Tou nejdůležitější věcí tak pro něj bylo, aby jej jeho blízcí neviděli v přímém přenosu zemřít. Přesto však před seskokem adresoval milionům lidí, kteří jeho pokus sledovali, několik slov, která zopakoval po seskoku na tiskové konferenci: "Řekl jsem: Vím, že se na mě dívá celý svět, a přeji si, aby celý svět mohl vidět to, co vidím já. Někdy musíte vystoupat hodně vysoko, abyste viděli, jak malí jste."
Poté zasalutoval a vrhl se ze stratosféry dolů. A hned pak se ocitl ve vážných potížích.
Jako když plavete a necítíte vodu
Unikátní mise v číslechSeskok z výšky: 39 044 metrů Nejvyšší dosažená rychlost: 1 342,8 km/hod (Mach 1,24) Délka trvání volného pádu: 4:19 min Délka volného pádu: 36 529 metrů Celková délka seskoku: 9:03 min Ještě s jedním číslem se riskantní mise pojí: na YouTube ji v přímém přenosu sledovalo více než osm milionů lidí |
Jeho tělo se totiž začalo prudce točit, dokonce tak, že se Baumgartner několik vteřin bál, že ztratí vědomí. Nebylo přitom snadné přijít na to, jak rotaci zastavit. Na tiskové konferenci vysvětlil, že totiž ve skafandru necítil vzduch a neměl tak žádnou zpětnou vazbu, která by mu napovídala, jaký vliv jeho pohyby rukama na rotaci mají. "Bylo to jako plavat, aniž byste se dotýkali vody," prohlásil.
I proto zvažoval, zda nemá přistoupit ke krizovému řešení situace, které by mu sice zachránilo život, zároveň by mu ale zabránilo dosáhnout nadzvukové rychlosti. Rozhodování bylo o to těžší, že na ně měl jen několik vteřin. Nakonec se mu ale metodou pokus – omyl podařilo pohybem končetin dosáhnout stability.
Nebyl to přitom první zásadní verdikt, který bylo nezbytné udělat. Ještě v gondole se spolu s týmem musel rozhodnout, zda seskočí. Porouchalo se mu totiž topení, které mělo zamezit tomu, aby se mu zamlžilo hledí přilby. Ani to ho však neodradilo. "Rozhodl jsem se seskočit. A bylo to správné rozhodnutí," stál si za svým rakouský parašutista.
Drsnější, než jsem čekal
Nakonec tak rychlost zvuku překonal, dosáhl rychlosti 1 342,8 kilometru v hodině, tedy Mach 1,24 (první informace jeho týmu však udávaly rychlost 1 137 kilometrů v hodině). "Je těžké popsat, co jsem při překonání rychlosti zvuku cítil. Ve skafandru totiž vlastně necítíte nic," řekl. "Chcete-li posoudit rychlost, potřebujete orientační body, k nimž byste mohli pohyb vztahovat." Tam nahoře žádné takové samozřejmě neměl a ani necítil vzduch. Ten je ve výškách, jimiž volným pádem prolétal, velmi řídký a svou roli opět sehrál skafandr.
Během seskoku mluvil Baumgartner celou dobu do mikrofonu v helmě, aby udržoval přímý kontakt s Joem Kittingerem, který s ním komunikoval ze štábu na Zemi. O čem? "Když padáte takovou rychlostí, jste v zajetí tolika emocí, že není snadné o něčem mluvit. Aspoň pár slov jsem ale dohromady dal," uvedl.
Když v pořádku dopadl po zhruba devítiminutovém letu dolů na Zem, řekl v prvním rozhovoru, který dal, že má, po sedmi letech příprav, pocit, jako by z něj spadlo dvacetitunové závaží. Na tiskové konferenci poté prozradil, že celá mise byla náročnější, než si myslel.
"Poslední dny jsem se moc nevyspal. Brzy se vstávalo, pak jste šli do kapsule, poté se vše odkládalo a opožďovalo, takže tam sedíte ve skafandru… Trvalo věčnost, než jsem šel nahoru. Než se poté dostanete do určené výšky, jste totálně vyčerpaní. To je ale chvíle, kdy vše teprve začíná a vy musíte podat stoprocentní výkon. A to bylo drsné. Nikdy jsem netušil, že to bude tak drsné."
Jeho úsilí ale bylo korunováno úspěchem. Kromě překonání rychlosti zvuku tak drží rekord i ohledně seskoku z největší výšky a nejvyššího balonového letu s lidskou posádkou. "Rekordy jsou od toho, aby se zdolávaly," přál Baumgartnerovi úspěch Joe Kittinger, jehož vlastní rekord (v roce 1960 seskočil z výšky 31 300 metrů) Rakušan překonal. V délce volného pádu však Kittingera nepředčil. Američan padal čtyři minuty a šestatřicet sekund, nebojácný Felix, jak se hrdinovi těchto dnů říká, o sedmnáct vteřin méně.
Baumgartnerův výkon nebyl jen extrémně nebezpečnou zkouškou lidské vůle, odvahy a možností. Mnoha poznatky též přispěje vědě. Podle bývalého kosmonauta NASA Leroye Chiaoa může napomoci ke konstrukci skafandrů, které se používají ve vesmíru.
Baumgartner prozradil, že by šel rád v Kittingerových stopách a stal se stejně jako on poradcem budoucích odvážných parašutistů, kteří budou chtít posunout hranici lidských možností ještě o kus dál.
