„Nejstaršímu jedinci je devatenáct dní, nejmladší jsou dvoudenní. Všechno jsou to samičky. Samečci se vylíhli dříve a ty jsme na kopci vysadili už dřív,“ popisuje chovatel motýlů a ochránce přírody Miloš Andres při otevírání menší kartonové krabice.
Jakmile ji otevře, vylétne z ní několik nedočkavých motýlů. Uvnitř jich pár zůstává, těm musí chovatel pomoci zatřesením s krabicí.
K přepravě motýlů není potřeba žádný speciální box. „Stačí papírová krabice. Motýli snášejí přepravu poměrně dobře. Než jsme vyjeli na cestu, stříkl jsem jim tam rozprašovačem vodu, aby neměli uvnitř příliš horko. Zatím se nám nestalo, že by nějaký motýl v krabici ležel,“ doplňuje chovatel.
Okáč skalní patřil dříve k rozšířenému motýlímu druhu. Dnes přežívá jen na pár místech v Česku, jedním z nich je právě Oblík. „V posledních desetiletích okáči skalní v důsledku nevhodného způsobu hospodaření skoro všude z krajiny zmizeli. Díky záchranným chovům se je daří na některá místa vrátit. Několikrát do roka provádíme výsadky buď dospělých motýlů, nebo housenek na vybrané lokality,“ zmiňuje Petr Máslo z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Vrch Oblík patří k místům, kde okáč skalní zcela nevymizel, ale jeho počty se výrazně snížily. Kvůli podpoře zdejší populace bylo na letošní a příští rok naplánováno vypouštění motýlů a housenek z odchovu, ten probíhá v polopřírodních podmínkách a odchovaní jedinci se pak vracejí na místa v Českém středohoří, kde se okáč skalní v minulosti vyskytoval.
„V letošním roce jsme na Oblíku vysadili přes třicet motýlů a několik stovek housenek. Odhaduji, že nyní tu mohou být nižší desítky dospělých okáčů skalních,“ předpokládá Máslo.
Dřív byla louka s 50 druhy motýlů chudá. Dnes jsme rádi za pět, říká odborník |
Že se okáčům skalním na Oblíku daří, zjišťují Máslo a Andres během pár minut, kdy na vrcholu stojí. Jen pár centimetrů od nich prolétne motýl a usedá na zem. Vzduchem se mihne síťka a motýl v ní uvázne. „Nemá na křídlech žádné označení, to znamená, že se vylíhl tady,“ má radost Máslo.
Opatrně motýla uchopí mezi prsty, vysvobodí ho ze síťky a černou lihovou fixou mu na spodní část křídla napíše značku. Důležitý krok pro monitoring populace. Během dalších pár minut odchytnou a označí několik dalších jedinců.
„Nijak jim to neuškodí, jen se s motýlem musí manipulovat opatrně, aby mu člověk neublížil. Má to i pozitivní efekt, popsaný motýl nemá pro sběratele žádnou cenu,“ vysvětluje Andres.
Trávu na kopci spásají ovce, pomohly k návratu vzácných rostlin i živočichů |
Aktivity na záchranu populace okáče skalního a jeho rozšíření běží už zhruba 10 let. Záchrana ohroženého motýla by však nebyla možná bez správné péče o krajinu. Zároveň proto probíhá management na vytváření vhodného biotopu. Jde hlavně o extenzivní pastvu ovcí a koz, aby si krajina zachovala stepní ráz.
Okáč skalní je deštníkovým druhem, opatření na jeho podporu tak současně pomáhají i mnohým dalším druhům vzácných rostlin a živočichů.
Kromě Oblíku se ochránci přírody snaží o rozšíření populace okáče skalního i na dalších místech v Českém středohoří. Loni byl výskyt okáčů potvrzen na stráni Církvice, na Dlouhé hoře, Rané, Radobýlu, Písečném vrchu a Čičově.
5. června 2021 |
