zákony. Zoufale nám chybějí osobnosti s dlouhodobým cílem, vizí. Jsme jen generace údržbářů,“ řekl v Rozstřelu.
Na druhou stranu připouští, že negativní události minulého století nás připravily o možnost nechat elity vyrůst. „Nevytvoříme je ze dne na den, potřebujeme alespoň dvě generace,“ řekl.
Světová krize může přijít do tří let
Další velká krize světa může přijít už v roce 2020. „Nic není věčné, každá společnost, příroda i vesmír, se vyvíjejí a zásadní proměny nastávají velice rychle, skokově. Během pěti let můžeme procházet velmi bouřlivým obdobím. Jeden významný americký think-tank mluví o dalším krizovém období kolem roku 2020,“ řekl Bárta.
Za vlnou uprchlíků, kteří se stěhují do Evropy - a ani to není při pohledu do historie nic zvláštního - stojí nejenom válečné konflikty, ale také velká vlna vysychání, ať již na Východě, nebo v oblasti Magrebu. Zvláštní skupinou jsou takzvaní ekonomičtí migranti.
„Nemůžeme jim vyčítat, že se chtějí mít lépe. Musíme jim pomáhat, ale musíme také vyžadovat, aby ctili naše pravidla, náš právní řád. A naším problémem je, že tato základní pravidla vyžadovat neumíme. A to pak přirozeně vede k naší nejistotě. Nikdo z politiků totiž není schopen říct, za jakých podmínek tady noví lidé mohou být,“ řekl Miroslav Bárta v pořadu Rozstřel. Bárta se studiem komplexních civilizací zabývá i na svých stránkách www.miroslavbarta.cz
Celý záznam Rozstřelu s Miroslavem Bártou:
