Na popis privatizace ústeckých pivovarů by nestačila kniha, vzpomíná manažer

  15:57
V porevoluční době patřil Josef Vejlupek mezi výrazné severočeské manažery i podnikatele. Pracoval v atraktivních oborech – potravinářství, pivovarnictví a v reklamě. V rozhovoru vzpomíná na devadesátá léta a začátek tisíciletí v byznysu. Byl u privatizace ústeckých pivovarů, boje trhy a prodeje pivovarů Heinekenu.

Josef Vejlupek (71) patřil v porevoluční době mezi výrazné severočeské manažery i podnikatele. Pracoval v atraktivních oborech – potravinářství a pivovarnictví a v reklamě. | foto: archiv Josefa Vejlupka

Patřil jste k vysokým manažerům, kteří se v devadesátých letech pohybovali v Ústí. Sám jste také podnikal. Můžete popsat svoji kariéru?
Působil jsem v potravinářském, respektive nápojářském průmyslu. Po ukončení Vysoké školy ekonomické jsem pracoval v koncernu Lihovary a konzervárny. Původně jako výrobní dispečer, později jako vedoucí zásobování, od roku 1989 jsem byl obchodním ředitelem. V té době se struktura podniků začala měnit. V roce 1991 jsem vyhrál výběrové řízení na funkci ředitele státního podniku Fruta, tu jsem vykonával dva roky. Dále jsem pracoval jako obchodně marketingový ředitel a krátce potom jako ředitel akciové společnosti Labena (dříve Konzervárny).

V roce 1996 jsem se stal projektovým manažerem Ústeckých pivovarů a po dvou měsících pak předsedou představenstva a generálním ředitelem KB Likér. V roce 1997 jsem se stal zakládajícím předsedou představenstva Drinks Union a od roku 1999 pak generálním ředitelem Drinks Union. Od roku 2003 jsem pracoval jako prokurista. V letech 2008 a 2009 jsem byl manažer PR Drinks Union, a to už v době, kdy byla firma součástí koncernu Heineken. V roce 2009 jsem začal podnikat v oblasti PR a eventů. Poprvé jsem si podnikání v malém zkusil v 90. letech při zaměstnání o dovolené, a to v úplně jiných oborech. K této práci jsem se vlastně vrátil až v důchodovém věku.

Byl jste u privatizace pivovarů. Jak probíhala?
Kuponová privatizace začala v roce 1992 a já jsem do firmy přišel o čtyři roky později. Víte, na popsání procesu privatizace by nestačila ani celá kniha, nehledě na to, že už je to téměř 25 let a pro osvěžení paměti by bylo třeba prostudování spousty podkladů. Málokterá privatizace, zvláště u větších firem, probíhala jednoduše a přímočaře. Po kuponové privatizaci a díky prodeji akcií získaných lidmi za kupony se postupně objevily mezi akcionáři Ústeckých pivovarů privatizační fondy, banky, právnické a fyzické osoby, a dokonce i cizinci. Nedokážu říci, kolikrát se vlastnická struktura změnila, než se Ústecké pivovary dostaly do skupiny podniků propojených a financovaných Foresbankou. To na jedné straně vedlo k určité vlastnické konsolidaci a na druhé straně k neúměrnému zadlužení pivovarů, když pivovary spolufinancovaly investiční aktivity ve skupině. Nakonec zásahem České národní banky v Agrobance, která byla rovněž s Foresbankou investičně propojena, se celá vlastnická skupina kolem Ústeckých pivovarů zhroutila a pivovary zůstaly samy s rozbitou vlastnickou strukturou, s obrovskými dluhy a s minoritními podíly v různých nápojářských firmách. Tyto informace jsem však získal následně od kolegů, protože jsem nastoupil do Ústeckých pivovarů krátce předtím, než je začaly tížit splátky úvěrů a úroků z nich a ukázalo se, že nápojářské podniky, ve kterých měly Ústecké pivovary podíl, mají s dluhy podobné problémy a vyžadují finanční a obchodní stabilizaci. V představenstvu Ústeckých pivovarů jsem nepůsobil, zde jsem pouze krátce pracoval jako manažer. Později založená akciová společnost Drinks Union, kde jsem byl pět let v čele představenstva, měla v tu dobu dva akcionáře: Ústecké pivovary a Pivovary a sodovkárny Brno a.s.

Josef Vejlupek

  • Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a anglickou Open Univerzity či London School of Public Relations. Absolvoval mnoho odborných kurzů. 
  • Po studiích pracoval v koncernu Lihovary a konzervárny, od roku 1991 zastával funkci ředitele státního podniku Fruta Ústí nad Labem. 
  • V roce 1996 se stal projektovým manažerem Ústeckých pivovarů, po dvou měsících pak předsedou představenstva a generálním ředitelem KB Likér v Ústí nad Labem. 
  • V roce 1997 byl zakládajícím předsedou představenstva Drinks Union a od roku 1999 generálním ředitelem Drinks Union. 
  • Od roku 2003 pracoval jako prokurista s pověřením řízení vnějších vztahů celé skupiny, v letech 2008 a 2009 byl manažerem PR Drinks Union.

Jak jste vnímal revoluci v roce 1989? V jakých kruzích jste se do té doby pohyboval?
Listopadem 1989 podle mého vyvstala obrovská příležitost změnit dosavadní osudy jednotlivcům i celé zemi. Já jsem byl normální průměrný občan. Ani straník, ani žádný disident. Angažoval jsem se v ROH ve firmě při organizování kulturních akcí, protože mě to bavilo a byla u toho sranda. Události v roce 1989 jsem s radostí přivítal, od roku 1985 to uzrávalo, což věděla většina lidí. Stačilo si poslechnout Svobodnou Evropu a mluvit s kamarády o věcech, které v novinách či televizi nebyly. Nikdo z nás ale nemohl tehdy domyslet, jak se to vše vyvine a jak to skončí.

Vnímal jste tedy situaci tak, že bolševická vláda už nebyla udržitelná?
Ono tomu tak v té době bylo vlastně i v ostatních zemích kolem nás. Polsko, NDR, o tři roky dříve stanul včele SSSR pan Gorbačov, ale i další, například pan Ševarnadze, na kterého se jaksi zapomíná, a tito pánové téměř s dvacetiletým zpožděním začali v Moskvě realizovat pražské jaro. Vzpomněl jsem si na slova jednoho důstojníka Československé armády ze srpna 1968 po okupaci naší země: „Ne, ne vážení, tohle nám nemohlo projít. Obroda musí přijít nejdříve v SSSR a to bude trvat ještě nejméně dvacet let.“ On se spletl jenom o rok!

Vraťme se k pivovarům. Jak jste se do nich dostal?
Manažerskou práci mi nabídl tehdejší generální ředitel Ústeckých pivovarů Vladimír Balach. Ústecké pivovary a nápojářské firmy kolem nich byly tehdy v komplikované situaci a pan ředitel Balach mě znal jako bývalého pracovníka Konzerváren a lihovarů (později KB Likér), znalého práce v potravinářství a nápojovém průmyslu. V té době jsem zrovna studoval krizové řízení a moc se mi to hodilo.

Jak se dostaly ústecké pivovary k panu Haganovi do Drinks Union a pak k Heinekenu?
Milan Hagan byl tehdy akcionářem Pivovarů a sodovkáren Brno, jejichž akcie vlastnily i Ústecké pivovary. Do této „zbytkové“ nápojové skupiny vedle KB Likér patřila i Limona Mnichovo Hradiště. Po tom, co majoritní podíl v Limoně postupně vykoupil jeden českolipský podnikatel a „nepřátelským způsobem“ Limonu převzal a začal řídit, přišly Ústecké pivovary o jakoukoliv možnost podílet se na vedení tohoto podniku, a tedy i o možnost zhodnocení svého minoritního podílu. Tehdejší představenstvo společnosti řešilo problém, jak uchránit hodnotu vlastněného podílu v Pivovarech a sodovkárnách Brno, které chtěl nový vlastník Limony rovněž převzít. A protože Ústecké pivovary byly zadlužené a neměly na nákup těchto akcií peníze, navrhl jsem, abychom vyjednali spojenectví s jinými akcionáři. Nakonec jsme se dohodli s doktorem Haganem a tím se nám podařilo zachránit hodnotu majetkového podílu v tomto podniku. Jak se pak ukázalo, byl to krok dobrý, protože finanční, obchodní i výrobní situaci Pivovarů a sodovkáren se podařilo stabilizovat, zatímco Limona zbankrotovala. Dlužno říci, že součástí skupiny nápojářských firem již v té době byla i firma Drinks Union, ve které měly podíl jak Ústecké pivovary, tak i Pivovary a sodovkárny Brno a jejich zástupcem v představenstvu Drinks Union se stal doktor Hagan. Ten postupně odkoupil další akciový podíl v Ústeckých pivovarech a později se stal předsedou představenstva Drinks Unionu. A zbytek příběhu je už vlastně dobře znám. Nejdříve jsme řešili otázky finanční stabilizace, poté růst podniku k cílové metě milionu hektolitrů a nakonec majetkovou konsolidaci všech nápojových firem. Prodej Heinekenu má svůj vlastní příběh.

A mohlo vůbec české pivo zůstat v českých rukách?
Pokud pomineme Budvar, který si český stát jako jediný ponechal ve vlastnictví jistě i proto, že ochranné známky Budweisser byly zapsány na Národní podnik Budvar a hrozilo, že změnou právní formy podniku na akciovou společnost by Budvar o tuto známkoprávní ochranu přišel, což by vedlo k výraznému snížení exportu Budvaru, byl Drinks Union posledním velkým pivovarským podnikem, který byl prodán světové firmě. Vydrželi jsme nejdéle v českých rukách. V té době už několik let zahraniční kapitál pumpoval do Prazdroje, Staropramenu, Starobrna či Krušovic obrovské peníze jak do technologických investic, tak do marketingu a podpory prodeje. Náš úspěch byl postaven na expanzi v gastrokanále v nejbližších teritoriích severních, středních a východních Čech a sousedního Saska a na důsledné celorepublikové distribuci našich značek přes obchodní řetězce v Česku, Německu, Rusku a Polsku. V roce 2000 jsme v Německu založili obchodní firmu Drinks Union Deutschland, díky které se za pár let stal Březňák největší dováženou značkou do Německa a je jí dodnes. Začali jsme také s licenční výrobou v Rusku, kde jsme se během dvou let stali dvojkou mezi importovanými a licenčně vyráběnými pivy, před Prazdrojem, Budvarem i Staropramenem. Drinks Union během několika málo let dosáhl svého kapacitního maxima a management stál před rozhodnutím – zda se znovu zadlužit při nutné neustálé podpoře značek, tentokráte v řádu téměř dvou miliard a vystavět novou a moderní produkční kapacitu, nebo stagnovat na dosaženém maximu. V té době přišel Heineken se svojí nabídkou a bylo učiněno rozhodnutí, které znáte. Prodej tehdy čtvrté největší pivovarské skupiny byl posledním článkem konsolidace českého trhu s pivem, byl vlastně jediným možným pokračováním nepřehlédnutelného úspěchu ústeckých piv v Česku a v zahraničí.

Jak se proměnilo pivovarnictví a ústecké pivo v devadesátých letech?
Stále sílící konkurenční prostředí doslova donutilo české výrobce zvednout a stabilizovat kvalitu piva, realizovat nejnutnější investice do technologie a silně podporovat budování pivních značek a podporovat své postavení v prodejních kanálech, když off trade zcela ovládly nadnárodní řetězce a využívaly svého vlivu na spotřebitele k cenovému tlaku na pivovary. Mnoho pivovarů tuto změnu nezvládlo. Jiné se s ní ale vypořádaly velmi dobře. Logicky nejlépe ji zvládly ty pivovary, které za sebou měly kapitálovou sílu zahraničního vlastníka. Když jsme v polovině devadesátých let přišli do Ústeckých pivovarů, prodával se Zlatopramen ve čtyřech a Březňák ve třech okresech. Když jsme firmu v roce 2008 prodávali Heinekenu, byly Zlatopramen i Březňák celostátními značkami a jsou jimi dodnes.

Tehdy jste ještě nečelili masivnímu nástupu minipivovarů. Překvapil vás jejich nárůst v novém tisicíletí?
Začátek jejich nástupu jsme zažili. Minipivovary potvrzují marketingovou teorii, která mluví o konkurenční výhodě produktu v případě, že se – v tomto případě pivo – něčím odlišuje od ostatních. Čili: každý dělá jiné pivo, a pokud je dobré a zatím jsem z minipivovarů nepotkal špatné, najde si svého zákazníka. Minipivovary jsou logickým odlišením od velkých plošně distribuovaných značek a jedinou možnou odpovědí proti konsolidaci výroby do několika málo subjektů. Tento vývoj jsme ve své strategii předpokládali.

