Od otevření tohoto 15,7 kilometru dlouhého úseku v prosinci roku 2016 do března roku 2017 bylo použito 417,5 tuny soli, za loňský listopad a prosinec to pak bylo 98,6 tuny.
„Solení dálnic je velkým problémem mnoha obcí u těchto typů silnic. Například u D1 museli obyvatelé 25 let nosit vodu v kanystrech ze studánek a od příbuzných, protože voda z jejich studní čtyřikrát překračovala hygienické normy na obsah soli,“ uvedl Lukáš Blažej ze spolku.
Tamní případ podle jeho slov skončil mimosoudní dohodou, ve které Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) poskytlo obcím zhruba čtvrtinu nákladů na vybudování nového vodovodu.
Důvodem soudního sporu je, že Ústecký kraj loni v červenci povolil ŘSD svádět vodu z povrchu autostrády do Žimského a Radejčínského potoka pod D8 u Prackovic. A právě to se spolku nelíbí.
Výsledek dopadu solení ještě není
Vadí mu totiž argumentace krajské samosprávy, že z komunikace stéká srážková voda, u které pouze stačí před vypuštěním do potoků postavit sedimentační nádrž, kde se z vody odloučí ropné látky.
„Nestačí to však na sůl. Podle nás nejde o vodu srážkovou, ale odpadní. A ta by měla téct do speciálnější retenční nádrže, kde by se veškerá voda odpařila a zbylý sediment by byl odvážen k likvidaci,“ vysvětlil Blažej.
Dodal, že výsledek dopadu solení D8 na životní prostředí zatím v tuto chvíli nemá, nejdříve ho prý lze udělat až na konci letošní zimní údržby.
„Nemáme zatím hotový znalecký posudek. Na základě zkušeností z obcí u D1 je ovšem vliv solení dálnic na spodní vody zřejmý. A je už v podstatě jedno, zda bude v případě obcí u dálnice D8 výsledek překračovat hygienické normy třikrát, nebo šestkrát,“ podotkl Blažej.
Odvádění dešťových vod z autostrády
Podle kraje ovšem současný způsob odvádění dešťových vod z dálnice slouží právě k tomu, aby jejich neřízeným vsakováním do podloží nebyly nad únosnou míru ohrožovány podzemní vody a studny.
Kraj nicméně nemá žádnou kompetenci, jak kontrolovat vliv zimní údržby komunikací na okolí. Případné dopady soli na životní prostředí však připouští.
„Solení silnic vliv na okolí zákonitě má, protože vsakování zasolených vod v okolí silničního tělesa lze sice technickými opatřeními ovlivnit, ale nelze mu zcela zabránit. U nových staveb typu D8 je ale opatřením k odvádění srážkových vod věnována prvořadá pozornost a nemáme poznatky, že by právě u této komunikace byla situace jiná,“ řekla mluvčí kraje Lucie Dosedělová.
Podle platného povolení smí ŘSD na každý kilometr dálnice od Lovosic po křižovatku u Řehlovic použít až 35 tun soli za rok, výjimka pro tuto chráněnou oblast platí do konce roku 2021. Co bude poté, není zatím jasné.
„V rámci vydaného rozhodnutí byly stanoveny podmínky, za kterých bude chemický posyp prováděn. Součástí požadavků je monitorování obsahu chloridových iontů v recipientech v okolí trasy D8 s ohledem na zimní údržbu vozovky. Současně probíhá sledování toxicity chloridů na vodní organismy v přilehlých recipientech,“ sdělil mluvčí ŘSD Jan Studecký.
