Vladimir Kličko: ukrajinská mlátička chce vládnout všem

  10:00aktualizováno  10:00
"Box potřebuje jednoho krále − a tím budu já.“ Právě s tak ambiciózním předsevzetím šel 23. února do ringu v Madison Square Garden ukrajinský obr Vladimir Kličko. A k tomu, aby sjednotil rozhádanou boxerskou scénu silou svých pěstí, udělal významný krok.

V zápase proti Ibragimovi dodržel Kličko taktické zadání bez zaváhání a udělal významný krok na své cestě za absolutní vládou nad boxerskou scénou | foto: Profimedia.cz


Úřadujícího šampióna WBO Sultana Ibragimova poslal domů bez nablýskaného pásu a dal si zřejmě nejkrásnější dárek k dvaatřicátým narozeninám, které 25. března oslaví.

Byl to přitom dárek, který si balil skutečně velmi, velmi pečlivě: dvoumetrový svalovec s proklatě dlouhými pažemi o patnáct centimetrů nižšího Rusa s opačným gardem vskutku nepodcenil a po celý zápas se úzkostlivě držel pragmatického imperativu nepustit si jej k tělu − a pokud už ano, bez skrupulí se na něj pověsil.

Vladimir Kličko versus Sultan Ibragimov

"Nenechal se trefit, neriskoval, nepouštěl se do výměn, a to vše díky správně stanovené a především dodržené taktice,“ komentuje Kličkův recept, který mu pomohl k padesátému vítězství, náš nejlepší profesionální boxer Lukáš Konečný.

Výsledkem byl zápas, jenž spíše připomínal šachy (které ostatně patří ke Kličkovým koníčkům), než aby splňoval kritéria bitvy, která diváka rozvášní svým spádem a napětím. "Mně osobně se zápas líbil, bylo zajímavé sledovat, jakou taktiku si oba aktéři stanovili, ale chápu, že pro laiky to byl nezáživný duel," dodává Lukáš Konečný.

"Diváci v hale, kteří přišli na svou show, občas dokonce dávali najevo nespokojenost hučením,“ potvrzuje jeho slova fotograf MF DNES David Neff, který zápas zhlédl přímo v newyorské hale. "Jenže proti sobě se sešli dva soupeři, kteří spolu prostě mohli vést pohledný box jen těžko.“

Kličko Vlad

Opatrná taktika a respekt k soupeři k supertěžké váze patří. Zbytečně riskovat se nevyplácí, jedna rána může rozhodnout vše.

"V Madison Garden jsem seděl někde ve dvou třetinách haly, takže detaily jsem si vychutnal až následně v televizním záznamu. Teprve tam je vidět, jakou šílenou energii do Rusa Kličko posílal. Je to obr s neuvěřitelnou silou, jako kdyby ho skutečně sestrojili někde v laboratoři.“

Doktor Ocelové kladivo

Nesestrojili, nicméně na kariéru bijců se spolu se svým starším bratrem Vitalijem připravovali už od dětství. Narodili se v rodině sovětského plukovníka v Kazachstánu. Podle toho, jak byl otec přidělován k jednotlivým posádkám, cestují po celém Sovětském svazu, ovšem sport je to, co nezanedbávají nikde.

Vitalij se věnuje kickboxu, Vladimir klasickému rohovnickému řemeslu.

A oběma to jde.

Kličko Vlad

V sedmnácti je Vladimir juniorským mistrem Evropy v těžké váze, o rok později skončí druhý na juniorském mistrovství světa, v roce 1996 vybojovává rovněž druhé místo v supertěžké váze na evropském šampionátu v Dánsku.

Není přitom ale karikaturou tupé boxerské mlátičky: stroj na KO, jehož nejoblíbenější knihou je Bulgakovův Mistr a Markétka, po absolvování pedagogického institutu pokračuje postgraduálním studiem na kyjevské univerzitě, kterou zakončuje doktorskou dizertací na téma příprava mladých atletů.

To už je ale pár let znám jako držitel jiného doktorátu: jako nositel přezdívky doktor Ocelové kladivo vyhrává v roce 1996 olympijské hry v Atlantě v supertěžké váze.

