„Naše společnost se nikdy neměla tak dobře jako dnes. Staré paradigma uspořádání společnost už však nemusí dlouho platit a nové se teprve pracně hledá. A to je důvod, proč pociťujeme určitou nejistotu, která se projevuje i tím, že společnost je rozpolcená,“ tvrdí Bárta.
„Vidíme to i na výsledcích voleb. Vezměte si, jak dopadly prezidentské volby v Rakousku, kde se Rakušané rozdělili na dva stejné tábory, podobně to dopadlo v Holandsku. Vidíme také vzestup velmi pravicových sil v Evropě. Prostě je patrné, že lidé hledají nová řešení, protože ta stará už nesplňují jejich očekávání,“ říká Miroslav Bárta.
To jsou jen některé důvody, které ukazují, že dnešní svět je v pohybu. Podle něj to ukazuje, že dozrál čas k potřebě zásadních změn.
Jako vědec, který se zabývá zkoumáním civilizací, jejich vývoje, příčinami jejich vzestupů a pádů, se domnívá, že jsme na vrcholu našeho vývoje či krátce za ním. Upozorňuje, že změny rozhodně nemusí znamenat nic špatného.
Dnešní elity neřeší klíčové problémy
„Nejde ani o nic mimořádného. Společnosti se v historii ve svém vývoji vždycky měnily,“ říká egyptolog.
Fotogalerie |
Miroslav Bárta kritizuje úroveň dnešních elit. „Problém dnešních politiků mimo jiné je ten, že problémy neřeší za pomoci selského rozumu, ale rovnou píšou zákony. Zoufale nám chybějí osobnosti s dlouhodobým cílem, vizí. Jsme jen generace údržbářů,“ řekl v Rozstřelu.
Na druhou stranu připouští, že negativní události minulého století nás připravily o možnost nechat elity vyrůst. „Nevytvoříme je ze dne na den, potřebujeme alespoň dvě generace,“ řekl.
Světová krize může přijít do tří let
Další velká krize světa může přijít už v roce 2020. „Nic není věčné, každá společnost, příroda i vesmír, se vyvíjejí a zásadní proměny nastávají velice rychle, skokově. Během pěti let můžeme procházet velmi bouřlivým obdobím. Jeden významný americký think-tank mluví o dalším krizovém období kolem roku 2020,“ řekl Bárta.
Za vlnou uprchlíků, kteří se stěhují do Evropy - a ani to není při pohledu do historie nic zvláštního - stojí nejenom válečné konflikty, ale také velká vlna vysychání, ať již na Východě, nebo v oblasti Magrebu. Zvláštní skupinou jsou takzvaní ekonomičtí migranti.
„Nemůžeme jim vyčítat, že se chtějí mít lépe. Musíme jim pomáhat, ale musíme také vyžadovat, aby ctili naše pravidla, náš právní řád. A naším problémem je, že tato základní pravidla vyžadovat neumíme. A to pak přirozeně vede k naší nejistotě. Nikdo z politiků totiž není schopen říct, za jakých podmínek tady noví lidé mohou být,“ řekl Miroslav Bárta v pořadu Rozstřel. Bárta se studiem komplexních civilizací zabývá i na svých stránkách www.miroslavbarta.cz
Celý záznam Rozstřelu s Miroslavem Bártou:
