„Z hlediska objemu nádrží jde o největší věžový vodojem v České republice a dodnes u nás nemá konkurenci. Dvě nádrže mají dohromady objem šest tisíc metrů kubických,“ vyzdvihl jedinečnost stavby Robert Kořínek z ostravské pobočky Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, který se historii věžových vodojemů v Česku dlouhodobě věnuje.
Spolu s kolegy zaevidoval na 1 500 takových staveb, z nichž zhruba 500 sloužilo přímo k zásobování obyvatelstva vodou. Druhý největší věžový vodojem v Česku, který byl nedávno zbořený, měl podle něj kapacitu „jen“ 2,4 tisíce kubíků.
Obří teplický vodojem, jehož zdrojem měla být voda z Flájské přehrady v Krušných horách s úpravnou v Meziboří, měl původně sloužit 22 tisícům obyvatel sídliště Nová Ves. Zcela nová čtvrť měla být určena především lidem z obcí Proboštov a Chabařovice, které měly ustoupit těžbě hnědého uhlí. Po změně politického režimu v listopadu roku 1989, kdy byl dokončený i vodojem, však byla výstavba sídliště i likvidace obcí zastavena, a stavba tak nikdy nesloužila svému účelu.
„V současné době je vodojem v jakémsi záložním stavu. Je tedy udržován tak, že kdyby bylo potřeba, lze jej použít pro zásobování pitnou vodou,“ upozornil Mario Böhme, mluvčí Severočeské vodárenské společnosti, jíž patří.
Majestátní stavba s oficiálním názvem Doubravka III. dodnes zaujme nejen svou výškou 50 metrů, ale hlavě atypickým vzhledem se dvěma kónickými nádržemi na vodu. Nosným prvkem je betonový tubus, v němž je vedeno potrubí a přístupové schodiště. Do něj jsou zakotveny ocelové nádrže pro dvě tlaková pásma.
Sourozenec z Maďarska
Dno horní nádrže s objemem dva tisíce kubíků je ve výšce 31 metrů nad terénem, jeho střecha je ve 43 metrech. Dolní nádrž má vnější průměr 41 metrů a objem čtyři tisíce kubíků. Její dno se nachází ve výšce 12 metrů a střecha 23 metrů nad terénem. Nádrže byly při stavbě do požadované polohy vyzdviženy pomocí hydrauliky.
Přeliv z horní komory ústí do dolní komory, z ní pak do sousedního zemního vodojemu. V dolní komoře je i technologická místnost. „Konstrukce stavby pocházela z Maďarska, které v druhé polovině 20. století dodávalo do bývalého Československa ocelové věžové vodojemy Hydroglobus a Aknaglobus,“ zmínil Kořínek.
Právě v maďarském Györu lze také dodnes najít typově podobný vodojem i s téměř stejnou kubaturou. „Nádrže mají sice trošku jiný tvar, ale jde o stejný princip stavby železobetonového dříku s pilíři a větší a menší nádrží,“ doplnil odborník.
Od roku 2005 se vodojem využívá jako nosič anténních systémů. V budoucnu by to mohlo být jinak. Teplická radnice na dohled od něj plánuje vybudovat nové koupaliště a během příprav padla i myšlenka využít stavbu jako rozhlednu. Jak reálné to však je, ukáže až budoucnost.
