Kandidáti se až doteď drželi oficiálního výkladu zákona, podle kterého jim stačilo nasbírat pro postup do voleb 20 podpisů poslanců či 10 podpisů senátorů, aniž by vadilo, že se předtím zákonodárci podepsali také některému z protikandidátů.
Ústavní právníci, které MF DNES oslovila, to ovšem označují za nesmysl. Podle nich ze zákona jednoznačně plyne přesný opak: jeden zákonodárce, maximálně jeden podpis jednomu kandidátovi.
„Výklad ministerstva odporuje zákonu, který je relativně jednoznačný,“ konstatoval ústavní právník Jan Kysela.
Na změnu je pozdě. Přihlášky museli všichni zájemci o úřad prezidenta odevzdat do úterních 16 hodin (více v článku Do boje o Hrad se přihlásilo osmnáct lidí, šest z nich nedodalo podpisy).
„Pokud někdo podá kandidátku, která obsahuje podpisy zčásti stejných zákonodárců jako jiný kandidát, taková kandidátka by nemohla být předmětem hlasování,“ doplnil odborník na ústavní právo Václav Pavlíček. Podle něj není jasné, jakých všech případů se problém týká. To posoudí až případný soud.
Topolánkovi by zůstalo jen sedm hlasů z deseti
Díky podpisům opakujících se poslanců či senátorů však podmínky kandidatury splnilo hned několik lidí. I expremiéru Mirku Topolánkovi, který se po svém bleskovém rozhodnutí kandidovat zařadil mezi favority, hrozí, že soud jeho kandidaturu zruší.
Jak se liší stanoviska vnitra2013 - Týž poslanec nebo senátor může navrhovat v rámci zákonem stanoveného počtu vždy pouze jednoho kandidáta na úřad prezidenta. 2017 - Ačkoli zákon o volbě prezidenta republiky na první pohled jasně stanoví, že navrhující poslanci/senátoři mohou podat pouze jednu kandidátní listinu, je třeba vzít v potaz, že pojem „navrhující poslanci“, resp. „navrhující senátoři“ je legislativní zkratkou pro skupinu 20 poslanců, resp. 10 senátorů, a bude-li poslanec/senátor zastoupen i v jiné skupině 20 poslanců/10 senátorů, jedná se již o jiné navrhující poslance/senátory. Vysvětlení ministerstva: „Ministerstvo vnitra analyzovalo výkladová stanoviska z předchozí přímé volby prezidenta republiky a dospělo k závěru, že v případě, že by tentýž poslanec nebo senátor podpořil kandidaturu více než jednoho kandidáta na prezidenta, a to v rámci jiné skupiny navrhujících poslanců nebo navrhujících senátorů, neexistuje právní opora pro nezapočítání podpisu takového poslance nebo senátora. Při první přímé volbě prezidenta republiky takový případ v praxi nenastal a tudíž ani v praxi nedošlo k neuznání podpisu poslance nebo senátora z takového důvodu,“ reagovala na odlišnost mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. |
Do prezidentské volby se přihlásil s podpisy deseti senátorů (více o Topolánkově kandidatuře v článku Jdu do toho, protože to umím, řekl Topolánek). Tři z nich zároveň parafovali i přihlášky dalším kandidátům. Hlasy sedmi ostatních by mu nestačily.
O tom, koho do volby přijme, nyní rozhoduje ministerstvo vnitra, které nemá se souběhem podpisů problém. Podle experta Kysely však hrozí, že mezi protikandidáty dojde k pokusům o vzájemné „vybíjení“. Každý z nich může před volbami u Nejvyššího správního soudu rozporovat přihlášku své konkurence.
Podle náměstka ministra vnitra Petra Mlsny však žalobu může podat jen ten, kdo nebyl k volbám připuštěn, a pouze proti tomuto rozhodnutí. „Nemůžete podat správní žalobu ve věci někoho jiného. Kandidát se může bránit proti tomu, že nebyl zaregistrován, ale nelze podat žalobu na to, že byl zaregistrován někdo jiný,“ uvedl ve středu pro ČTK Mlsna.
