"Pro krajně pravicové pochody v Drážďanech není místo. Nedostatek respektu k lidské důstojnosti, každodenní rasismus a nacistické myšlenky nebudeme akceptovat," řekla drážďanská starostka Helma Oroszová, když vyzvala obyvatele, aby přišli 13. února město lidským řetězem bránit.
Bombardování Drážďan Hlavní město Saska bombardovali spojenci mezi 13. a 15. únorem 1945, 12 týdnů před kapitulací Německa. V noci ze 13. na 14. února na město zaútočilo 805 britských bombardérů, na město svrhly celkem 2 660 pum, shořelo celé centrum. Následující den bylo cílem útoku drážďanské nádraží, o den později Drážďany bombardovalo dalších 210 letadel, shořelo 34 km² města. Ztráty civilního obyvatelstva byly při náletech nesmírně vysoké, počet mrtvých obyvatel se odhaduje na 25 až 35 tisíc. |
Datum 13. února, kdy v roce 1945 začal první, dva dny trvající nálet spojenců na Drážďany, vzbuzuje dodnes dost emocí. Během dvou dní zahynulo možná i 25 tisíc lidí, přesná čísla nikdo nezná.
Neonacisté se výročí snaží zneužít každý rok. Při 60. výročí náletu se jich do Drážďan sjelo devět tisíc, od té doby ale jejich počet klesá.
Je to hlavně díky postoji dramatické většiny obyvatel a radnice. Lidé extremisty z města vždy vyženou. Například loni neonacisté svůj pochod po několika hodinách čekání vzdali, Drážďanští je sepnutýma rukama nikam nepustili (o loňské blokádě zde).
"Dokud nacisté chtějí využívat Drážďany jako základnu, naše poslání nekončí," říká starostka Oroszová.
Do Drážďan jedou i Češi
Letos neonacisté, kterých má přijet asi dva tisíce, chtěli svůj pochod začít u kostela Frauenkirche, symbolu vybombardovaných Drážďan.
Vedení města to ale zakázalo. Neonacisté se obrátili na správní soud, který, i přes právo na shromažďování, dal městu za pravdu.
Co přesně se bude ve čtvrtek dít, ale nikdo netuší. "Bohužel musíme být připraveni na různé scénáře," sdělil drážďanský policejní prezident Dieter Kroll.
Do lidského řetězu v Drážďanech se zapojí také lidé z Česka. "Když je šedesát kilometrů od Ústí pochod neonacistů z celé Evropy, žádného slušného člověka v Čechách by to nemělo nechat chladným," říká Miroslav Brož, mluvčí občanského sdružení Konexe, které je členem iniciativy V Ústí (neo)nacisty nechceme.
DSSS jedná o "zahraniční podpoře" na pochod v Ústí
Podle něj existuje nebezpečí, že němečtí neonacisté dorazí 1. května do Ústí nad Labem, kde chce pořádat podobný pochod 1. května Dělnická strana sociální spravedlnosti. "Myslím, že máj v Ústí bude ve znamení těžkooděnců, vrtulníků a situace bude zlá," obává se Brož.
"Ano, o zahraniční podpoře jednáme," potvrdil šéf strany Tomáš Vandas (o pochodu v Ústí zde).
Podle Brože hrozí, že němečtí neonacisté přesunou mnohem víc své aktivity do Čech, protože zatímco v Německu se jim nedaří, nemají podporu politiků, lidí a policie proti nim tvrdě postupuje, v Česku je situace jiná.
Nemůžeme nic dělat, tvrdí úředníci v Ústí
Například pochod v Ústí nad Labem, na který je nahlášených pět set účastníků, magistrát zakázat nemůže, protože akce se nahlašuje městským obvodům. A ty argumentují tím, že jim zákon o shromažďování zasáhnout neumožňuje.
"Před čtyřmi roky jsme pochod zkusili zamítnout kvůli ohrožení dopravy, ale soud to zamítl," popsal starosta centrálního obvodu Jan Tvrdík.
Podle Tvrdíka tak bude při pochodu aspoň radniční úředník a v případě porušení zákona shromáždění rozpustí. "Vyzývat obyvatele k nějaké blokádě, to nám asi ani nepřísluší," dodal Tvrdík.
Blokády neonacistů nechystají ani antifašisté. "Radikálové mají pochod ohlášený a bojíme se, že lidský řetěz by policie rozprášila, a my nechceme žádné zraněné. Plán na akci DSSS ještě vymýšlíme," poznamenal Brož.