Mluvili jsme o revoluci a můžeme se od piva k politice vrátit. Jak vnímáte současnou podobu demokracie a nástup protestních stran a hnutí, jako jsou ANO nebo Piráti?
I to je podoba demokracie. V parlamentní demokracii platí, že vládne vítěz voleb, a já s tím plně souhlasím. Demokracie není ideální, ale zatím nikdo nic lepšího nevymyslel. Demokracie nesmí přerůst v populismus. U lidí mi vždy nejvíce vadily staré jednoduché praktiky zdviženého nasliněného prstu. „Tahle parta to tu šéfuje, tak se k nim dám a budu se mít lépe než ostatní.“ To, co v tomto smyslu platilo před Listopadem, bohužel platilo i v devadesátých letech a platí pořád. My Češi nemáme skrupule. Jan Werich, se kterým jsem se osobně znal, mi jednou řekl: „Jinde se tím hnojí a polovina našeho národa tím myslí.“ Nelze však lidem poručit, co si mají myslet. Každý má právo na svůj názor. To společnost rozděluje. Ale ono to není jenom u nás. Podívejte se na rozdělenou společnost v USA, Velké Británii, Francii, v Německu, Polsku i na Slovensku.

Mnoho let se věnujete pořádání Porty, jak jste se k tomu dostal?
Jako divák jsem Portu znal od roku 1970, jako sponzor jsem s ní spolupracoval od konce 90. let. V roce 2003 a 2004 jsem se ocitl v kulturní komisi města a začal jsem externě spolupracovat s městem při slučování několika ústeckých kulturních institucí a zároveň při vzniku Kulturního střediska města Ústí nad Labem. V té době mi byla nabídnuta spolupráce ve štábu festivalu Porta. Za 15 let i tahle spolupráce měla svůj vývoj, Porta se změnila v Interportu a já jsem dnes jejím předsedou. Je to práce dobrovolná, neplacená, přináší mi starosti i uspokojení. A vrátil jsem se k jedné ze svých zálib.

Nejčtenější

Pán domu Grigar o ústecké štaci či moderátorkách: Žena říká, bacha na ně!

Pohoda, klídek a fotbálek. Bývalá ligová stálice Tomáš Grigar ve svém ústeckém angažmá pookřál. Ve 42 letech usiluje o postup do druhé ligy, konečně si užívá volné víkendy s rodinou, nonstop vtipkuje...

OBRAZEM: Svéráz národního lovu. Postup Ústí slavili fotbalisté i moderátorky

Pamatujete film Svéráz národního lovu? Jakoby ústecký fotbal natočil další díl; svérázný klub v sobotu ulovil postup do Chance Národní ligy. Vítězství 2:1 v barážové odvetě nad Domažlicemi...

Podnikatel neodstranil tobogan ze zahrady, černou stavbu bude řešit exekutor

Zmizet měl v polovině dubna, zatím však bez povolení postavený tobogan na zahradě domu podnikatele Petra Kubíka v Kladrubech na Teplicku stále stojí. Bez ohledu na to, že rozhodnutí, které...

Dítě zabily zplodiny. Soud poslal technika, který neodborně zapojil kotel, do vězení

Okresní soud v Lounech potrestal dvěma lety vězení a pětiletým zákazem činnosti technika Karla Ulricha. Důvodem je jeho nedbalost při zapojování automatického kotle na pevná paliva a následná...

Jezero v lomu ČSA se může plnit sto let. Voda bude toxická, mají strach místní

Na dně velkolomu Československé armády (ČSA) na Mostecku, kde loni skončila těžba, se rodí nové jezero. Zatím má hloubku kolem dvaceti metrů, v budoucnu má však mít dvakrát větší rozlohu než nedaleké...

OBRAZEM: Svéráz národního lovu. Postup Ústí slavili fotbalisté i moderátorky

Pamatujete film Svéráz národního lovu? Jakoby ústecký fotbal natočil další díl; svérázný klub v sobotu ulovil postup do Chance Národní ligy. Vítězství 2:1 v barážové odvetě nad Domažlicemi...

15. června 2025  10:08

Trubky v rybníce, obří lehátka. Město se otevřelo umění, má vyvolat diskusi

Ulice, budovy, sídliště, hřiště či parky v Kadani ozvláštňují díla umělců a architektů. Několik desítek instalací zde bude umístěno až do konce září v rámci festivalu Landscape, jehož cílem je...

