„Bydlím tu 15 let a každý měsíc platím nájem šest tisíc korun. Budu se muset zřejmě odstěhovat, ale ještě nevím kam,“ krčí rameny postarší Romka, která vchází do zanedbaného domu v ulici K. H. Máchy.
„My už jsme se přestěhovali do sousedního domu, kde dluhy nejsou. Tady jen vyklízíme poslední věci. Je to děs, co se tu v posledních letech děje, spekulanti sem tahají Romy ze Slovenska, kteří nemají žádné návyky, a pak to takhle dopadá, vedlejší vchod je úplně zdevastovaný,“ stěžuje si Veronika Demeterová.
Dluhy v domě s 24 bytovými jednotkami narůstaly několik let. Jde o důsledek takzvaného byznysu s chudobou.
„Spekulanti sem stěhují lidi ze všech koutů republiky či Slovenska, kterým nájem zaplatí na různých dávkách stát. Ale vlastníci bytů už pak nehradí zálohy za energie ani peníze do společného fondu oprav. Aktuálně je dluh za teplo 330 tisíc korun,“ upozornil Miroslav Rozsypal, předseda několika jirkovských společenství.
Dům navíc chátrá, na opravy nemá Společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ) prostředky. „Chybí revize, pojištění a to nemluvím o opravách společných prostor. Část majitelů tohle vůbec nezajímá,“ dodal Rozsypal.
Bankrot hrozí i dalšímu domu
Původně domu hrozilo jak „odstřihnutí“ od teplé vody, tak od tepla. Společnost ČEZ Teplárenská k radikálnímu kroku nakonec nepřistoupila.
„Ve středu jsme přerušili dodávky teplé vody a k omezili dodávku tepla pro ústřední vytápění. K úplnému odstavení dodávek tepla pro vytápění jsme prozatím nepřistoupili,“ uvedl mluvčí ČEZ pro severní Čechy Ota Schnepp.
K přerušení nebo odpojení se podle jeho slov přistupuje vždy až v posledním případě. „Naší snahou je vždy se dohodnout na nějakém řešení vzniklé situace, přičemž je jedno, zda se jedná o dodávky elektrické energie či tepla,“ dodal Schnepp.
Krok skupiny ČEZ šéfa SVJ překvapil. „Nejdříve vyhrožují, že dojde k odpojení, a pak je to jinak. Problém se tím ale jen oddálil, dluh bude i nadále narůstat a společenství se dostane ještě do větších finančních potíží. Majitele bytů tím stejně k uhrazení nepřesvědčí. Ti se nám naopak vysmívají a dál budou inkasovat nájmy,“ míní Rozsypal.
Další dům, který se pohybuje na hraně bankrotu, je v sousední ulici Fr. Schmieda. Na poslední chvíli se podařilo společenství zabránit jeho odpojení od dodávek pitné vody. Narůstá ale dluh za teplo, který dosahuje 70 tisíc.
Loňská změna legislativy
„Je otázkou času, kdy nastane situace jako v prvním domě,“ upozornil Rozsypal s tím, že s dluhy se potýkají i další společenství ve městě a do podobných obtíží se mohou dostat i další domy.
Přitom v Jirkově před 3 lety vznikla výzva za důstojnější bydlení, již v petici podpořily tisíce lidí. I díky tomuto tlaku se změnila legislativa a od června 2017 mohou úřady práce posílat doplatek na bydlení i bez souhlasu klienta přímo SVJ.
„Znamená to pro společenství velkou administrativní zátěž a ne na všech úřadech práce to funguje. U nás to díky vstřícnosti pracovníků jde, ale problém to řeší jen částečně,“ uvedla jedna z iniciátorek výzvy a vedoucí společenství vlastníků jednotek Vlasta Štochlová.
Město se obává, aby se z domů nestaly vybydlené ruiny. „Pokud dojde ke krachu a jednotlivé byty půjdou do exekuce, pokusíme se je vykoupit, ale tohle není systémové řešení,“ pokrčila rameny místostarostka Dana Jurštaková.
MF DNES se marně pokoušela s majitelem jednoho z bytů zkontaktovat.
