Zelená místo černé. Národní park se po požáru probouzí, čeká březový boom

  • 5
Deset měsíců po loňském obrovském požáru v Národním parku České Švýcarsko už není černá barva spáleniště na mnoha místech tak dominantní. Pomalu ji začíná vytlačovat svěže zelená barva nových rostlin, mechů nebo kapradin. Turisté mají jedinečnou příležitost vidět, jak příroda naplno pracuje.

„Mech, přesně zkrutek vláhojevný, se tady vyskytuje v celé ploše okolo Hřenska. Když se podíváme na některé svahy, vytváří dojem, jako by na nich byly louky,“ říká mluvčí parku Tomáš Salov.

„Tady už rostou náprstníky, typická rostlina pro plochy, kde proběhla holoseč, nebo právě pro požářiště. Zhruba do měsíce celé území rozkvete,“ ukazuje na další malé rostliny v okolí Mlýnské cesty.

Na spáleništi roste i hasivka orličí, kapradí, které se tady začalo objevovat už v době, kdy se v parku loni hasilo. „A tady jsou semenáčky břízy, těch je opravdu hodně. Jde řádově o hustotu milionů kusů na hektar,“ ukazuje mluvčí na sotva pár centimetrů vysoké stromky.

V příštích letech se očekává březový boom, který doplní další pionýrské dřeviny, například borovice, topoly osiky nebo jeřáb. „Do pěti let tady bude půl metru vysoký nový porost,“ je přesvědčen Salov s tím, že na požářišti bude do zmlazovacího procesu správa parku zasahovat minimálně.

Zapálil jsem České Švýcarsko. Policii se údajně přiznal žhář z národního parku

Podle něj nemá v současné době smysl provádět výsadbu listnáčů. „Je to ekonomický i ekologický nesmysl. Když tady začneme sázet, budeme se muset o stromky starat, aby nám je nezadusilo přirozené zmlazení,“ poznamenává. „Do lesa bychom chtěli vrátit jedli bělokorou, která nemá v půdě dostatečnou semennou banku. Tu na vybraných místech vysadíme,“ dodává.

I když příroda dělá, co může, nová vegetace zatím nedokáže zakrýt tisíce ohořelých popadaných stromů. Často také zaznívají požadavky, aby se plocha po požáru vyčistila a stromy se odvezly. „V podmínkách národního parku nedává smysl dřevo exportovat ven. Může tady zůstat a sloužit jako zdroj živin,“ vysvětluje mluvčí s tím, že kmeny rozkládají houby a usazuje se v nich hmyz.

Požáry v národním parku

V Národním parku České Švýcarsko od jeho vzniku v roce 2000 hořelo už 77krát, naposledy ve čtvrtek 18. května.

Nejvíce požárů správa parku evidovala v roce 2000, kdy hořelo 12krát, v roce 2018 pak 9krát.

Bez ohně se obešly roky 2002, 2007, 2010 a 2017.

Rozlohou největší byl loňský požár, zasáhl 1060 hektarů. Hořet začalo 24. července, uhasit se ho podařilo po 20 dnech. Policie z jeho založení obvinila 36letého muže.

S tím souhlasí i Ondřej Sedláček, ekolog, biolog a zoolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Jsem jednoznačně pro nechat to na přírodě, ta si s tím poradí i bez lidského zásahu. Spálený les je pořád les,“ je přesvědčen.

„Jako biolog musím zdůraznit, že z hlediska dalšího fungování národního parku není loňský požár katastrofou. Příroda si prostě poradí. Pro návštěvníky by obnova lesa měla být atrakce, kdy mají jedinečnou příležitost pozorovat děje, které teď nastanou, nikoliv důvod, proč sem nejet,“ dodává.

Z už zmiňované Mlýnské cesty se teď turistům nabízejí pohledy na celé panorama Křídelních stěn, Pravčickou bránu nebo Malý Pravčický kužel. „Tenhle pohled zhruba do deseti let zase zmizí,“ upozorňuje Salov.

Podle počtu aut na parkovištích v Hřensku nebo na Mezní louce – zatím hlavně o víkendech – to nevypadá, že by turisté na České Švýcarsko zanevřeli. „Chtěli jsme vidět, jak to tady po požáru vypadá. Čekali jsme to horší,“ říká paní Simona. Do Českého Švýcarska přijela na pár dní se svými syny z Prahy. „Chtěli jsme na lodičky do vyhlášené Edmundovy soutěsky, ale ta je bohužel zavřená,“ dodává paní Simona.

30. července 2022

Požár v Českém Švýcarsku

Sledovat další díly na iDNES.tv

Kdy se turisty vyhledávaná Edmundova soutěska znovu otevře, není v tuto chvíli jasné. Nad plavební dráhou soutěsky kaskádovitě visí ohořelé kmeny. Kterýkoli z nich spadne, může uvést do pohybu jiné stromy nebo kameny. „Vykácet všechny není možné. Kdybychom soutěsku zavalili dřevem, bylo by velmi komplikované dostat ho pryč,“ popisuje Salov.

Správa parku proto hledá schůdné řešení. Během následujících týdnů proběhne u spodního jezu Edmundovy soutěsky testovací zásah. „Máme zmapované malé území, kde budeme testovat náročnost a možnosti zásahu, který by měl ochránit návštěvníky Edmundovy soutěsky před padajícími stromy nebo kameny,“ vysvětlil plány mluvčí.

„Pohybujeme se ve velmi cenném území, kde bychom neměli poškozovat zdravé stromy nebo neporušené skály. Je to pro nás velká výzva, před kterou ještě žádné chráněné území u nás nikdy nestálo,“ konstatuje Salov.