15. června 2025  9:08

Ústí v postupové extázi. Ve druhé lize rozhodně nekončíme! vzkázal majitel

Trenér Svatopluk Habanec poklekl na trávník, hráči se za něj zahákli a vláčkem před křepčícími fanoušky dojeli do druhé ligy. Ústecký fotbal se v sobotu topil v šampaňském i v euforii, přestože...

14. června 2025  20:43,  aktualizováno  23:15

Výš s Kanaďany? Mají mentalitu jako Češi, říká ústecký manažer

Sázka na Kanaďany? V hokejovém světě by to nikoho nepřekvapilo, ve volejbalovém je to spíš rarita. S Brazilci či Balkánci se extraligové Ústí dvakrát v řadě zřítilo do baráže, pro příští sezonu zkusí...

14. června 2025  11:43

Podnikatel neodstranil tobogan ze zahrady, černou stavbu bude řešit exekutor

Zmizet měl v polovině dubna, zatím však bez povolení postavený tobogan na zahradě domu podnikatele Petra Kubíka v Kladrubech na Teplicku stále stojí. Bez ohledu na to, že rozhodnutí, které...

14. června 2025  8:31

Šok, superstar Walton v Děčíně končí. Bolí to, říká ikona ligy. Myslí na Ústí?

Oblíbenec publika, miláček dětí, postrach soupeřů, pohodář i srdcař. Ikona basketbalové ligy A. J. Walton v Děčíně zdomácněl, ale čtvrtou sezonu v klubu nepřidá. Válečníci se s hvězdným rozehrávačem...

13. června 2025  11:22,  aktualizováno  14:30

Brozanský Ferguson končí. Němec je pan Někdo, Spartu by dal do kupy, tvrdí Kühn

Legendární Jiří Němec s fotbalovými Brozany srostl, teď třetiligový klub opouští. Strávil v něm s přestávkami 14,5 let a jako trenér ho vyzdvihl do historických výšin. Mužstvo přebírá další bývalý...

13. června 2025  13:35

Hádka mezi příbuznými se zvrtla. Vážně zraněný je v nemocnici, útočníka obvinili

Policie na Chomutovsku vyšetřuje pokus o vraždu. V zahradní chatce se pohádali dva příbuzní, rozepře skončila napadením čtyřicetiletého muže. S vážným zraněním skončil v nemocnici, kde musel okamžitě...

11. června 2025  10:23,  aktualizováno  13.6 11:59

Pověrčivý kouč. Na pohár Habanec nesáhl, neprozradí ani připravenou oslavu

Možná předvede kotoul a la Pavel Vrba nebo nějakou srandičku ve stylu ústeckého bizáru. O oslavách ani o budoucnosti se však kouč Svatopluk Habanec moc bavit nechce. Fotbalové Ústí sice ovládlo první...

13. června 2025  11:55

Na Děčínsku najel vlak do nastraženého kamení, strojvedoucí brzdil marně

U České Kamenice na Děčínsku najel vlak do nastraženého kamení na kolejích. Policie incident prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci a hledá svědky. Událost se stala ve...

13. června 2025  11:51

Rychlé přebalování, spolehlivá ochrana. Udrží nové Pampers Pants krok i s aktivním neposedou?
Rychlé přebalování, spolehlivá ochrana. Udrží nové Pampers Pants krok i s aktivním neposedou?

Kalhotkové plenky Pampers Active Baby Pants slibují trojnásobnou ochranu a pohodlí při každém pohybu, ať už se vaše dítko právě učí přetáčet, nebo...

V Ústí se pokusíme o malý zázrak, řekl Mužík. Jeho Domažlice doma padly

Dlouho drželi zajímavý výsledek, ve druhém poločase měli za stavu 1:1 několik možností jít do vedení. Jenže v závěru úvodního duelu baráže o postup do druhé ligy fotbalisté Domažlic dvakrát...

13. června 2025  10:03

Varnsdorf vysadí desítky stromů či obnoví tůně. Na boj se suchem má studii

Radnice ve Varnsdorfu na Děčínsku plánuje ve čtyřech místních lokalitách vysazovat nové stromy. Opatření, která vycházejí z nedávno zpracované odborné studie na zadržování vody v krajině, má přispět...

13. června 2025  9:24
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.