Mrtvoly neznají noční můry

Tam si ukrajinský obr poprvé zjednává skutečně celosvětovou pozornost – a právě tam jej odchytí německá stáj Universum Box – Promotion. Do profesionálního ringu uvede mladíka disponujícího nejen výškou a silou, ale též rychlostí v rámci svého jednoduše geniálního plánu polapit mladé boxerské talenty ze zemí bývalého SSSR.

Plánu, jehož plody začne sklízet pár let nato, kdy se sport, jemuž kdysi dominovali američtí černoši, změní v prostor ovládaný bílými Rusy.

Největší hity Vladimira Klička

A vysoký Ukrajinec si vede zdatně i jako profesionál: v roce 2000 vyhrává pás šampiona WBO od Američana Chrise Byrda (který ho dostal od Vladimirova bratra Vitalije) a pětkrát ho obhájí.

Avšak i obři mají špatné dny. V očích některých fanoušků mu reputaci kazí zejména dva prohrané fighty: v roce 2003 prohrál pás WBO technickým KO s Corrie Sandersem, o rok později prohrává boj s Američanem Lamonem Brewsterem poté, co v ringu zůstává vyčerpaně ležet. Takový pohled se z myslí fanoušků vymazává jen těžko.

Takhle to vypadá, když to je obr, kdo dostává nářez

"Lidé přestali Vladimirovi věřit,“ přiznal v roce 2005 trenér Emanuel Steward.

Jenže navzdory tomu, že se moderátoři klání často uchylovali ke zbytečně hyperkritickým komentářům na adresu nepřehlédnutelného borce a že se na Kličkovi zpochybňovalo všechno možné, od výdrže, nasazení a odhodlání až po to, že nevydrží ránu do brady, povedl se mu obrat.

"Jeho manažer o mně říká, že jsem chodící mrtvola, jenže věc se má tak, že mrtvoly nemohou mít noční můry,“ vzkázal v tomtéž roce před zápasem s Nigerijcem Samuelem Peterem Kličko.

Takhle si v roce 2006 Kličko podal Chrise Byrda

Kličko Vlad

V duelu protivníka zdolal, o rok později znovu poráží Chrise Byrda, když v sedmém kole zápas zastavuje rozhodčí poté, co Kličkova rána roztrhla a zkrvavila Byrdovu tvář, a získává pásy IBF i IBO.

A následně si vyřídil účty i se strůjcem své hořké porážky. "Na tenhle zápas jsem čekal více než tři roky. Bylo velmi důležité, abych vyhrál. Dnes jsem zkrátka nemohl a neměl právo prohrát,“ uvedl po výhře nad Brewsterem Kličko.

Bojovník, který jde nahoru i proto, že se dokáže poprat i s kritikou: "Boxer se slabou bradou, bez výdrže, mrtvý muž, zlomený muž… cokoli. Když jdete nahoru, vždy sklízíte kritiku. Kritika je skvělá motivace.“

V první řadě sportovec, v druhé celebrita

Box je nyní moje profese, ale život není jen o ní, odpověděl Kličko obloukem na otázku štábu televize RTL, zda je spíše boxerem, nebo mediální celebritou.

Kličko Vlad

Skutečně, Kličko si umí svůj pobyt na výsluní užít, a to nejen na Ukrajině, kde je hvězdou první velikosti, kde zabrousil během oranžové revoluce i do politiky (jako Juščenkův stoupenec) a kde je vlivným politikem jeho bratr.

Angažoval se v německo-ukrajinských vztazích, vystupoval na hudební Eurovizi, za šachovnicí se utkává s Gari Kasparovem, klábosí s Arnoldem Schwarzeneggerem či Billem Clintonem, píše knihy o fitness, vymýšlí a propaguje speciální posilovací cvičení založené na boxu, spolupracuje s firmou Hugo Boss.

Účastní se, pronásledován televizními kamerami, parties po klubech, uvádí slavnostní ceremoniály. Řeční na fórech, angažuje se v charitativních projektech UNESCO.