„Už když jsem stanovisko ministerstva viděla, pomyslela jsem si, že se nejspíše někdo zbláznil a může někoho udělat hodně nešťastným. Není pochyb o tom, že každý zákonodárce má pouze jeden podpis,“ reagovala někdejší ústavní soudkyně a senátorka a Eliška Wagnerová. I podle ní je vysoká hrozba toho, že někdo volby u soudu oprávněně napadne.
Ve stanoviscích si protiřečí i vnitro
Vnitro přitom svým nynějším vyjádřením protiřečí i svému stanovisku z roku 2013, které jeho experti vydali před první přímou prezidentskou volbou. „Týž poslanec nebo senátor může navrhovat v rámci zákonem stanoveného počtu vždy pouze jednoho kandidáta na úřad prezidenta,“ radili tehdy ministerští právníci zájemcům o Hrad.
Kandidátů je 19, Boštík odstoupilCelkový počet přihlášených kandidátů nakonec stoupl o jeden na 19, dvacátý podal přihlášku až po zákonném termínu, který vypršel v úterý v 16:00. Uvedla to Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra. Naopak přihlášku ani podepsané archy ministerstvu vnitra nepředložil podnikatel Vladimír Boštík. Ve středu oznámil, že tak učinil kvůli zdravotnímu stavu. Boštík tvrdí, že se mu povedlo shromáždit přes 72 000 podpisů, kandidovat chce opět za pět let. Zdroj: ČTK |
A své stanovisko vysvětlovali i tím, že jinak by bylo příliš snadné obejít podmínku získání 50 tisíc hlasů občanů. „Nebylo by žádoucí, aby byl celkový počet navržených kandidátů extrémně vysoký,“ dodávalo tehdy oficiální stanovisko vnitra.
S další blížící se prezidentskou volbou však navzdory tomu před třemi týdny na ministerstvu vyložili paragrafy přesně opačně.
„Zákon se v těchto pasážích nijak nezměnil,“ podivuje se teď náhlému obratu názoru ústavní právník Pavlíček. Ministerstvo navíc dodalo, že podepisovat se mohou jak poslanci z končící Sněmovny, tak i z té nové, vzešlé z říjnových voleb.
Část zájemců o Hrad díky tomu uspořádala takřka „hon“ na zákonodárce. Někteří z nich podpisy ochotně rozdávali. Například senátor Tomáš Czernin (TOP 09) podpořil nejenom Mirka Topolánka, ale i Pavla Fischera. Stejně se zachoval i jeho kolega Jiří Oberfalzer (ODS) a Leopold Sulovský (za hnutí Ostravak).
Podobně podpisy zákonodárců dostaly do volebního klání i outsidery, kteří by desítky tisíc podpisů a čísel občanských průkazů sbírali jen obtížně. Hudebník Petr Hannig sbíral podpisy na kapotě auta zaparkovaného kousek od Poslanecké sněmovny. Kandidaturu si takto usnadnil i zbrojař Jiří Hynek či manažer Vratislav Kulhánek.
Ani právníci nemají jasno v tom, jaké podpisy platí
Kolika kandidátům proto hrozí riziko vyřazení, zatím není zcela jasné. Všechny podpisy má vnitro zveřejnit ke konci listopadu.
A zatímco v tom, že zákonodárci se „směli“ podepsat jen jednou, se ústavní experti shodují, rozcházejí se jejich verze toho, který z podpisů má vlastně platit. Variantou je ten na kandidátce podané jako první, jako poslední, či to, že opakující se podpisy jsou neplatné všechny.
Právo rozhodnout má pouze soud, pokud postup vnitra někdo napadne. Podle Kysely ovšem existuje možnost, že soudci uznají, že kandidáty mystifikoval samotný stát a nebudou tak razantní.
Není to přitom první chyba vnitra. Už včera se odehrála přestřelka mezi ministerstvem a Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ministerstvo odmítalo zveřejnit jména kandidátů s tím, že ÚOOÚ to zakázal do chvíle, než budou přepočítané hlasy. ÚOOÚ to obratem označil za nesmysl. Stanovisko prý bylo 11 let staré a týkalo se jiných voleb (více o sporu čtěte v článku Vnitro se pře s úřadem, zda může zveřejnit jména uchazečů o Hrad).
