Do kafilérie v Mimoni bude během dvou dnů odvezeno na 41 tisíc nosnic.
Musí se utratit všechny nosnice?
Pro zrušení chovu existují dvě možnosti. My nenařizujeme přímo utracení slepic, chovatel si může vybrat - buď je nechá jatečně porazit a za splnění zvláštních podmínek jako je tepelné opracování a podobně, pak může nechat maso zpracovat, nebo bohužel, což je tento případ, se maso zlikviduje v kafilérii.
Jak konkrétně usmrcení slepic probíhá?
Vynášejí se ven z klecí a dávají do speciálních kontejnerů, kam se zavádí kysličník uhličitý, který je uspí. Pak se ručně přendají do kontejnerů a odváží do kafilérie, v tomto případě do Mimoně. Jedná se o opravdu velkou akci, 40 tisíc kusů slepic, tedy zhruba 122 tun. Máme proto na místě naše krizové centrum, patnáct pracovníků z našich krizových středisek v Hradci Králové a v Brně. Chovatel pak k vynášení drůbeže dodává ještě svůj vlastní personál, ale nevím o kolik jde lidí. Dnes se s tím začalo, když to půjde dobře, zítra skončíme. Není to ale snadná práce.
Musí mít pracovníci na sobě nějaké speciální obleky?
Měli by být chráněni, v tomto případě ale stačí jakýkoliv ochranný oděv, který se poté nesmí vynést ven. Chybět samozřejmě nesmí ani rukavice a podobně. Je to nemoc přenosná na lidi, ale jen perorálně. Není to zase taková nákaza, jako třeba ptačí chřipka, kdy se pak musí zvířata likvidovat ve „skafandrech“ a speciálních respirátorech. To v tomto případě není potřeba.
Likvidace chovuVe středu a čtvrtek veterináři usmrtí asi 41 tisíc nosnic v Janské na Děčínsku. V tamním chovu společnosti PROAGRO Nymburk se zjistila salmonela. Do kafilérie v Mimoni bude převezeno zhruba 122 tun masa. |
Jak velká škoda firmě vznikla? A bude mít nárok na kompenzaci od státu?
Ano, vše bude mít hrazeno z fondu ministerstva zemědělství. Nejen jako vlastní ztrátu, ale proplacené jí budou i náklady spojené s následným čištěním a dezinfekcí. Jak velká škoda vznikne ale zatím není jasné. Záleží i na tom, v jakém týdnu snášky nosnice byly, vše se musí spočítat. Jen ztráta na produkci ale bude obrovská, vždyť jde o 40 tisíc kusů vajec denně.
Hrozí zavlečení nákazy do okolních chovů?
Samozřejmě, je tam asi osm hal. Proto se musí přijmout určitá opatření. Musíte například udělat deratizaci, aby nemoc nemohly přenášet myši. Teoreticky to mohou přenést i ptáci, když tam něco nazobou, nebo lidé, když přecházejí z jedné haly do druhé. Proto by se měli v takovém případě převléknout, osprchovat a podobně. Není to nákaza, která létá vzduchem, ale dá se přenést tímto způsobem.
Mají se nákazy obávat i majitelé vzdálenějších chovů?
To ne, jde jen o lokální záležitost. Drůbež navíc není přímo nemocná, některá ze slepic je třeba jen nosičem, má to ve střevech a vylučuje to do okolí. Tím pádem existuje riziko, že jsou jejich vajíčka kontaminovaná. Chovy jsou ale proti dvěma nejčastějším sérotypům Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium vakcinované.
Jak se sem tedy nákaza dostala?
Možná už z líhně, možná z krmiva nebo od nějakých ptáků prostřednictvím trusu, kdo ví.
Jak často salmonelu v nějakém chovu drůbeže objevíte?
Stává se to, v letošním roce už jsme měly tři velké případy, kdy se musela vždy jedna nebo dvě haly zcela zlikvidovat.