Obří skladovací haly za vsí? Nikdy, řekli Modlanští na setkání s odborníky

Více než 150 lidí přišlo v pondělí v podvečer na fotbalové hřiště v Modlanech vyjádřit svůj nesouhlas s výstavbou šesti obřích skladovacích hal nedaleko Modlan a Malhostic na Teplicku. Veřejné setkání s odborníky pořádalo vedení obce, v jejímž katastru mají haly stát.

Pro místní šlo o jednu z posledních možností, jak se k plánované výstavbě PH Parku Teplice vyjádřit. Na místě mohli podepsat archy s nesouhlasným stanoviskem. V úterý totiž končí termín k zaslání připomínek k řízení EIA na krajském úřadě.

„My se záměrem nesouhlasíme, nechceme tady ty haly. Podle našich informací mají navíc další vyrůst v sousedství stávajícího CT Parku. A nedaleko obce Kateřina ještě dvě. Přitom jedna končí přímo na hraně území Natura 2000, což jsou naše krásné mokřady. Obáváme se, že když se povolí jedny haly, bude jich tady daleko více,“ vysvětlil na úvod starosta Modlan Lukáš Bartoň.

Do debaty s lidmi se zapojil i soukromý zemědělec a lesník Daniel Pitek, jenž hospodaří na Litoměřicku.

„Tyto haly by výrazně narušily krajinný ráz. V Českém středohoří se hodně zvýšil turistický ruch a výstavba tak rozsáhlého průmyslového komplexu by narušila atraktivitu prostředí pro turismus. Navíc kdyby byly postaveny, tak vedle záboru zemědělské půdy přinesou i větší provoz nákladních automobilů a také světelný smog,“ upozornil Pitek.

Podstatným argumentem pro nesouhlas s výstavbou je podle něj i zadržování vody v krajině.

„Jedním z důvodů, proč v posledních letech přicházíme o vodu, je nejen špatné hospodaření v zemědělské krajině, ale i úbytek orné půdy, kdy se zastavují velké plochy,“ varoval zemědělec.

„Když jsou velká vedra a slunce praží na plochy pod sebou, tak pokud jsou plné zeleně, fungují jako přirozená klimatizace a snižují teplotu mikroklimatu v daném místě. Pokud je ale zastavíte, teplota v místě se naopak znásobí a nad plochou se zvedá proud teplého vzduchu, který odhání dešťové srážky a ještě prohlubuje sucho,“ doplnil.

Nevyužité brownfieldy stále zůstávají prázdné

Kateřina Pixová, krajinná ekoložka z České zemědělské univerzity, zase upozornila, že stavby průmyslového charakteru ve volné krajině nejsou k ničemu dobré.

„V severních Čechách máme spoustu nevyužitých brownfieldů, které hyzdí krajinu a nevyužívají se. Je třeba, aby stát fungoval lépe a znevýhodnil investory, kteří zastavují nové zelené louky a pole,“ podotkla.

O výstavbě šesti obřích hal, které mají stát „na zelené louce“ u přivaděče k dálnici D8 poblíž Malhostic, se hovoří od roku 2017. Podle projektu mají zaujímat plochu větší než 110 tisíc metrů čtverečních.

„Nejsou to žádní drobečci. Jen ty haly mají mít plochu jako tři Václavská náměstí. Z východu na západ areálu je to 1,35 kilometrů. Je to prostě obrovský kolos, taková věc tady nemá co dělat,“ míní Roman Čech, zastupitel Modlan a předseda spolku Periferní vidění, jež proti halám dlouhodobě bojuje.

Záměr developerské společnosti PH-Real už krajští radní v minulosti dvakrát shodili ze stolu a donutili ji, aby dokumentaci předělala. Před časem ale firma potřetí požádala kraj o posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA).

Na setkání obyvatel zástupce PH-Real nepřišel

„Věřím, že tentokrát už uspějeme. Přepracovali jsme projekt, zmenšili zastavěnou plochu a došlo i k posunu hal. Pracovali jsme i na zasazení do krajiny, rušivý ráz je teď absolutně minimalizovaný,“ řekl před časem Jan Benda, člen představenstva PH-Real vlastnící pozemky, kde mají haly stát.

PH-Real s ním zastupuje ještě bratr Petr Benda, někdejší politik ČSSD a NS-LEV21. Na setkání obyvatel Modlan a okolí však žádný zástupce PH-Real nepřišel.

„Územní plán, který zde tyto haly umožnil, vznikl už v roce 2009. Nyní připravujeme nový, ve kterém bude jedním z pilířů neumožnit developerům výstavbu průmyslových objektů na našem území,“ dodal k situaci starosta Modlan Lukáš Bartoň.

Bartoň doplnil, že se obec bude muset poradit s právníky, zda firma nebude mít právo na náhradu škody za zmařenou investici. Tedy v případě, že by nový územní plán jeho plány zhatil. Ještě dříve tak mohou učinit krajští radní.

Masa betonu zcela změní mikroklima, říká kritik

Spolek Periferní vidění bojuje proti výstavbě šesti obřích hal u Malhostic na Teplicku už od roku 2017. Jeho předseda Roman Čech věří, že ani tentokrát krajští radní záměru nedají zelenou.

„Věřím, že krajský úřad posoudí současnou dokumentaci a dojde k závěru, že nelze udělit souhlasné stanovisko. Je tam totiž několik podle nás zcela neprůstřelných argumentů,“ říká.

Jaké jsou hlavní argumenty?
Máme tři základní body. Zaprvé krajinný ráz – záměr je umístěn na kopci a bude viděn z širokého okolí, hlavně z Českého středohoří. Zadruhé – zábor orné půdy. A třetí věcí je zvýšená doprava. Obáváme se, že značná část dopravy bude směřovat přes obce Modlanska. Na dopravu navíc navazují rozptylová a hluková studie, které kvůli tomu, že je v dokumentaci doprava poddimenzovaná, považujeme za zkreslené.

Co se týče krajinného rázu, firma PH-Real tvrdí, že do dokumentace zapracovala přírodní valy či zelené střechy a fasády.
Je hezké udělat u čtrnáctimetrové haly třímetrový val, na který vysázím stromy. Jenže ty než vyrostou a než dosáhnou nějakého zapojení, bude to trvat 15 let. Do té doby budou haly odkryté, stejně jako po opadu listí. Navíc haly jsou z plechu, betonu a skla, což bude odrážet velké množství slunečních paprsků. Žádné opatření, jako jsou zelené střechy a fasády, nedokáže kompenzovat zásah tělesa šesti obrovských hal na jednom místě do krajiny.

Mluví se také o možné změně mikroklimatu.
Taková masa betonu, železa a skla zcela jasně změní mikroklima v okolí. Ještě více se zvýší sucho v regionu a může se stát, že v blízkých vesnicích začnou vysychat studny. Nejde ale jen o mikroklima, investor měl vždy tezi, že veškerou dešťovou vodu odvede potrubím do říčky Bystřice. My jsme proti tomu a chceme, aby dešťová voda zůstala v území a aby se srážky dostaly zpátky do půdy.