Poškozená škodu vyčíslila na 85 tisíc korun. Jirkov se ale za nehodu necítil odpovědný. Svůj zamítavý postoj odůvodňoval judikaturou Nejvyššího soudu. Podle ní v případech, kdy chodec upadne na zledovatělém povrchu, který mohl předvídat, nenese vlastník komunikace odpovědnost, pokud prokáže, že při zimní údržbě postupoval podle schváleného plánu.
Žena, jež trvale žije v Německu a s městem i soudem komunikovala pouze prostřednictvím svého advokáta, se proto rozhodla podat žalobu. Domáhala se vyplacení stejně vysoké náhrady škody, příslušných úroků z prodlení a zaplacení nákladů na soudní řízení.
Soud se snažil obě strany přimět k dohodě, to se ale nepovedlo. „Její návrh byl pro město neakceptovatelný. Úřad vycházel z toho, že na pádu měla svůj podíl i poškozená,“ sdělil vedoucí jirkovského právního odboru Miroslav Duchoň.
Soud nakonec ženě přiznal polovinu požadované částky, tedy přes dvaačtyřicet tisíc korun. Zbytek činí úrok z prodlení. Dospěl k závěru, že město nemělo záznamy o údržbě dostatečně přesné.
„Město musí více dbát na podrobné vykazování prací zimní údržby. To je důležitý poznatek, který z řízení vzešel,“ poznamenal Duchoň.
Rozsudek je pravomocný a město již ženě zaplatilo. Sumu mu má proplatit pojišťovna.
