„Vzdělání může tamní děti vymanit z kruhu nejhorší bídy a nabídnout jim lepší možnosti,“ vysvětluje Imbrová pohnutky, proč jim pomáhá.
Bývalá diplomatka v Harare a sběratelka afrického umění pomáhala chudé děti vzdělávat nejprve se svými rodinnými příslušníky, v roce 2010 pak založila spolek Klub přátel Tengenenge.
Před několika dny se vrátila z dvoutýdenní návštěvy Zimbabwe, kam jezdí na podzim před zahájením školního roku pravidelně. Doprovázely ji další čtyři společnice.
Kromě finanční pomoci tam dovezly 120 kilogramů oblečení, bot a dalších věcí pro děti ze sochařské komunity, která se nachází na úpatí dolu na kámen asi 150 kilometrů od Harare. Ta čítá zhruba tisíc obyvatel, z toho na dvě stě dětí.
„Všechny jsou jako moje rodina a já jejich teta, říkají mi Gogo Marie. Obyvatelé tam žijí velmi skromně, mnozí si ani nemohou dovolit hradit nejen školní docházku svých dětí, ale ani základní lékařskou péči. I s tímto tamním lidem pomáháme,“ přibližuje Imbrová.
Den před odjezdem z vesnice se výprava setkala s holčičkou Shyleen, která trpí vážným střevním onemocněním.
„Její rodiče jsou tak chudí, že si nemohou dovolit ani kvalitní stravu. Pět set dolarů, které měly původně sloužit na nákup učebnic, jsme ponechali na léčbu Shyleen. Pokud by se ale ukázalo, že bude nutná operace, tak ani tato částka nebude stačit,“ podotkla Imbrová.
Zimbabwe zažilo před deseti lety obrovskou ekonomickou krizi, která znamenala hyperinflaci, z níž se země stále ještě nedokázala vymanit. Kontroverzní prezident Robert Mugabe, který vládl zemi 37 let a dovedl ji do mezinárodní izolace, byl loni v listopadu sesazen.
Nový prezident Emmerson Mnangagwa po vítězství ve volbách letos na jaře slíbil hospodářský růst, realita je ale úplně jiná.
„Ceny zboží během několika dní vzrostly trojnásobně. Lidem se nedostává pohonných hmot ani základních potravin. Situaci navíc ztěžuje epidemie cholery. Z venkova do měst prakticky neproudí žádné potraviny, což má za následek likvidaci drobných zemědělců,“ popisuje složitou situaci Imbrová.
Hlad obchodníků po dolarech
Obchodníci navíc nedůvěřují místním platebním poukázkám a obrovský hlad je po amerických dolarech.
„Běžné jsou situace, že pokud chcete platit hotově v dolarech, dostanete slevu 50 procent, a když zvolíte bezhotovostní platbu, tak zaplatíte trojnásobek původní ceny,“ zmiňuje Imbrová.
K důsledkům situace v zemi pak patří i to, že také snaha zajistit dětem v Tengenenge základní vzdělání je čím dál náročnější. Nedávno ještě stačilo jednomu školákovi 100 dolarů na školné na celý rok, dnes už je ale potřeba mnohem víc.
„Čtyři tisíce dolarů, které měly stačit na úhradu školného našich dětí na půl roku, pokryje náklady jen na čtvrt roku. Na státních základních školách školné vzrostlo skokově o 25 procent a za přijetí dvou našich nejlepších studentů na střední školu jsme zaplatili přes 1 200 dolarů,“ líčí Imbrová.
Svou snahu ale nemíní vzdát a do Zimbabwe se chce v březnu vrátit. „Bude nutné uhradit školné na další čtvrtletí. Finanční prostředky získáváme jak přímým oslovováním donátorů, tak prodejem předmětů z Afriky. Chystám se i na přednášky a na adventních trzích budeme prodávat košíky Tonga, které jsme přivezla od Viktoriiných vodopádů, sošky z Tengenenge a korálkové ozdoby. Budeme se snažit získat nejméně 5 tisíc dolarů,“ dodává Imbrová.
