Před čtyřmi lety slyšela Kateřina Vacková od lékařů děsivou diagnózu: Máte rakovinu vaječníků. Nemoc naštěstí odhalili včas, což bylo pro úspěšný boj s ní zásadní.
Tehdy dvaadvacetiletou studentku medicíny nepříjemná zkušenost dovedla k rozhodnutí založit organizaci Loono. Jejím prostřednictvím se snaží vzbudit v lidech zájem o vlastní zdraví.
Jen málokoho minula kampaň Sahám si na ně každý měsíc s podtitulem #prsakoule přesvědčující k pravidelnému samovyšetření prsou a varlat a případnému včasnému odhalení nádorového onemocnění.
Teď Kateřina Vacková chce se svým týmem rozjet osvětu týkající se srdce. Projektu se v létě po ukončení medicíny rodačka z Mostu začala věnovat na plný úvazek. Kariéru lékařky zatím rozjet nehodlá.
Není škoda, že z vás nebude lékařka?
Není. Na studenty medicíny klade společnost velký tlak, má vůči nim velká očekávání. Výsledkem je spousta vyhořelých lidí. Vystudovat medicínu člověka přece nepředurčuje k tomu, aby šel dělat lékaře. Oborů napojených na medicínu, ve kterých můžete zlepšovat životy pacientů, je hrozně moc a já věřím, že ten můj je jeden z nich. Naopak si myslím, že by byla škoda, kdybych šla dělat lékařku a neměnila společnost tak, jak ji měním teď, protože kdybych to nedělala já, nedělal by to teď nikdo. Loono mě neuvěřitelně baví a naplňuje. Denně se těším do práce, což se o spoustě mých spolužáků říct nedá. Neříkám, že to třeba za rok nebude jinak, ale v současné době jsem spokojená takhle.
Předpokládám, že o nabídky jste nouzi neměla...
Přišly mi z větších i menších nemocnic. Objevily se i nabídky manažerských pozic. Moc si jich vážím, ale s díky říkám ne. Do Loono jsem investovala hrozně energie a času. Zaslouží si moji plnou pozornost. Doteď jsem dělala školu, chodila do práce a věnovala se Loono. Konečně přišla doba, kdy nemusím řešit nic jiného. Chci zkusit, jestli se Loono podaří někam posunout.
Kam posunout?
Správná otázka. Kladu si ji každý den. Zatím třeba nevím, jestli budeme nadace, neziskovka, startup nebo školní projekt navázaný na univerzitu. Hodně se v současné době bavím s lidmi o změně ve společnosti, co tu chci dělat, a snažím se najít tu nejlepší možnou cestu, rychlejší.
Tou změnou ve společnosti myslíte přístup lidí k vlastnímu zdraví, cíl Loono?
Původní mise byla o školení laické veřejnosti, ale jak jsem různě nabírala zkušenosti, tak vidím, že velký smysl má i rozvíjení mediků jako takových, kteří jezdí na workshopy, rozvoj jejich osobnostních rysů. Aby byl doktor váš motivátor, kouč, parťák. Aby trpělivě naslouchal a vysvětloval a ne jen papouškoval diagnózy a postupy léčby. Věřím, že se nám tyhle myšlenky podaří dostat na fakulty. V Loono vidím, jak se medik dokáže proměnit. Troufám si říct, že ti, kteří za Loono jezdí po workshopech, jsou i lepší lidi. Odpovídají trpělivě a laicky. Na těch workshopech vidí, že žili v určité bublině, že někteří lidé nevědí, co je třeba aorta. Naučili se být na straně pacienta. V Loono je dnes asi sto mediků, to je velká hybná síla, aby vedla ostatní ke stejnému chování.
Jakou máte zkušenost jako pacient?
