A evidentně kouzlí dobře. Jeho vystoupení už viděli třeba v Las Vegas či nedávno na Maledivách, kam ho pozval manažer luxusního hotelu, aby bavil hosty. To mu ale nestačí. Otevřeně říká, že jednou bude nejlepší na světě a všechny ohromí vlastní show.
„Jsem rád, že jsem si šel za svým a nenechal se zlomit, i když kdysi byli lidé hodně zlí,“ vypráví Tom Jasper.
Kdo byl zlý?
Spousta lidí. Například na střední škole jsem si užil své. Občas jsem měl kolem sebe bandu pitomců, kterým to přišlo směšné. Nebyl jsem z těch, co se chodili každý pátek opít a pak si o tom v pondělí vyprávěli. Já se radši doma učil kouzla, což pochopitelně nevyvolávalo u ostatních lichotivé reakce. Záviděli, že umím něco zajímavého, a pohrdali tím.
Už tehdy jste si kouzlením vydělával?
Občas ano, ale to byly malinké částky. Profesí to pro mě začalo být na začátku vysoké školy.
Promiňte mi tu zvědavost, ale o jak lukrativní povolání se konkrétně ve vašem případě jedná?
Vím, že to lidi hodně zajímá, ale peníze nikdy neřeším. Řekl bych jen, že špatné to není.
Kolik máte práce?
Více než dost. Mám spoustu poptávek jak v Česku, tak v zahraničí.
Tom Jasper
|
Jaká je v Česku konkurence? Kolik lidí se u nás živí kouzlením?
Já říkám, že konkurenci máte jenom v hlavě. Pokud si ji připustíte, pak ji budete mít. Pokud jde o počet lidí, kteří se tím u nás skutečně živí, může to být kolem deseti. Bohužel, většina ale zaostává za světem. Neustále vytahují staré triky jako třeba kruhy a jejich spojování. Upřímně, koho tohle dnes zajímá? Nemyslím to arogantně, ale zabývat se našimi kouzelníky mi nepřijde přínosné, stejně jako to, kdo co zrovna dělal v talentových soutěžích. Já naši kouzelnickou scénu nemám rád i z toho důvodu, že jsem si kdysi myslel, že je to tu fair play, ale bohužel. V minulosti jsem mnohokrát jiným kouzelníkům dohodil vystoupení nebo pomohl, ale nikdy to nebylo oboustranné, a tak to asi nemá být.
Takže když už nějaká aspoň letmá inspirace, tak v zahraničí.
Když už, tak jednoznačně v zahraničí, ale ani to nejde. Nejlepší je spoléhat na vlastní kreativitu. Přiznávám, že jsem také dělal hodně triků amerických kouzelníků, ale to nejde celý život. Pokud chcete být nejlepší, musíte mít něco svého, něco, co tu ještě nebylo. A já chci být nejlepší. Rozhodně nechci být jen kouzelník, co deset let předvádí stejná kouzla, jen aby něčím vyplnil předem domluvený čas vystoupení.
Takže chcete mít obří turné jako David Copperfield? Co si o něm vůbec myslíte?
On je skutečný mistr svého oboru. Má neskutečné charizma. Jsem úplně alergický, když u nějakého kouzelníka na stránkách čtu, že dělá show typu Copperfield. Proboha, to nedělá nikdo. Myslím, že další kouzelník jeho úrovně bude z Asie. Tam tomu jdou hodně naproti a posouvají magii do říše skutečného umění.
Když jsme u Copperfielda, sám jste zmínil jeho nesporné charizma. Ženám se z jeho pohledu podlamují kolena. Musím se přiznat, že i vaše oči skoro nedávají šanci dívat se jinam. To se asi hodí, že?
To je moc dobře. (smích) Hluboký oční kontakt je v mém oboru velmi důležitý. Mít oči, které ostatní nutí k přímému pohledu, je samozřejmě dobrý předpoklad. Vzhled je také důležitý. Pochopitelně, že je lepší, když vypadáte alespoň trochu atraktivně a nejste plešatý, upocený tlustý muž v nepadnoucím kvádru. Další věc je hlas. S ním jsem se učil dlouho pracovat. Profesionála z vás dělá to, jak vystupujete. Znám spoustu kouzelníků, kteří se perfektně naučili kouzlo, ale když otevřou pusu, tak si přejete, aby ji zavřeli. Zkrátka kouzlo samotné není vše.
Na vaše ruce jsem se sice soustředila, když jste mi ukazoval kouzlo, ale stejně jste mě dostal. Myslela jsem na kartu, která byla nakonec v balíčku obráceně. Asi neprozradíte, jak jste to udělal, že?
Samozřejmě, že ne. Nikdo nezná tajemství mých triků. Když vám to řeknu, kouzlo ztratí svoje kouzlo. Ochudila byste jen sama sebe o pocit, který vám to přineslo, což by přece byla škoda. Já sám, když vidím kouzlo, u něhož nevím, jak se dělá, tak nechci znát to tajemství. Hodně lidí v Česku to bere tak, že jsou podváděni. Jen málokdo si to umí jen užít a nechat se trochu unést.
Co pseudovtipy mířené na kouzelníky? Posloucháte je často?
No jéje. Přijdu na akci a během pár vteřin někdo prohodí, že si musejí dávat bacha na peněženky. Další si přisadí, jestli mu vyčaruji peníze. Co s tím? Jedním uchem tam a druhým ven. Musím říct, že v zahraničí se s tímto nesetkávám. Nelze samozřejmě tvrdit, že by všichni diváci u nás byli na této vlně, ale je pravdou, že se tady kouzlení pořád bere jako něco podřadného. Přitom jde o uměleckou formu stejnou, jako je třeba film nebo hudba.
Jak vás napadají nová kouzla?
Za vámi stojí váza s kameny a já si řeknu, že bych ji chtěl nechat zmizet. Poté začnu hledat cestu, jak to udělat.
Kdo je váš první divák, když natrénujete nové kouzlo?
Babička nebo táta. U něho když vidím, že na to nepřijde, je mi jasné, že na to nepřijde nikdo.
Na svých stránkách píšete, že jste svého času trénoval patnáct hodin denně. Kolik je to teď?
Osm až deset.
Máte vyhlédnuté nějaké kouzlo, které byste chtěl zvládnout?
Toho je moc. Jednou chci absolutně naplnit ideu pojmu kouzelník. Kouzelník je člověk, který dokáže opravdu vše, tady a teď. Žádné přípravy, žádná předem plánovaná kouzla.
A s jakým mluvím kouzelníkem teď? Na jaké jste úrovni?
Děláte rozhovor s kouzelníkem, který chce být vždy ve všem nejlepší a co řekne, to splní. To myslím upřímně a vážně. Vím, že mohu znít egoisticky, ale nemyslím to tak. Říká se tomu čisté sebevědomí a neochvějná víra v sebe sama a je důležité, aby obojí mělo daleko víc lidí. Chci mít tu nejlepší show, která zasáhne srdce každého diváka, strhnout neskutečné množství lidí a ukázat jim něco, co tu ještě nebylo. Všechno tohle už ale existuje, jediné co mne od toho dělí, je cesta, kterou musím projít. Letos obletím co nejvíc míst na Zemi. Všechno to má jeden jediný cíl, který se zjeví ve správný čas, a právě proto má každá má cesta svůj smysl.
