"Hladina progesteronu v krvi poklesla, což je známka toho, že Delhi nezabřezla," informovala mluvčí zoo Věra Vrabcová.
Delhi se v roce 2002 stala první indickou slonicí v Evropě, u které se inseminace podařila. Mládě se však po po těžkém a náročném porodu narodilo mrtvé.
Delhi přesto zůstala v programu umělého oplodnění, ale ukázalo se, že její reprodukční systém není úplně v pořádku. K další inseminaci tak mohlo dojít až v roce 2009. Inseminace zmrazeným sloním spermatem se však nepovedla.
2. listopadu 2009 |
Podívejte se, jak vypadalo druhé umělé oplodnění slonice Delhi
K třetímu pokusu zoo přistoupila loni v září. Tentokrát použila čerstvé sperma od samce Calvina z ostravské zoologické zahrady. Chovatelé dlouho nevěděli, na čem jsou. O to větší nyní zažívají zklamání. "Na slůně jsme se těšili zbytečně," konstatovala Vrabcová.
Budoucnost slonů v Ústí je ohrožená
Vedení zoo se rozhodlo, že v dalších pokusech o umělé oplodnění sedmadvacetileté Delhi již pokračovat nebude.
DELHIDo ústecké zoo byla dovezena v roce 1987 lodí z Vietnamu společně s další mladou slonicí Sitou, která byla o rok později přemístěna do zoo v Duisburgu. Delhi byla odchycená v přírodě, její stáří bylo tehdy možné odhadnout jen podle výšky v kohoutku na 3,5 až 4 roky. Byla podvyživená, bála se a plašila, jakmile se k ní chtěl někdo přiblížit. Má uříznutý pravý ušní boltec. |
"Je to proces velice náročný, nejen pro Delhi, ale i pro její chovatele a celou zoo. Pokud se tato iniciativa za celých sedm let snažení nezdařila, je otázkou, zda není na čase tuto cestu opustit," říká Vrabcová.
Budoucnost slonů v ústecké zoo je tak nejistá. Prvním problémem je, že jejich chov je drahý. Zoo už kvůli vysokým nákladům ukončuje například chov nosorožců.
Druhý problém je, že ústecká zoo nemá pro chov slonů dostatečné zázemí. Evropská asociace zoologických zahrad podporuje chov slonů přirozeným způsobem, tedy ve skupině - rodině, kterou tvoří chovný samec a minimálně čtyři další členové.
V Ústí nyní chovají dvě slonice, vedle Delhi ještě Kalu. Aby k nim mohl přibýt sloní samec a další dvě samice, musela by zoo stávající sloní pavilon rozšířit a pro samce postavit úplně nový.
Zoo shání peníze na nové pavilony
V opačném případě jsou jen dvě možnost. Kala a Delhi v zoo zestárnou, dožijí a ústecký chov tak skončí, protože koordinátor Evropského chovného programu pro slony indické umístění dalších slonů v Ústí nepovolí.
kalaDo Ústí přiletěla v roce 1985 ze zoo v Ho Či Minově Městě (Saigon) ve Vietnamu. Pravděpodobně se nenarodila v zajetí, stáří bylo možné odhadnout na 1 až 1,5 roku. Přestože nesla stopy nepřiměřeně tvrdého zacházení, chovala se k lidem vždy přátelsky. Byla velice brzy odtržena od ostatních slonů. Dodnes se například jen stěží dokáže napít typickým sloním způsobem. |
Ve druhém případě by se mohlo stát, že by obě slonice mohly být na doporučení koordinátora přemístěny do jiné zoo a zařazeny do tamní skupiny.
"To je řešení složité, dlouhodobé a v současné chvíli spekulativní, avšak mohlo by k němu dojít," říká Vrabcová.
Zoo se proto snaží vymyslet, kde na odpovídající chovné zázemí sehnat peníze.
"Připravujeme možnosti, jak s pomocí sponzorů, firem, partnerů, ale i jednotlivců a soukromých osob, kterým není osud ústeckých slonů lhostejný, shromáždit potřebné finance. Nejprve na studii a projekt, ale později třeba za pomoci a podpory Evropské unie také k výstavbě," poznamenala Vrabcová.
