Wakeboarding nevyžaduje speciální fyzičku ani přípravu, i když ti, kdo jezdí na snowboardu, mají samozřejmě výhodu. Nejtěžší je zřejmě překonat strach a nebát se na vodě uvolnit.
„První chybou je úlek z toho, že to prostě jede docela rychle. Když se člověk lekne, má tendenci se s vlekem přetahovat. To je špatně, důležité je se mu poddat, uvolnit se,“ vysvětluje instruktor Vítek Zališ.
Jeho kolega Libor Fišer dodává, že jízda není tak těžká, jak může vypadat. „Dá se to naučit za jednu sezonu. Kdo trénuje dvakrát třikrát týdně, u toho je progres tak razantní, že na konci sezony jezdí tak, že si ostatní myslí, že to je profík,“ směje se a dodává základní radu: „Důležité je při jízdě sledovat vlek, koukat nahoru. Když je toto pod kontrolou, je z devadesáti procent vyhráno.“
Vítek Zališ přidává další tipy: „Druhá věc je mít pořád natažené ruce, volně položené na hrazdě, nezápasit, neprat se s vlekem. A třetí? Váha musí být na obou nohách, boky nad středem, rovná záda. To je základ.“
Tréninky není vhodné přepálit, Vítek Zališ dokonce radí, aby se o hodinu rozdělili klidně dva tři návštěvníci. Tělo dostane přece jen zabrat, hlavně vršek. „Nejvíc makají ruce, předloktí, zvlášť když to začátečníci berou jako posilovnu, hodně tahají a nemají je uvolněné. Trochu budete možná cítit břicho, malinko záda kolem křídel,“ popisuje.
Na Džbánu jsou dva vleky. První je především pro začátečníky, nemá překážky, ale využívat ho mohou i profíci při air skocích. Druhý slouží pokročilejším, nejenže má sloupy umístěné výše, jsou na něm též překážky, na kterých si mohou rideři zkoušet triky. Oba dva vleky jsou vybaveny systémem plynulého rozjezdu a mají regulovatelnou rychlost, což ocení hlavně začátečníci.