Dobrou. Já jsem velice aktivní pacient. Hodně se ptám, a tak dostávám odpovědi. Je pravda, že kdysi mi někdo řekl, že se moc ptám. Tak jsem mu vysvětlila, že jsem student medicíny, mladý člověk, kterého potkal určitý problém. Snažíme se na workshopech Loono předávat lidem i tohle. Chceme, aby pacienti byli aktivní. Rozhodně není chyba jen na straně lékařů a nemocnic. Obě strany spolu musí začít víc mluvit.
Ke snaze začít rozvíjet mediky v oblasti komunikace vás přivedly zkušenosti z ciziny, kde jste byla na několika stážích? Tam je to lepší?
Kdepak, tohle je všude na světě stejné. Já obecně nemám ráda, když se říká, že v Česku je zdravotnictví špatné. Tak to v žádném případě není. Naopak, je na špičkové úrovni. Veškerá péče je dostupná. Každý zdravotnický systém má něco a nejde je srovnávat, protože každý je jiný. Nejde srovnávat Česko s Amerikou nebo Česko s Británií. Ale s tou komunikací je to všude stejné.
Loono vzniklo v roce 2014, kdy jste přišla s projektem #prsakoule. Pořídila jste si modely těchto dvou částí těla a objížděla republiku s workshopy, na kterých jste ukazovala, jak správně provádět samovyšetření. Jak moc se od té doby změnila jeho činnost?
Hlavní mise je pořád stejná: aktivovat lidi, aby se o sebe starali, naslouchali svému tělu, chodili na preventivní prohlídky. Teď dostává konkrétnější tvář část týkající se vzdělávání mediků v oblasti komunikace. Workshopy s veřejností se hodně vyvíjejí. Postupně totiž zjišťujete, co lidi nejvíc zajímá. Náš workshop rozhodně nespočívá jen v ohmatávání prsů a koulí a řečech o rakovině. Bavíme se třeba o prostatě, gynekologické oblasti a kůži. Zároveň se snažíme pořádat i debaty na různá témata. Pozveme lékaře a necháme lidi, ať se ptají. Povedlo se nám takhle zaplnit třeba sál o kapacitě 400 míst. Tím získáváme stále větší respekt u lékařů, což je super. Teď startujeme novou kampaň, ve které bude hrát hlavní roli srdce. To je ještě urgentnější problém než rakovina, protože nejvíce lidí u nás umírá na infarkt a srdeční selhání. Chceme lidi učit, jak takovým onemocněním předcházet či co dělat, když někoho v okolí postihne právě třeba infarkt či mrtvice.
Máte od lidí zpětnou vazbu? Víte třeba, kolik jich díky Loono odhalilo rakovinu?
Máme informace o 34 lidech se zhoubným nádorem. Už se nám přihlásili i dva s nemocným srdcem, že jsme je donutili my, aby si zašli k doktorovi. Přitom jsme se srdcem ještě ani pořádně nezačali.
Extrémně důležité pro fungování čehokoli jsou peníze. Jak je na tom Loono, z čeho je získává?
Peníze řešíme pořád dokola. Píšeme granty, jednáme se sponzory. Prodáváme zboží přes náš e-shop. Pravidelně vyhlašujeme výzvy k dárcovství školicích modelů.
Je patrné, že Loono žijete. Jak často si vzpomenete na to, co vás před čtyřmi lety potkalo, myslím rakovinu?
Jednou za půl roku, když jdu na kontrolu. Jinak ne. Je to už tak dávno. Ani v rozhovorech už to sama od sebe nezmiňuji, ani na workshopech. Nechci, aby Loono pořád stálo na mém srdceryvném příběhu. Jo, ta nemoc všechno tohle, čím se zabývám, odstartovala, ale uteklo už tolik času a Loono už zdaleka nestojí jenom na mně.
Je pravda, že kdo ve vaší přítomnosti nevysloví Loono (Lůno) správně, nutíte ho dělat tři kliky?
Je to tak. Kdo název skloňuje nebo ho píše caps lockem (všechna písmena velká). Nedávno se mnou někdo mluvil a najednou z něj vypadlo: V tom tvým Lůně. Hrůza.
