Obě jsou poměrně malé, zabírají zhruba 16 procent parku, a na rozdíl od někdejších prvních zón tvoří kompaktní celky.
„Turisté se v nich mohou kvůli ochraně citlivých ekosystémů, rostlinných a živočišných druhů pohybovat pouze po vyhrazených stezkách, odlišně od zbývajících území parku, kde se lze pohybovat po všech cestách nebo třeba i volně lesem,“ uvedl mluvčí parku Tomáš Salov.
Návštěvnická omezení v klidových územích se podobají režimu dřívějších prvních zón národních parků. Běžný turista by tak tuto změnu v praxi takřka neměl postřehnout. Naopak se může podívat na nová místa, která byla v dřívějších prvních zónách, ale součástí nově zavedených klidových území nejsou.
Stejně tak se už lidé v klidovém území nepotkají s těžkou technikou, kterou pracovníci v lese využívali k těžbě dřeva.
„Pro mnoho lidí bylo nepochopitelné, že je možné jezdit s technikou na místa, kam člověk nesmí vstoupit. Dneska platí, že to, co je klidové území, musí být současně bezzásahovým,“ přiblížil Salov.
Nyní strážci parku v dotčených lokalitách umisťují upozorňující prvky.
„Způsob označení hranic klidových území v terénu bude obdobný jako u někdejších prvních zón, budou vyznačeny pomocí sloupků se zelenou tabulkou s bílým nápisem Klidové území národního parku, v lesních porostech na hranici upozorní dva vodorovné červené pruhy na kmenech stromů,“ dodal Salov.
České Švýcarsko láká stále více turistů, zejména na projížďky soutěskami:
21. července 2019 |
Správci parku pracovali na vymezení klidových území zhruba 1,5 roku. „Návrhy vycházely převážně z dřívějších prvních zón a směřovaly k tomu, aby se klidová území o nějaké to procento zmenšila,“ zmínil mluvčí parku.
Opatření se nejvíc dotýká Hřenska, které má na svém katastru obě klidová území. Obec však novinku negativně nevnímá.
„Turistům nové značení přinese větší přepych, budou se volně dostávat do určitých míst, která byla v minulosti v první zóně,“ sdělil starosta Hřenska Zdeněk Pánek (SVVVN).
Velkým lákadlem turistů je samozřejmě i Pravčická brána:
18. března 2017 |
