Olomoucký festival vědeckých filmů má před sebou jubilejní 50. ročník a zdá se, že výročí s ním oslaví i jedna z nejznámějších osobností světové vědy vůbec, Richard Dawkins. Vyjednávání o jeho vůbec první návštěvě v České republice trvalo několik let (organizátoři zvali Dawkinse už v loni), letos už by jeho účast měla být jistá.
Britský biolog (narozený mimochodem v Keni) je dnes celosvětově známý jako kritik náboženství, které považuje prakticky za škodlivé z podstaty. Jedna z jeho známých přirovnání říká, že jde o analogii počítačového viru šířícího se mezi lidskými mozky (esej Viruses of the Mind, česky Viry mysli). Svou kritiku shrnul v knize Boží blud, která se v prestižním žebříčku bestsellerů New York Times držela celý rok.
My jsme nedávno přinesli rozhovor s jeho intelektuálním protivníkem matematikem a zastáncem role náboženství Johnem Lennoxem, který se s Dawkinsem utkal v řadě debat.
I když je Dawkins veřejnosti známější jako kritik náboženství, je uznávaný i jako vědec. Je nejznámějším zastáncem a důležitým spoluautorem tzv. teorie sobeckého genu (Dawkinsovo pojmenování). Podle ní v evoluci nejde o souboj mezi jedinci či skupinami organismů, jak se zdá na pohled logické, ale jednotlivými geny. Jinými slovy, v evoluci mezi sebou soupeří geny a jejich různé varianty (lepší je si je představit jako „informační jednotky“ než jen jako kusy DNA). Organismy jsou jen nástroje, které genům zajišťují bezpečí a lepší pohyb ve světě. Nebo ještě jinak: organismy jsou jejich pouhými výtvory, které geny vytvořily, protože tak se ve světě mohou lépe prosadit (geny to neudělaly samozřejmě „úmyslně“, má to být jen dobré řešení problému, jak si zajistit úspěch).
Teorie sobeckého genu byla zveřejněna ve stejnojmenné knize v druhé polovině 70. let a postupně se stala standardem, nejuznávanějším popisem evoluce vůbec, říká biolog Jaroslav Flegr z Přírodovědecké fakulty UK: „Oni na ni všichni nadávají, ale ve skutečnosti z ní všichni vycházejí. V tichosti se na ni přešlo, protože je správnější.“
50 let AFO
Jubilejní ročník Academia Film Olomouc se uskuteční 14.-19. dubna a jeho ústřední programová sekce ponese tentokrát název „Zánik a počátek“ a má tyto jevy zachytit ve všech podobách: od vzniku vesmíru přes zrození moderního člověka po zářivý vzestup a strmý pád celých kultur. Sekci bude uvádět právě Dawkins a v jejím rámci na festival zavítají i známý egyptolog Miroslav Bárta, experimentální archeolog Pavel Pavel, známý z prací na Velikonočním ostrově, i spolutvůrce seriálu Vikingové Einar Selvik.
Fyzik Lawrence Krauss v publiku na AFO 2014
Kromě toho se Dawkins zúčastní slavnostního otevření vzdělávacího centra Pevnost poznání, které chce být moderním „muzeem vědy“, tedy zábavnou a interaktivní moderní expozicí, jaké u nás reprezentuje například iQLANDIA Liberec či plzeňská Techmania.
Objevit by se znovu měl i loňský hlavní host festivalu a další známý představitel nového ateismu, teoretický fyzik Lawrence Krauss. „Účast Dawkinse jsme pro festival zajistili vlastně i díky němu. Z AFO 2014 byl nadšený a jakožto blízký přítel Dawkinse přesvědčil, aby na AFO skutečně dorazil,“ říká jeden z organizátorů festivalu Ondřej Čížek. Krauss by přitom na festivalu měl osobně uvést (a okomentovat) dva startrekovské snímky: Star Trek II: Khanův hněv (1982) a Star Trek: Do Temnoty (2013), které se objeví v rámci sekce Věda v popkultuře.