Na cestě ještě výš

Právě kampaním na pomoc dětem z třetího světa se chce věnovat po ukončení své boxerské kariéry, dnes je však na čele jeho plánů stát se nejlepším boxerem na světě: z pěti šampionátů má zatím tři pásy – za IBF, IBO a WBO, dva mu scházejí.

Oslava jednoho knockoutu. Inkasoval ho Calvine Brock.

Boxer, který ví, že "cesta z ničeho ke všemu je dlouhá, zatímco od všeho k ničemu trvá jen jednu zastávku“, má podle mnohých šanci, aby boxerskou scénu, kterou si do svých soutěží rozporcovali byznysmeni, sjednotil pod vládou svých boxerských rukavic.

"Chlapík, který seděl v Madison Square Garden vedle mne, mi říkal, že byl na Kličkovi už před osmi lety. Když jsem se ho zeptal, proti komu tenkrát boxoval, zarazil se: ´Nevím, v druhém kole ho Kličko vymazal z historie boxu´,“ říká David Neff.

Ta historka zjednodušuje, samozřejmě: ukrajinský obr se utkává jen s borci, kteří v boxu něco znamenají a nebudou tak úplně zapomenuti (a v roce 2000 to byl David Bostice, kdo od Klička obdržel ve slavné newyorské hale KO).

Podle mnohých má však Kličko na to, aby takových bojovníků poslal do černé díry, kterou zastíní jeho sláva, ještě hodně.

Autoři:

Nejčtenější

Nestydlivá, bláznivá a upřímná. I taková jsem, říká MOgirl Caroline

MOgirl Caroline se vyplatilo jít za svým.

Jako dítě chtěla být patoložkou nebo pracovat v pohřebnictví. Svoje dnešní sny a fantazie pak vyzrazovat raději ani...

Rudé léto. Návrat černých vojáků do USA málem skončil rasovou válkou

Z Evropy se Afroameričané vrátili vycvičení a sebevědomí.

Riskovali život pro americký stát, po návratu z první světové války však na ně i jejich komunity čekalo rasistické...

Generace osamělých. Dvacet procent mileniálů nemá přátele

Mileniálové znají pocit osamění víc než předchozí generace. Podepisují se na...

Jsou opuštěnější než předchozí generace, ve srovnání s nimi je pro ně častější realitou život bez přátel, dokonce i bez...

Seznamovací aplikace se mýlí. Nejde o to, zda se k sobě lidi hodí

Nechat se při hledání partnera postrčit algoritmem? Nemusí to být dobrá volba,...

Algoritmy a psychologické párování lidí, jimiž se seznamovací aplikace snaží vybrat klientům toho pravého, nejsou vůbec...

Noční vzrušení pro všechny. Ženy mají erotické sny tak často jako muži

Ženám se do snů vstupuje sex víc než v šedesátých letech, nebo to méně tají,...

Sny plné sexu nejsou výsadou mladíků a nepatří ani pouze mužům. Ženy znají roztoužené noci též. Nemají jich méně než...

Další z rubriky

Proti chuligánům není na trashtalk čas, říká MMA zápasník a policista

„Vevnitř nejsem štípač, rváč,“ říká Daniel Brunclík.

Není rváč a MMA nedělá, aby upustil páru nebo se vyřádil z divokosti. Když do soupeře nasype tvrdé údery a kopy, bývá...

Olympiáda po indicku: bizarní výkony a nekonečné úřední tahanice

Indická olympiáda přeje kreativitě. Kolo? Cihly? Železné kvádry? Unést je ústy?...

Leckteré výkony připomínají torturu, jsou bizarní a extrémně bolestivé. Pánové se mlátí do hrudníku kladivy, zvedají...

VIDEO: Boule i odřeniny. Reportér se učil na jednokolce, je to až o život

Reportér Matěj Smlsal osedlal jednokolku. Vzpouzela se.

Stále častěji potkáváme na ulici lidi, kteří se vezou na jednokolce. Na stroji, který má vedle pneumatiky umístěné...

Najdete na iDNES.cz