Ve špitálech Krajské zdravotní (KZ) se dělá i špičková medicína. Vznikají specializované kliniky a zdejší lékaři za sebou mají řadu operací, které provedli jako první v Evropě. Kromě obyvatel kraje sem proto jezdí i pacienti z Karlovarského a Libereckého kraje.
Která oddělení patří mezi ty nejúspěšnější?
V největší ústecké nemocnici je to třeba neurochirurgická klinika v čele s profesorem Martinem Samešem, která má vynikající výsledky v léčbě mozkových tumorů, cévní neurochirurgii, léčbě hydrocefalu a chirurgii periferních nervů. Prezentuje je na kongresech po celém světě. Dále je to klinika urologie a robotické chirurgie disponující jako první v zemi duálním robotickým systémem čtvrté generace da Vinci Xi. Toto pracoviště vedené přednostou Janem Schramlem má přiděleno statut školicího centra robotické chirurgie pro specialisty ze střední a východní Evropy. Na vynikající úrovni pracuje i tým přednosty kardiologické kliniky Pavla Červinky. Dále máme v ústecké a mostecké nemocnici perinatologická centra, která se specializují na pomoc předčasně narozeným dětem, v Česku je jich pouze dvanáct a dvě z nich u nás. V teplické nemocnici úspěšně funguje centrum pro pacienty s roztroušenou sklerózou a v Ústí se nám podařilo po letech znovu otevřít i oddělení sportovní medicíny, jediné v kraji. Pracovišť, na která jsme pyšní, je řada.
Krajská zdravotní
|
Lékaři vašich nemocnic mají na kontě i řadu zajímavých zákroků, některé provedli jako první v zemi. Můžete takové zákroky z poslední doby přiblížit? A na který jste vy osobně hrdý?
Tým oční kliniky provedl pod vedením přednostky Ivany Liehneové jako první v zemi unikátní operaci novým typem laserového přístroje, který je určen k léčbě glaukomu. Tým kardiologické kliniky v březnu 2016 jako první v Česku provedl současný zákrok na dvou srdečních chlopních. Zatím posledním velkým úspěchem je unikátní výkon specialistů ústeckého artroskopického centra pod vedením Lubomíra Koppa na loketním kloubu. Jednalo se o artroskopicky asistovanou osteosyntézu zlomeniny hlavičky vřetenní kosti, která byla prvním výkonem tohoto typu v Česku.
Pokrok v medicíně jde rychle vpřed a bez špičkových přístrojů se některé obory neobejdou. Jaké patří ke špičce ve vašich nemocnicích? A chystáte letos nákup nějakých dalších?
Centrum robotické chirurgie v Ústí nad Labem kromě nejmodernější verze systému da Vinci loni získalo operační stůl Trumpf TruSystem 7000dV, který je unikátní přímým propojením právě s robotickým systémem da Vinci Xi. Stůl byl první v ČR a jeden z prvních na světě. Bez špičkového vybavení se neobejde radiodiagnostika, onkologie a nukleární medicína, pro niž jsme loni zprovoznili přístroj PET/CT. Pro chomutovské mamologické centrum byl pořízen nový druhý mamograf, brzy chceme mít magnetické rezonance ve všech nemocnicích Krajské zdravotní.
Chybí naopak nějaké vybavení, které je pro region důležité? Pokud ano, jak to řešíte a jak velkou investici to vyžaduje?
Chceme rozšířit statut kardiochirurgického pracoviště v Ústí z Centra vysoce specializované kardiovaskulární péče na Centrum komplexní kardiovaskulární péče. V Česku je 12 komplexních center, jejich rozmístění je však zcela disproporcionální a neodpovídá potřebám na dostupnost, kvalitu a efektivitu péče, což se týká i Ústeckého kraje. Jeho zastupitelstvo snahy KZ o získání statutu podporuje. Aktuálně se chystá investiční záměr přístavby pavilonu v ústecké nemocnici. Kromě kardiochirurgie, která potřebuje dva operační sály, bude řešit rozšíření kapacity sálů pro stávající obory. Pro přístrojové vybavení nového pavilonu bude nutná investice ve stovkách milionů korun, pro zajištění provozu budou třeba minimálně tři kvalifikovaní kardiochirurgové, jednotka intenzivní péče s kardio-anesteziology, stanice s 20 lůžky, několik lékařů v předatestační přípravě pro obor kardiochirurgie a tým sester.
Velkým problémem všech nemocnic v zemi je nedostatek lékařů i sester, který se stále zhoršuje. Jaká je situace v KZ? Kolik hledáte lékařů a z jakých oborů, kolik chybí sester a dalších pracovníků?
Naše personální situace kopíruje situaci v českém zdravotnictví. Hledáme optimálně 60 lékařů a 120 sester a do plně systemizovaného stavu dalších 60 lékařů a 20 sester. Problematické je především zajištění lékařů u specializací, jako jsou neurologie, intenzivní medicína, anesteziologie, otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, vnitřní lékařství, psychiatrie, rehabilitační a fyzikální medicína, patologie, lékařská mikrobiologie, hematologie a transfuzní lékařství, pneumologie a ftizeologie, klinická onkologie.
Jak to řešíte?
Snažíme se o maximální využití všech dostupných prostředků k motivaci zaměstnanců. Kromě finančního ohodnocení, kdy jen loni došlo k nárůstu osobních nákladů o 9,4 procenta, máme motivační program pro zdravotníky, jehož prostředky vyplácené nad rámec kolektivní smlouvy jsou vázány na dosažené výsledky. V září 2016 představenstvo schválilo nastavení motivační složky mzdy zaměstnancům v nelékařských profesích všeobecná a dětská sestra. Loni také rozhodlo o připojení se k navýšení objemu osobních nákladů pro rok 2017 o částku odpovídající nárůstu mzdových tarifů o 10 procent a souvisejícího příslušenství, tedy zákonných příplatků, přesčasové práce a dalších, i když KZ není nařízením vlády vázána. Standardem je řada benefitů – týden dovolené navíc, dotované stravování, příspěvek na rekreaci, ale i možnost přizpůsobení pracovní doby či zkrácené úvazky. Široké jsou i možnosti dalšího vzdělávání a profesního růstu až po možnosti vědeckovýzkumné činnosti. Studentům medicíny a dalších vybraných oborů nabízíme prostřednictvím našeho nadačního fondu podporu od dvou do sedmi tisíc korun měsíčně. Ve spolupráci s některými městy řešíme i bydlení zdravotníků. Lékaře ze zahraničí lákáme prostřednictvím cizinců, kteří u nás již působí a přenášejí vlastní dobrou zkušenost ke kolegům u nich doma. Řada lékařů z ciziny nás pak oslovuje sama. Jejich nástup podporujeme především pomocí při vyřízení složitých administrativních záležitostí, zajištěním ubytování a odbornou přípravou.
Výpadek českých lékařů často nahrazují právě lékaři z ciziny, kde ale bývá jazykový problém. Často se stává, že pacienti i lékaři mají potíže se s kolegy z ciziny domluvit. Na jakých odděleních slouží nejvíc cizinců, kde bývá potíž v komunikaci a jak ji řešíte?
Největší počet cizinců, většinou čtyři, mají teplické I. interní oddělení, v mostecké nemocnici plicní oddělení, chirurgie, dětské a dorostové i gynekologickoporodnické oddělení, ARO v Chomutově. Snažíme se zlepšovat jazykovou vybavenost zahraničních lékařů, nedávno třeba začaly kurzy češtiny pro lékaře v děčínské nemocnici a v dalších je připravujeme.
Jakou máte šanci vyzkoušet kvalifikaci lékařů, když se nekvalitně domluví? U lékařů z jakých zemí býváte opatrní a třeba ještě v praxi jejich erudovanost prověřujete? A máte dost zkušených lékařů z Česka, kteří mohou práci méně zkušených cizinců garantovat?
Kompetenci a odbornou erudici zahraničních lékařů před jejich nástupem posuzuje v rámci pohovoru primář oddělení, práci na oddělení pak zahraniční lékaři zahajují pod odborným dohledem zkušenějších kolegů.
Zmínil jste, že KZ letos přidala na mzdách téměř 10 procent. Jaké jsou dnes v průměru platy lékařů a sester a zda jsou srovnatelné s dalšími velkými nemocnicemi v zemi, aby lékaři a sestry neodcházeli ke konkurenci?
Průměrný hrubý výdělek dosahuje u lékaře 90 404 korun, u zdravotní sestry činí 31 264 korun.
Letos v březnu jste byl okresním soudem spolu s dalšími obviněnými zproštěn obžaloby kvůli předraženým zakázkám, ale také nedávno obviněn spolu s dalšími 22 lidmi z nezákonného rozdělování evropských dotací v kauze ROP, kde jde o 14 miliard korun. Jak vnímáte toto obvinění?
Osobně jsou mi tyto skutečnosti nepříjemné, ale platí to, že v minulých letech i teď se snažím s kolegy pracovat pro KZ tak, abychom zabezpečili nezbytnou obnovu všech pěti nemocnic a potřebný rozvoj jak v oblasti materiální, tak v oblasti personální.
KZ stále dál čerpá dotace, jedná s ministry... Nevnímáte vaše obvinění jako překážku při jednání s úřady a předem daný stín pochybností, který by mohl žádosti o dotace komplikovat?
Agenda projektů a vyřizování dotačních žádostí probíhá nepřetržitě, a co se týká jednání – například s ministrem zdravotnictví Miloslavem Ludvíkem jsem jednal 28. dubna při jeho návštěvě ústecké nemocnice, s ředitelem VZP Zdeňkem Kabátkem 9. května a v podstatě denně jednám s úřady či institucemi různých úrovní. Všechna jednání vedu se snahou pomoci KZ dosáhnout cílů, jež si stanovila.
